Pšenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPšenice
alternativní popis obrázku chybí
Kulturní pšenice
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod pšenice (Triticum)
L., 1753
Druhy
  • T. aestivum L., 1753
    emend. Fiori & Paoletti, 1896
  • T. aethiopicum
  • T. araraticum
  • T. boeoticum Boiss., 1854
  • T. carthlicum
  • T. compactum
  • T. dicoccoides (Körnicke, 1889)
    Körnicke ex G. Schweinfurth, 1908
  • T. dicoccum von Schrank, 1789
  • T. durum Desfours, 1798
  • T. ispahanicum
  • T. karamyschevii
  • T. macha
  • T. militinae
  • T. monococcum L., 1753
  • T. polonicum L., 1753
  • T. sinskajae
  • T. spelta L., 1753
  • T. sphaerococcum
  • T. timopheevi (Žukovsky, 1924)
    Žukovsky, 1928
  • T. turanicum
  • T. turgidum L., 1753
  • T. urartu
  • T. vavilovii
  • T. vulgare
  • T. zhukovskyi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy. Zahrnuje jak šlechtěné, tak planě rostoucí druhy. Pšenice jsou jedny z nejstarších kulturních rostlin, pocházejí z jihozápadní Asie.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Spelta Wolf, 1776
  • Crithodium Link, 1834
  • Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836
  • Nivieria Seringe, 1842
  • Deina Alefeld, 1866
  • Frumentum E. H. L. Krause, 1898
  • Zeia Lunell, 1915
  • Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Květů v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je obilka. Pokud zůstává obilka až do zralosti volná a nesrůstá s pluchou a pluškou, patří druh mezi tzv. nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilka k pluše a plušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejících rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.

Taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody podle stupně ploidieː

diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):

tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):

hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42):

Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta L.), pšenice jednozrnka (T. monococcum L.) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank).

Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum L.), pšenice setá (T. aestivum L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum L.) a pšenice shloučená (T. compactum Host).

Onemocnění a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Bakterie

Houby

Hlístice

Viry

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6 000 let př. n. l. Na území České republiky se objevila pšenice setáneolitu – 5000 let př. n. l.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Vývoj ceny pšenice na komoditních burzách [1]

Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin, je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů.

Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.

Pšenice je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Komodity - Pšenice - Vývoj ceny pšenice na komoditních burzách

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]