Rýže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rýže

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Rod: rýže (Oryza)

Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Původ má v tropických oblastech Afriky a Asie. V botanice se rozlišuje přes 20 druhů, kulturních forem – obilnin – jsou desetitisíce. Celkově rýže pokrývá asi dvacet procent[1] kalorické spotřeby lidské populace.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rýže (Oryza L.) je rod lipnicovitých (Poaceae) rostlin ze skupiny rýžovitých (Oryzeae) zahrnujících asi 21–25 druhů a tisíce taxonů nižších než druh.[2][3][4] Rod rýže (Oryza) zavedl v roce 1753 Carl Liné poté, co popsal druh rýže seté (Oryza sativa) pěstované v té době v Etiopii. Později bylo popsáno více než 100 druhů rýže[5], které jsou uloženy v různých herbářích. Většinou se ale jedná o stejné druhy nebo o taxony nižší než druh, protože v dnešní době je uznáváno asi 21–25 druhů rýže.[6]

Hospodářský význam má rýže setá (Oryza sativa L.) a rýže africká (Oryza glaberrima Staud.), též nazývaná rýže červená. Ostatní druhy rýže jsou divoké nebo chápané jako plevelné v rýžovištích uvedených dvou druhů.[2]

Podle počtu chromozomů se rozlišuje rýže diploidní (24 chromozomů, sady AA, BB, CC, EE, FF a GG)[4] a tetraplodní (48 chromozomů, sady BBCC, CCDD, HHJJ a HHKK)[4].[2][3]

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rýže pochází z povodí Perlové řeky v Číně, kde byla domestikována před 8 200–13 500 lety. Dnes je rozšířena všude ve světě, hlavně v tropech a subtropech.[2][7] Rýže setá (O. sativa) vznikla pravděpodobně z divoké Oryza rufipogon. Další pěstovanou rýží je Oryza glaberrima, která se pěstuje v povodí Nigeru.[8]


Popis[editovat | editovat zdroj]

Směs hnědé, bílé a červené rýže

Rýže (Oryza) je jednoletá či víceletá rostlina.[7] Nejpěstovanější druh rýže setá (O. sativa) je jednoletá bylina.[8]

Kořeny[editovat | editovat zdroj]

Má mohutný svazčitý kořenový systém[7] s řadou odnoží. Rýže klíčí ve vlhkém prostředí jedním primárním kořenem, který se později větví ve dva adventivní kořeny. Ty se dále větví v další postranní kořeny. Mohutnost kořenového systému závisí na druhu a odrůdě, ale i na půdě a používané agrotechnice. Kořeny jsou tvořeny aerenchymem a jsou bílé, později nahnědlé až světle hnědé. Kořenový systém se vyvíjí v průběhu růstu rostliny a kvetení. Po ukončení kvetení se již nerozvíjí. Čím více má rostlina odnoží, tím mohutnější má kořenový systém, který tyto odnože vyživuje.[2]

Stéblo[editovat | editovat zdroj]

Nadzemní část rostliny je tvořena svazkem vzpřímených stébel dosahujících délky jednoho metru až 0,5–5 m.[2] Stéblo vyrůstá z odnožovacího kolénka a následně se v kolínkách větví na odnože druhého a třetího řádu. Jedna rostlina pak má 10 až 20 odnoží z čehož, některé jsou neplodné a odumírají v průběhu vegetace. Stéblo se dělí na kolénka, z nichž vyrůstají listy a na internody, které se k vrcholové části rostliny prodlužují.[2] Stéblo je tak bohatě olistěno.[7] Mívá v průměru 6 až 10 cm šířky a je na průřezu oválné a na povrchu hladké. Má zelenou barvu, která se s vegetačním stářím mění do žluté, některé druhy a kultivary jsou s nádechem do růžova či tmavě červena. Většina druhů rýže je vzpřímená, existují však i poléhavé taxony.[2]

Rýže setá (O. sativa) roste v trsech.[8]

Listy[editovat | editovat zdroj]

Listy vyrůstají střídavě z kolének. List je tvořen pochvou, jazýčkem, oušky a čepelí.[2][7] Pochva obaluje stéblo a v určité vzdálenosti se odděluje a tvoří listovou čepel. V místě předělu se nalézají tzv. ouška, která jsou chlupatá. Ouška v pozdějších vývojových fázích opadávají.[7] Jazýček, který se na předělu také nachází je blanitý, bílý, 10 až 15 mm dlouhý, někdy rozeklaný na 2 poloviny.[2] Čepel je asi 1–2 cm úzká a v průměru 0,3–35 cm dlouhá.[2][7] Obsahuje podélnou žilnatinu. Na okraji je drsná,[7] rub a líc se neliší. Někdy bývá obalena chloupky a je od báze pigmentovaná. Praporcový list je širší než ostatní. Řada delších listů je v polovině ohlá směrem k zemi.[2]

Květ[editovat | editovat zdroj]

Zvýrazněné embryo

Jednotlivé kvítky vyrůstající v klasech a sdružují se v laty různého uspořádání. Latu obvykle tvoří 40–500 jednokvětých klásků.[2][7] Květ je na krátkém vřetenu obalen pětižilnou, kožovitou, často osinatou a chlupatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek ve dvou kruzích[2] a jednopouzdrý semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části.[7]

Rýže setá (O. sativa) má jednokvěté klásky o 6 tyčinkách v latách.[8]

Plody[editovat | editovat zdroj]

Plodem je obilka, která bývá po stranách smáčklá s různě barevným oplodím.[7] Je obalena pluchou a pluškou. Obilka bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká s embryem umístěným v bazální části.[2]

U rýže seté (O. sativa) je obilka obalena pluchou a pluškou. Obsahuje 70–80 % škrobu a dále bílkoviny a vitamín B.[8]


Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Obilka obsahuje asi 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68–72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek. Dále vitamíny B1, B2 a B3.[7]

Výnosy[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň rýže na Madagaskaru

Průměrný výnos rýže seté (O. sativa) je 3–5 t/ha při dvou až třech sklizních za rok.[8]

Rýže v lidské stravě[editovat | editovat zdroj]

Rýže setá (O. sativa) je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.[8]

Genetické modifikace rýže[editovat | editovat zdroj]

Terasy pro pěstování rýže (Jün-nan, jižní Čína)

Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Firma Bayer provedla pro zvýšení odbytu svého herbicidu genetickou modifikaci zajišťující odolnost GM rýže vůči tomuto herbicidu (GM rýže LL62). V 90. letech 20. století proběhly v evropskách laboratořích mnohé genetické studie s cílem zvýšení hektarové produkce rýže. Většinu z nich vedla nizozemská organizace HNGAC. Tyto výzkumy byly později zastaveny kvůli nedostatečnému financování.

Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží.[9] Tento problém odhalily odpovědné orgány také v České republice [10]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Vývoj ceny rýže na komoditních burzách [11]

Obilky rýže poskytují jednu z nejdůležitějších potravin na světě. A to především druh rýže setá (O. sativa), v menší míře pak druh rýže africká (O. glaberrima). Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka.

Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960[12] na 650 milionů v roce 2007[1]. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %) [1].

Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14 % světového dovozu).[12]

Rýže se používá také v jednom ze světových náboženství (buddhismu), kde z ní buddhističtí mniši vytvářejí tzv. mandaly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FAOSTAT
  2. a b c d e f g h i j k l m n o HOLUBOVÁ, Kamila. Rostlinná výroba I – Obiloviny. Praha : Vysoká škola zemědělská Praha; Institut tropického a subropického zemědělství, 1989. 158 s. Kapitola Rýže – Oryza, s. 50–73. (česky) 
  3. a b c DELOUCHE, James C., a další Weedy rices – origin, biology, ecology and control. Řím : Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2007. ISBN 978-92-5-1056676-9. Kapitola The weedy rice problem, s. 3–15. (anglicky) 
  4. a b c d Oryza Taxonomy [online]. Gramene, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Taxonomy of the genus Oryza (Poaceae): historical perspective and current status [online]. Agrozone, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TUGUO, Tateoka. Taxonomic studiea of the genus Oryza [online]. Kihara Institute for Biological Research and the National Institute of Genetics, [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g h i j k l VALÍČEK, Pavel, a kol Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. 486 s. ISBN 80-200-0939-6. Kapitola Obiloviny, s. 77–88. (česky) 
  8. a b c d e f g ZELENÝ, Václav. Botanika I.; 2. sv. Soustavná botanika. Praha : Vysoká škola zemědělská v Praze; Agronomická fakulta, 1984. 222 s. (česky) 
  9. Miroslav Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží, respekt.cz, 15. dubna 2008
  10. SZPI: V ČR se prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací
  11. Komodity - Rýže - Vývoj ceny rýže na komoditních burzách
  12. a b International Rice Research Institute

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]