Pšenice špalda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPšenice špalda
alternativní popis obrázku chybí
Kulturní pšenice
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Čeleď lipnicovité (Poaceae)
Rod pšenice (Triticum)
Druh pšenice špalda (Triticum spelta)
Binomické jméno
Triticum spelta
Linnaeus; 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Pšenice špalda, běžně pouze špalda (latinsky Triticum spelta, zastarale samopše[1]) je druh rozpadavé pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané, KeltovéGermáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.

Špalda loupaná a neloupaná

V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice, s vyšším podílem minerálních látekbílkovin. Vzhledem ke své minimální reakci na hnojení umělými hnojivy, značné odolnosti proti škůdcům, chorobám a nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém (organickém) zemědělství. Známé je např. jídlo tzv. špaldoto, připravené podobně jako rizoto. Ze špaldy se také vyrábí kávovina jako náhražka kávy. Ve Švýcarsku se používá jako sladová přísada (pivo Dinkel Einsiedler bier).

Zdravotní účinky špaldy[editovat | editovat zdroj]

Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“[2] Moderní medicína špaldě připisuje pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému.[zdroj?] Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií na pšenici použít jako náhradu pšenice. [zdroj?] Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není bezlepková, není tedy vhodná pro bezlepkovou dietu.[2]

Další výrobky ze špaldy[editovat | editovat zdroj]

Ze špaldy se praží špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány.[2] Jsou využívána i zelená zrna zvaná grünkern, jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár. Z této rostliny lze zužitkovat i „odpad“.[2] Slupky (pluchy) z jejího obilného zrna jsou totiž využívány jako plnidlo do polštářů nebo slamníků. Pluchy jsou lehké a přizpůsobí se tvaru těla. Také špaldovou slámu můžeme využít k výrobě došků – původní střešní krytiny.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SSJČ, PSJČ, hesla samopše a špalda
  2. a b c d e DANKOVÁ, Zdenka. Špalda budiž pochválena [online]. Velká Epocha [cit. 2009-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-01. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]