Portál:Rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

Květ ocúnu

Na vlhčích loukách rozkvétají na konci léta či začátkem podzimu nápadné květy ocúnů jesenních. Zajímavostí přitom je, že rostlina v době kvetení nemá žádné zelené orgány. Nadzemní část květu o velikosti do 15 cm je narůžovělá až tmavě fialová, s dlouhou bělavou trubkou; dalších asi 15–20 cm trubky je skryto pod zemí, což z květu ocúnu činí nejdelší květ mezi evropskými druhy vůbec. Semeník je ukryt hluboko v zemi. Teprve po přezimování pod zemí je plod (tobolka) vynesen silnou lodyhou nad zem, kde dozrává.

Ocún jesenní je rozšířen ve většině Evropy, s oblibou je pěstován jako okrasná rostlina i leckde mimo tuto oblast. V teplých nížinách vyhledává polostín, v horách slunná stanoviště. Celá rostlina je prudce jedovatá, možná je dokonce i otrava skrze mléko ovcí a koz, které ocún zkonzumovaly. I přesto byl po staletí sbírán jako léčivá rostlina.

Více…

Z exotiky

La Campana palmar de Ocoa 02.jpg

Jubea chilská (Jubaea chilensis) je jednodomá, až 30 m vysoká palma, jediný druh monotypického rodu Jubaea. Svou výškou a hlavně tloušťkou kmene je nejmohutnější palmou v Americe a jednou z nejmohutnějších na světě. V přírodě se vyskytuje v pouze v jihoamerickém Chile, kde roste v aridním pásu, často v údolích okolo sezónně vysychajících vodních toků v biotopech nazývaných "chilský matorral" spolu s tuholistými stromy a trnitými suchomilnými křovinami.

Je řazená mezi dlouhověké stromy, může dosáhnout stáří i 400 let. Využívá se hlavně pro mízu s vysokým obsahem cukru, ze které zahuštěním vzniká tzv. palmový sirup či palmový med, nebo se fermentuje na palmové víno nebo likéry. Odřezané listy se používají ke zhotovování košů, rozdrcená vlákna kmene slouží pro výrobu papíru.

Více…

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi „živoucí fosílie“. Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako „nižší dvouděložné“, a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více…

Zajímavý Článek

Ruhmeskrone (Gloriosa superba) 1.jpg

Glorióza (Gloriosa) je rod rostlin z čeledi ocúnovité. Jsou to sezónně zatahující popínavé nebo přímé byliny s podzemní hlízou, olistěnou lodyhou a nápadnými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí 11 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Africe a Asii. Gloriózy jsou velmi silně jedovaté rostliny, jejichž požití může mít fatální následky. Hlavní účinnou látkou je podobně jako u příbuzného ocúnu alkaloid kolchicin. Nejznámějším druhem je glorióza vznešená (na obrázku), která je pěstována jako působivá okrasná rostlina a jako zdroj kolchicinu pro farmaceutický průmysl. Je tradičně využívána i v indické Ájurvédě. Je také národním květem státu Zimbabwe.

Květ gloriózy vznešené a příbuzných druhů má čnělku vyhnutou do strany. Ačkoliv jsou rostliny schopné i samoopylení, zvláštní morfologie jejich květů souvisí se specializací na cizosprášení motýly. Pyl se nepřenáší jako ve většině jiných případů na těle motýlů, ale na jejich křídlech. Asymetrická čnělka bývá v květech vyhnutá od rostliny, po níž se glorióza popíná, směrem k nejbližší světlině ve vegetaci, odkud lze očekávat přílet opylovače. Tím je při příletu motýla na květ podpořen kontakt křídel nejprve s bliznou a tedy cizosprášení.

Více…

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že…
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

… plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

… květy masonií jsou opylovány hlodavci?

… exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný „Thimmamma Marrimanu“ a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

… novokaledonský endemit Parasitaxus ustus je jediným známým parazitickým jehličnanem?

… jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) – pahýl, (R) – komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy

Portály o přírodě a technologiích, z přírodních a technických věd
Příroda
Přírodní vědy
Technika a technologie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Rostliny&oldid=18525154“