Portál:Rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 5500 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvechfytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

trojštět žlutavý

Přicházející léto chystá celou barevnou paletu květů. Méně nápadnou, ale neméně významnou složku v ní hrají kvetoucí trávy, tedy rostliny z čeledi lipnicovité. Jejich květy jsou s geniální účelností přizpůsobeny k opylení pomocí větru. Základním květenstvím je klásek podepřený jednou či dvěma plevami, které mohou být osinaté či nikoli. Okvětí je u trav velmi redukované a nenápadné. Dva vnější okvětní lístky jsou srostlé a přeměněny v plušku, samotný květ je podepřen pluchou, což je útvar listenovitého původu. Klásky většinou skládají další složená květenství, hlavně laty, hrozny, klasy, popř. stažené laty napodobující klas (lichoklasy).

Rostlinám z čeledi lipnicovitých vděčíme za základní suroviny k výrobě potravin – obiloviny včetně kukuřice a rýže, stejně jako za technické plodiny jako cukrová třtina nebo bambus. Jejich pyl je pro některé lidi bohužel také silným alergenem.

Více...

Z exotiky

Kvetoucí Philodendron undulatum

Filodendron (Philodendron) je notoricky známou pokojovou rostlinou z čeledi áronovitých. V téměř 700 druzích je rozšířen v tropické Americe, nejvíce v Brazílii. Filodendrony rostou zejména ve stínu tropických deštných lesů, v bažinách a podél vodních toků, jako epifyty na stromech, jako litofyty na skalách a útesech nebo jako oddenkové byliny na pevné zemi.

Rod má zajímavý způsob opylování, který je spojen s výraznou tvorbou tepla (termogeneze). Květenství v souvislosti se zvýšenou teplotou šíří silnou vůni a láká poletující bouky, kteří se v něm shromažďují a konzumují sterilní květy a exudát z květů. Teplota v květenství může okolní teplotu přesahovat až o 24 °C. Nejvyšší naměřená teplota dosahovala u druhu Thaumatophyllum bipinnatifidum 43 °C.

Více...

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově původnější skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více...

Zajímavý Článek

Prunus tenella bloom C.jpg

Křovinná vegetace je druh biotopu, v jehož rostlinné složce dominují keře. Může se vyskytovat přirozeně, nebo jako výsledek lidských změn či opakovaných závažných disturbancí v krajině. V místech, kde stanovištní podmínky (především sucho, mělká chudá půda, časté požáry nebo mráz) neumožňují vzrůst stromů, jsou trvalým a stabilním společenstvem, jinde jsou pouhým sukcesním stadiem v přechodu od travinného společenstva k lesnímu. V různých klimatických a vegetačních pásech mohou nabývat nejrůznějších podob, od hustých, neprůchodných, až 8 metrů vysokých porostů po řídké, roztroušené skupiny nízkých keříků v polopouštních a arktických oblastech. Přechody mezi jednotlivými formacemi jsou neostré, na okrajích křoviny zpravidla plynule přecházejí do lesního porostu nebo do lesostepní či stepní vegetace. V kulturní krajině mají křoviny významnou funkci ekologickou, protierozní, klimatickou, hygienickou a v neposlední řadě též krajinotvornou a estetickou.

Více...

Obrázek měsíce

Dark purple Trichoglottis (70213s)c.jpg
Orchidej Trichoglottis atropurpurea v brooklynské botanické zahradě

Zajímavosti

Víte, že ...
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

... květy masonií jsou opylovány hlodavci?

... exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný "Thimmamma Marrimanu" a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

... novokaledonský endemit Parasitaxus ustus je jediným známým parazitickým jehličnanem?

... jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy