Portál:Rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplín: vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již zhruba 6000 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvech – fytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

trojštět žlutavý

Přicházející léto chystá celou barevnou paletu květů. Méně nápadnou, ale neméně významnou složku v ní hrají kvetoucí trávy, tedy rostliny z čeledi lipnicovité. Jejich květy jsou s geniální účelností přizpůsobeny k opylení pomocí větru. Základním květenstvím je klásek podepřený jednou či dvěma plevami, které mohou být osinaté či nikoli. Okvětí je u trav velmi redukované a nenápadné. Dva vnější okvětní lístky jsou srostlé a přeměněny v plušku, samotný květ je podepřen pluchou, což je útvar listenovitého původu. Klásky většinou skládají další složená květenství, hlavně laty, hrozny, klasy, popř. stažené laty napodobující klas (lichoklasy).

Rostlinám z čeledi lipnicovitých vděčíme za základní suroviny k výrobě potravin – obiloviny včetně kukuřice a rýže, stejně jako za technické plodiny jako cukrová třtina nebo bambus. Jejich pyl je pro některé lidi bohužel také silným alergenem.

Více…

Z exotiky

Gunnera insignis.jpg

Barota (Gunnera) je jediný rod čeledi barotovité (Gunneraceae) z řádu barototvaré (Gunnerales), který představuje jednu z nejstarších vývojových větví vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to malé až velmi rozměrné, většinou vytrvalé byliny s drobnými květy v bohatých hroznovitých či klasovitých květenstvích. Část druhů má vystoupavý nebo plazivý stonek zakončený růžicí dlouze řapíkatých listů, které mohou dosahovat délky až 5 metrů. Plodem je peckovice. Baroty mají na stonku specializované žlázky se symbiotickými sinicemi rodu Nostoc, fixujícími vzdušný dusík.

Rod zahrnuje asi 63 druhů a je rozšířen převážně na jižní polokouli: v Latinské Americe, Africe, tropické Asii, na Tasmánii a Novém Zélandu, charakteristicky na vlhkých a podmáčených, chladných stanovištích od nížin do hor. Nejvíce druhů roste v jihoamerických Andách, zejména v Kolumbii. Velkolisté druhy, zejména barota rukávovitá a barota čilská, jsou pěstovány jako efektní trvalky. Z drobnějších druhů se pěstuje jako skalnička zejména Gunnera magellanica. Některé druhy se používají pomístně i jako zelenina nebo slouží v domorodém lékařství.

Více…

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), dohromady tvořící skupinu zelených rostlin (Viridiplantae či Chloroplastida), a dále tři méně početné skupiny, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin: ruduchy, glaukofyty a nově objevená Rhodelphidia, tvořená jednobuněčnými bičíkatými predátory, jejichž plastid ztratil schopnost fotosyntézy.

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější recentní skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromu: játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Právě evoluční vynález cévních svazků umožnil zvětšení a pevninské rozšíření suchozemských rostlin; z primitivnějších linií rostlin cévnatých přežívají plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů a jejich životní cyklus představuje rodozměna s výraznou rolí haploidního gametofytu.

Největšího druhového rozšíření dosáhla vývojová větev semenných rostlin s potlačeným gametofytem a převládajím diploidním sporofytem. Ze dvou evolučních větví primitivních kapraďosemenných rostlin přežily a vyvinuly se vývojově nejpokročilejší a nejpočetnější současné skupiny: Rostliny nahosemenné svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi „živoucí fosílie“. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako „nižší dvouděložné“, a dále na dvě velké monofyletické třídy: jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více…

Zajímavý Článek

Alraune-Kreta.jpg

Mandragora (Mandragora), česky také pokřín či pekřín, je rod rostlin z čeledi lilkovitých. Jsou to nízké vytrvalé byliny s přízemní růžicí listů a zvonkovitými květy na krátkých stopkách, které jsou opylovány hmyzem. Plodem je kulovitá bobule připomínající malé rajče. Rod zahrnuje 3 až 4 druhy a je rozšířen ve Středomoří, na Blízkém východě, v Turkmenistánu, Himálaji a jihozápadní Číně. V jižní Evropě roste mandragora lékařská. Mandragory jsou jedovaté rostliny, obsahující tropanové alkaloidy jako zejména skopolamin a hyoscyamin. Ve starověku byla mandragora významná lékařská rostlina, používaná mj. jako anestetikum a sedativum při operacích, ale též za účelem sebevraždy, experimentování s psychotropními účinky nebo k omámení oběti při kriminálních činech. Je zmiňována již v nejstarších biblických textech a spisech starověkých učenců a opředena množstvím legend; kořeny vzdáleně připomínající lidské tělo sloužily k magickým rituálům a nosily se jako amulet.

Více…

Obrázek měsíce

Dark purple Trichoglottis (70213s)c.jpg
Orchidej Trichoglottis atropurpurea v brooklynské botanické zahradě

Zajímavosti

Víte, že…
Maranta dokáže díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy (zrychlený záznam)

… plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

… květy masonií jsou opylovány hlodavci?

… exemplář fíkovníku banyánu pojmenovaný „Thimmamma Marrimanu“ a rostoucí v Indii ve státě Ándhrapradéš zabírá plochu asi 2 ha (20 000 m²) a má přes 1600 vzdušných kořenů?

… novokaledonský endemit Parasitaxus ustus je jediným známým parazitickým jehličnanem?

… jeden strom kadidlovníku pravého dokáže za rok vyprodukovat 2–3 kg pryskyřice – surového kadidla nejvyšší jakosti?

Kapka poezie

Giardino bardini, cipresso.JPG

Mám cypřiš rád, to pravý
marabout zahrad jest;
meč zeleně své tmavý
on tyčí v azur hvězd.

Své protkne ostřím dýky
hruď nebe, ze všech stran
že tekou ohně šiky
z azuru modrých ran.


(Robert de Montesquiou; ze sbírky Moderní básníci francouzští. Vyd. J. R. Vilímek, okolo 1893)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) – pahýl, (R) – komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

Na čem je aktuálně potřeba pracovat?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ, Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy

Portály o přírodě a technologiích, z přírodních a technických věd
Příroda
Přírodní vědy
Technika a technologie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Portál:Rostliny&oldid=18525154“