Portál:Rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

e

Vítejte na portálu Rostliny
Diversity of plants image version 5.png

Rostliny nás obklopují na každém kroku a jejich význam pro život na Zemi, a tedy i pro člověka, je naprosto nenahraditelný. Díky fotosyntéze dokážou přeměňovat sluneční energii na energii chemickou, využitelnou pro ostatní organismy. Stojí tak jako primární producenti v samotném základu koloběhu energie a potravních řetězců celé planety. Bez rostlin by život v podobě, jaké ho známe, nebyl možný. Na Zemi se v současnosti vyskytuje více než 330 000 druhů rostlin a jejich stáří se odhaduje takřka na dvě miliardy let.

Z existence rostlin odjakživa profituje i člověk. Jako základní potravinu odedávna zemědělsky pěstuje obiloviny a další plodiny, s oblibou konzumuje ovoce, zeleninu nebo různá koření. Využívá sílu léčivých bylin včetně některých halucinogenních či jedovatých, mnohé okrasné rostliny pěstuje pro potěchu oka a duše. Energetické plodiny jsou vhodné k ekologickému získávání energie, technické plodiny zase využitelné v průmyslu.

Vědeckým zkoumáním rostlin se zabývá botanika a mnoho jejích dílčích disciplínː vnitřní stavbu rostlinných těl studuje anatomie rostlin, procesy v buňkách molekulární biologie, růst a vývoj fyziologie rostlin, jejich rozšíření na Zemi fytogeografie a fytocenologie, jejich úlohu ve světových ekosystémech ekologie. Botanická systematika třídí rostliny do taxonomických skupin na základě fylogenetické příbuznosti.

Na české wikipedii je v současné době již více než 5000 článků o rostlinných druzích, rodech, čeledích a dalších taxonech. Jsou mezi nimi články o našich domácích rostlinách, stromech a keřích, i o rostlinách velmi exotických, a také o jejich přírodních společenstvechfytocenózách. Díky práci zdejších editorů toto číslo stále stoupá. Máte-li i vy chuť se k tomuto úsilí připojit, jste na správném místě. Základní informace k tvorbě biologických článků poskytuje Nápověda:Biologické články. Potřebujete-li poradit, obraťte se s důvěrou přímo na diskuzní stránku u portálu Rostliny.

Z naší přírody

Abies alba P26.jpg

Jedle bělokorá (Abies alba), kdysi naše nejběžnější jehličnatá dřevina, během 20. století z našich lesů téměř vymizela. Toto „chřadnutí jedle“ bylo způsobeno různými faktory, především hospodářskými, ale i genetickými. Jako ekologicky žádoucí dřevina přirozené skladby je v posledních letech intenzivně lesnicky reintrodukována, její stavy se však stále pohybují hluboko pod cílenou úrovní, která činí 4,4 %. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy. Nejlépe jí svědčí šetrné lesní hospodaření blízké výběrnému lesu.

Zvyk zdobit v období zimního slunovratu jedle či smrky lze vystopovat až ke starým Germánům. Dnes mezi nejoblíbenější vánoční stromky patří především jedle kavkazská, dále borovice lesní, smrk ztepilý nebo pichlavý, roste i obliba douglasek či smrků omorika. Každoročně prodávané vánoční jedličky v květináči jsou symbolickým podpořením návratu jedle bělokoré do našich lesů.

Více...

Z exotiky

Květy kadidlovníku

Kadidlovník pravý (Boswellia sacra) je poloopadavá, suchomilná dřevina rostoucí na jihu Arabského poloostrova a v horách na tzv. Africkém rohu. Nařezáním jeho kůry se získává pryskyřice, která po výtoku na vzduchu tuhne do podoby drobných hrudek, známých jako pravé kadidlo. To se používalo jako obětina bohům již ve starověkém Egyptě i v antickém Římě. Pálením kadidla na rozžhaveném dřevěném uhlí vzniká vonný dým, který v chrámech a na posvátných místech navozuje slavnostní atmosféru. Tento rituál používaný ve starověku východními náboženstvími převzala později i západní náboženství a v křesťanských chrámech slouží kadidlo k vykuřování dodnes. Používá se také v aromaterapii, uklidňuje nervy, pomáhá při stavech úzkosti a při nervozitě, podporuje hojení ran, preventivně působí proti stárnutí pokožky atd. Jeden strom vyprodukuje 2 až 3 kg pryskyřice ročně, nejvíce se jí vyváží ze Somálska.

Více...

Systematika

Biological classification L Pengo-cs.svg

Podle moderní systematické klasifikace rostlin hledící především na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami, patří do říše rostlin (Archaeplastida) kromě tzv. vyšších, suchozemských rostlin také zelené řasy (ovšem bez sinicǃ), ruduchy a glaukofyty. Druhé dvě, stojící na samotném základu vývojového stromu rostlin, se někdy zařazují do společné, ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny počínaje řasami jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).

Mezi rostlinami, které se dokázaly přizpůsobit životu na souši, jsou nejprimitivnější skupinou mechorosty, dnes vnímané spíše jako tři nezávislé větve na vývojovém stromuː játrovky, mechy a hlevíky. Nemají ještě pravé orgány (kořeny, listy, stonky) ani cévní svazky. Na počátku rostlin cévnatých stojí plavuně, přesličky a kapradiny. Všechny tyto rostliny se rozmnožují pomocí výtrusů.

Vývojově jednodušší skupinou semenných rostlin jsou rostliny nahosemenné. Svůj zlatý věk prožívaly na konci prvohor a ve druhohorách a mnohé již vyhynuly, některé dnes patří mezi "živoucí fosílie". Najdeme mezi nimi však i stále progresivní skupiny, například jehličnany. Evolučně nejpokročilejší a v současnosti zdaleka nejpočetnější skupinou jsou rostliny krytosemenné, s dokonalými květy a semeny ukrytými v důmyslných plodech. Dále se dělí na skupinu bazálních větví, pro zjednodušení souhrnně označovanou jako "nižší dvouděložné", a dále na dvě velké monofyletické třídyː jednoděložné a pravé dvouděložné.

Více...

Zajímavý Článek

Přeslička obrovská (Equisetum telmateia)

Posledním příbuzným pravěkých přesliček a obřích stromovitých zástupců třídy přesličky, jako jsou např. kalamity, je přeslička (Equisetum), jediný dnes žijící rod celé třídy. Rostliny podobné dnešním přesličkám jsou známy již z karbonu a jsou řazeny do rodu Equisetites. Rozvoje pak dosáhly v raných druhohorách a později. K samotnému rodu Equisetum jsou zpravidla přiřazovány až rostliny z období třetihor, kdy již tvoří tento rod většinu fosilií a jeho zástupci jsou v každém ohledu velmi podobní dnešním přesličkám.

Recentní rod přeslička zahrnuje 18 druhů a je rozšířen téměř po celém světě. Některé dorůstají i výšky 5–8 metrů. V České republice roste 9 druhů, z nichž nejběžnější je přeslička rolní, přeslička lesní a přeslička poříční. Přesličky mají význam zejména jako léčivé rostliny. Některé druhy jsou jedovaté. Slouží také jako abrazivum a k barvení.

Více...

Obrázek měsíce

Pryšec nádherný
Pryšec nádherný – vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima)

Zajímavosti

Víte, že ...
Zrychlený záznam pohybu listů maranty

... plody anony šupinaté jsou považovány za ovocnou delikatesu, zatímco jejich jedovatá semena se používají jako insekticid?

... bolehlavem plamatým se lze otrávit už při intenzivním vonění ke květu?

... z opadaných listů a plodů a také z kořenů ořešáků se uvolňuje hnědě zbarvená látka zvaná juglon, která potlačuje rozvoj ostatní vegetace v okolí stromu?

... růže měkká, zvaná též "jablíčková růže", je v evropských zemích včetně ČR zemědělsky pěstována a šlechtěna pro své mimořádně dužnaté šípky?

... některé rostliny, například citlivky nebo neptunie, dokáží díky ztlustlině na řapíku zvané pulvinus pohybovat listy?

Kapka poezie

Xu Yuting Fishing on a Willow-banked Stream ink on paper hanging scroll The Hashimoto Collectin.jpg
Jak ledová je zima v hloubce hor

odedávna, nejen v tomto roce
zubaté štíty, věčné sněhy
temný les vydechuje chuchvalce mlhy
tráva tu vyroste až po žních
listy opadají dřív, než přijde podzim
poutník zde — zbloudilý
vyhlíží, vyhlíží, však slunce nezahlédne.

                                            (Chan Šan)

Kategorie

Informace

e

Nové články

(P) - pahýl, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

e

Kvalitní články

e

S čím můžete pomoci?
  • Z článků týkajících se obsahu portálu prosíme odkazujte na tento portál šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Spolupracovali či spolupracují: OJJ (zajímavosti), Zákupák, DAV456, I.Sáček, Pelát, Ramon de L, Vojtěch Zavadil, Borzywoy a další
  • Průběžná aktualizace a údržbaː Borzywoy