Nahosemenné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNahosemenné rostliny
alternativní popis obrázku chybí
Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí šistice smrku Picea pungens. Šištice, obdobně jako později zralé šišky, umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak "nahá".
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nahosemenné rostliny (Pinophyta, syn. Gymnospermae) jsou skupinou semenných rostlin, do které patří jehličnany, cykasy, jinany a liánovcotvaré rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické. Semeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných) není ukryto v plodu, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina.

Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý květ, ale kvete místo nich pomocí šištic. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou šišku, jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u tisu.

Nahosemenné rostliny tak představují z evolučního hlediska mezistupeň mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými. Ačkoli nejvýraznější epochu svého vývoje už mají nahosemenné rostliny za sebou, jsou stále ještě aktuální a setkáváme se s nimi v podobě mnohých dřevin. Zdaleka nejvíce zastoupenou skupinu nahosemenných představují jehličnany, následují cykasy, několik druhů liánovcotvarých – vzájemně velmi rozdílných a jinanovité s pouze jediným přeživším druhem Jinanu.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Dále uvedené rozdělení je z období kolem roku 2000. Později bylo pozměněno (viz sekce literatura – vysokoškolská učebnice o jehličnanech z roku 2006..

Smrky se řadí mezi nahosemenné
Samčí šištice (strobily) jinanu
Pravěk … Cycas rumphii se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)

Jehličnany (Pinopsida)[editovat | editovat zdroj]

Jinany (Ginkgoopsida)[editovat | editovat zdroj]

Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh. Často uváděno samostatně jako Ginkgophyta.

Cykasy (Cycadopsida)[editovat | editovat zdroj]

Cykasy je třída nejméně 303[1] druhů dvoudomých stromů dorůstajících výšky až 20 m, s velikými zpeřenými listy nahloučenými na vrcholu kmene a středovými šiškami. Vzhledem připomínají palmy. Jsou považovány za živoucí fosílie.

Samčí šištice Chvojníku křehkého
Welwitschie v "květu"
Liánovce jsou dosti nesourodá skupina nahosemenných. Welwitschie, Chvojníky i Gnetum mají velmi odlišnou morfologii, charakter růstu i ekologii. Ve všech případech, ale vykvétají pomocí šištic

Liánovce (Gnetopsida)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In: Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219–235.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. S. 356. 
  • Květena ČSR, díl 1, S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 317–326. – ISBN 80-200-0643-5
  • Cycad Classification Concepts and Recommendations, Appendix 1: The World List of Cycads. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004, Walters T: Osborne R, editors. Wallingford, U.K. – CABI publishing str. 219–235.

Související články[editovat | editovat zdroj]