Šiška

Šišky smrku ztepilého

Šiška (odborně šištice, latinsky strobilus, plurál strobili) je orgán nahosemenných rostlin, který jim slouží k rozmnožování. Šišky proto vytváří vajíčka (samičí šišky) a pyl (samčí šišky). Evolučně se jedná o starší útvar k rozmnožování než květ. Rostlin tvořících šišky je méně než rostlin kvetoucích a vrchol svého vývoje mají již za sebou, ale stále se s nimi setkáváme zejména u mnohých dřevin (jehličnany, cykasy).

Šištice u nahosemenných rostlin

Jehličnany

Šištice u nahosemenných rostlin jsou jednopohlavné, a tedy dvojíː samčí (mikrostrobily) a samičí (megastrobily). Jsou tvořeny vřetenem, kolem něhož spirálovitě vyrůstají sterilní (podpůrné) a výtrusné (plodné) šupiny. Samčí šištice obsahují samčí výtrusné listy – tyčinky (mikrosporofyly), se dvěma prašnými pouzdry, které produkují pylová zrna. Po jejich vyprášení zasychají a opadávají. Samičí šištice obsahují ploché samičí výtrusné listy (též plodolisty – makrosporofyly), které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v známé šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek hygroskopicky rozevírají a semena vypadávají ven. Prázdné šišky pak ze stromů opadávají (většina dřevin), rozpadají se už na stromě (jedle) nebo vytrvávají několik dalších let na větvích (modřín).

U některých jehličnanů nejsou zralé šupiny dřevnaté, ale zdužnatělé, např. u jalovce (Juniperus) nebo zeravce (Platycladus) z čeledi cypřišovitých.

Cykasy a ostatní nahosemenné

U cykasů jsou v šišticích uspořádány vždy samčí výtrusné listy, u některých rodů též samičí. Mají jednodušší strukturu než složitě stavěné šišky jehličnanů. Bývají často velmi živě zbarveny, například červenoranžové šištice druhu Encephalartos ferox. Samčí i samičí šištice vytváří též pouštní rostlina welwitschie podivná, samčí šištice podobné jehnědám nalézáme u jinanu.

Podobné útvary u ostatních rostlin

Útvary podobné šišticím najdeme u přesliček (výtrusnicové klasy – strobily, které však slouží jen k produkci výtrusů, nikoli k dozrávání semen, která přesličky netvoří). Naopak "šištice" chmele nejsou z botanického hlediska šiškami, ale plodenstvím nažek s vyčnívajícími listeny. Stejně tak zdánlivé šištice olše jsou květenství (samičí jehnědy), u nichž po opylení zdřevnatěly podpůrné listeny a listence.

Galerie

• 

  Samčí šištice jedle

• 

  Čerstvé samičí šištice modřínu

• 

  Samičí šištice smrku ztepilého

• 

  Nezralá šiška borovice banksovy

• 

  Samčí (vlevo) a samičí (vpravo) šištice na větvičce douglasky tisolisté

• 

  Zralá šiška douglasky s vyčnívajícími podpůrnými šupinami

• 

  Šišky kryptomerie japonské

• 

  Dužnaté šištice zeravce východního

• 

  Šištice welwitschie

• 

  Samičí šištice cykasu Encephalartos gratus

Odkazy

Literatura

• Kincl, Lubomír a kol.ː Biologie rostlin. Prahaː Fortuna 2000
• Vinter, Vladimírː Atlas anatomie cévnatých rostlin. PřF UP Olomouc, dostupné na http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html

Související články

• Nahosemenné
• Pyl
• Opylení
• Polinační kapka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šiška ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šiška ve Wikislovníku

Portály: Biologie | Rostliny