Liánovcotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Taxonomickým systémem APG III bylo oddělení liánovce transformováno do řádu liánovcotvaré.

Wikipedie:Jak číst taxobox Liánovce

Samčí květ liánovce (Gnetum gnemon)
Samčí květ liánovce (Gnetum gnemon)
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: nahosemenné (Gymnospermae)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: liánovcotvaré (Gnetales)
Luerssen, 1879
Čeledě
Sesterská skupina
* borovicotvaré (Pinales)
Chvojník americký (Ephedra americana)
Samičí květ welwitschie podivné (Welwitschia mirabilis)

Liánovcotvaré (Gnetales) je řád z třídy jehličnanů. Je to heterogenní skupina rostlin, také nazývaných obalosemenné, rozdělených do tří izolovaných, nesourodých čeledí nahosemenných rostlin.


Historie evoluce[editovat | editovat zdroj]

Podle statigrafických nálezů byla tato skupina, vzniklá již v geologickém období karbonu v prvohorách, nejvíce rozšířena v křídě v druhohorách a vyskytovala se tehdy kosmopolitně. Do období druhohor se datuje vznik krytosemenných rostlin.

Vývoj klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Fylogenetická klasifikace vyšších rostlin (cévnatých rostlin), založena primárně na morfologických a dále anatomických, karyologických (studium buněčných jader) a palynologických (studium pylů a spor) znacích, zařadila popisovanou skupinu rostlin jako samostatné oddělení obalosemenné (Gnetophyta). Oddělení se dělilo na tří třídy (liánovce, chvojníky, welwitschie), každá třída měla jeden řád, každý řád měl jednu čeleď a ta měla jediný rod.

Molekulárně biologickými fylogenetickými studiemi genových sekvencí určitých úseků DNA nebo RNA bylo prokázáno, že tato skupina přirozeně patří do nahosemenných, pravděpodobně do blízkosti jehličnanů. Prosazováním taxonomického systému založeného na kladistickém, monofyletickém pojetí tak skupina ztratila nárok být samostatným oddělení. Je nyní zařazena do jediného řádu liánovcotvaré s čeleděmi liánovcovité, chvojníkovité a welwitschiovité.

Přesné zařazení dosud není jednoznačné, studie se liší. Řádu liánovcotvaré je nejvíce příbuzný řád borovicotvaré, dokonce je možné i sloučení do jednoho řádu.[1] Novější analýzy naznačují příbuznost s čeledí cypřišovitých[2] nebo odvětvení této skupiny (ponížené na čeleď) jako druhé větve borovicotvarých hned po borovicovitých[3].

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Každá čeleď má své recentní rody rozšířené v jiném zeměpisném areálu:

Popis[editovat | editovat zdroj]

Liánovcotvaré mají některé zvláštnosti, které je fylogeneticky odlišují od nahosemenných rostlin, např. mají útvary zčásti podobné květům, náznak dvojího oplození i přítomnost cév ve dřevní a primitivních průvodních buněk sítkovic v lýkové části cévních svazků.

U celého řádu jsou vyvinuty na bázi "květů" nenápadné integumenty (vaječné obaly) považovány za listence, které připomínají primitivní okvětí. Samičí "květy" obsahují jediné vajíčko s jedním nebo dvěma obaly. Společným znakem je trubičkovitě protažený integument, který vzhledem připomíná čnělku krytosemenných rostlin. V době pylení (uvolňování pylu) se na jeho konci vytváří polinační kapka usnadňující pronikání pylového zrna do pylové komory vajíčka. Je zde náznak dvojího oplodnění, obě neobrvené spermatické buňky se účastní oplození, nedojde však k němu.

V porovnání s ostatními nahosemennými rostlinami je samičí gametofyt zřetelněji potlačen. Vyjma chvojníkovitých se v gametofytu již nevytváří zárodečníky a vzniká primitivní zárodečný vak. Oplození nastává poměrně brzy po opylení, cca za 24 hodin, kdežto u některých nahosemenných rostlin zhruba až za rok. Samčí "květy" jsou tvořeny jedinou nebo několika tyčinkami, které mají zpravidla více skupin prašných váčků.

Liánovcovité jsou převážně liány nebo malé stromky s velkými plochými listy. Samičí květy jsou uspořádány nad sebou do "klasů"a samčí jsou "jehnědy", semena s dužnatým obalem jsou poživatelná.

Chvojníkovité jsou silně větvené prutovité rostliny s malými nebo chybějícími listy,které jsou nahrazeny zelenými fotosyntetizujícími stonky, samčí i samičí šištice jsou uspořádány do přeslenů, plody jsou žluté až červené bobule obsahující alkaloid efedrin.

Welwitschiovité jsou rostliny (dřeviny) s tlustým a dlouhým kůlovitým kořenem a dvěma listy, které na bázi stále dorůstají a na konci odumírají. Oplozené vajíčko se po dozrání promění v křídlaté semínko, samičí strobilus v plodní šišku.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Hierarchie řádu liánovcotvaré (Gnetales) je následující:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HROUDA, Lubomír: Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin. Dostupné online. BOTANY.cz, 21. srpen 2008
  2. WU, Chung-Shien; CHAW, Shu-Miaw; HUANG, Ya-Yi. Chloroplast Phylogenomics Indicates that Ginkgo biloba Is Sister to Cycads. Genome Biology and Evolution [online]. , 12. leden 2013, svazek 5, čís. 1, s. 243–254. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1759-6653. DOI:10.1093/gbe/evt001.  (anglicky) 
  3. Ying Lu; Jin-Hua Ran, ZU-YU YANG, XIAO-QUAN WANG Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes. PLoS ONE [online]. , 15. září 2014, svazek 9, čís. 9: e107679, s. 1-15. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pone.0107679. PMID 25222863.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]