Bobule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o plodu. O filmu pojednává článek Bobule (film).
čtyři druhy ovoce s plody - bobulemi: kaki, angrešt, rybíz červený, hroznové víno

Bobule (bacca) je jedno nebo vícesemenný dužnatý plodoplodím rozlišeným na vnější blanitý exokarp a vnitřní (dužnatý nebo šťavnatý) mezokarp a endokarp. Bobule může obsahovat volně loženo jedno semeno (např. jmelí) nebo více semen (např. angrešt, borůvka) která nejsou obalena tvrdou sklerenchymatickou vrstvou.

Exokarp je blanitá slupka, mezokarp je pevná dužina a endokarp je šťáva

Bobule může být vytvořena:

- jedním plodolistem (apokarpní bobule), vzácné, např. samorostlík, datle (pecka je tvrdý endosperm)
- více plodolisty (cenokarpní bobule)

Semena jsou v bobuli obalena zdužnatělým oplodím které může být:

- dužnaté – angrešt, borůvka dýně, kiwi, konvalinka, meloun, okurka, rajče, rybíz
- šťavnaté – bez černý, hroznové víno
- vysychavé – granátové jablko, paprika, šípek
- hesperidium – bobule citrusů s oplodím rozlišeným na vnější barevné flavedo a vnitřní bílé albedo.

Podle původu vzniku se bobule dělí na:

- pravé – vznikly přeměnou pestíku
- jednoduché – angrešt, borůvka, hroznové víno, rybíz, šípek
- složené ze soukvětí – malina, ostružina
- složené ze souplodí – moruše
- nepravé – vznikly zdužnatěním květního lůžkajahoda


Bobule je rozšířeným typem plodu napříč celou říší kvetoucích rostlin. Jsou charakteristické např. pro čeledi árónovité, dřišťálovité, kaktusovité, lilkovité, melastomovité, mořenovité, myrtovité, révovité, tykvovité, vřesovcovité, zapotovité a mnohé jiné. Z kulturních plodin a ovoce náleží mezi bobule avokádo, banán, hroznové víno, kiwi, papája, kaki, rajče, lilek, meloun, dýně, karambola, liči, citrusy, datle, borůvky, paprika, okurka, rybíz, angrešt aj.[1][2]

Proměny bobule[editovat | editovat zdroj]

Dvojbobule[editovat | editovat zdroj]

Dvojbobule (bibacca) je typ plodenství vzniklý srůstem semeníků dvou samostatných květů. Plody mohou být buď zcela srostlé do jediného kulovitého útvaru se dvěma bubáčky, jako je tomu u zimolezu horského nebo u rodu mičela (Mitchella) z čeledi mořenovité, nebo jsou srostlé jen částečně, jak je tomu u mnohých druhů zimolezu včetně zimolezu obecného a zimolezu černého. Dvojbobule se objevuje také u australského rodu Didymanthus z čeledi laskavcovité.[3]

Souplodí bobulí[editovat | editovat zdroj]

Souplodí bobulí (baccetum) je složený dužnatý plod vznikající ze souboru samostatných pestíků apokarpního gynecea. Objevuje se zejména u vývojově starších nižších dvouděložných rostlin, jako jsou někteří zástupci čeledi láhevníkovité (např. muďoul), kadsura z čeledi klanopraškovité nebo rozpylec (Drimys) z čeledi winterovité. U vyšších dvouděložných se objevuje řidčeji, např. u vodilky kanadské z čeledi pryskyřníkovité.[3][2]

Poltivá bobule[editovat | editovat zdroj]

Jako poltivá bobule (baccarium) se označuje plod, vznikající z částečně nebo zcela srostlého (synkarpního) semeníku a za zralosti se rozpadající na jednotlivé bobulovité plůdky. Nachází se např. u některých druhů rodu líčidlo včetně líčidla jedlého (Phytolacca acinosa). Nověji jsou do této kategorie řazeny i plody lichořeřišnice (Tropaeolum) a ocasnatce (Saururus).[3]

Nepravá bobule[editovat | editovat zdroj]

Na vývoji bobulí vznikajících ze spodního semeníku se v některých případech podílí i češule a okvětí. Tvoří se tak nepravá bobule (acrosarcum). Mezi tyto plody náležejí např. bobule opuncie. U opuncie je původ vnějšího obalu plodu patrný i z přítomnosti ostnů na jeho povrchu. Z dalších rostlin se tento typ plodu vyskytuje např. u hroznatce (Coccoloba) z čeledi rdesnovité nebo rodu Cryptocarya z čeledi vavřínovité. Od malvice se tento typ plodu mj. liší nediferencovaným endokarpem.[3]

Hesperidium[editovat | editovat zdroj]

Jako hesperidium se označuje plod citrusů. Jedná se v podstatě o bobuli s axilární placentací, u níž je oplodí rozčleněno na vnější barevnou kožovitou vrstvu a vnitřní dužnatou bílou vrstvu. Dužnina obklopující semena je složena z váčků vyplněných šťávou. Tyto váčky se vytvářejí při vývoji plodu nafouknutím mnohobuněčných chlupů. Tento typ plodů se mimo rodu Citrus objevuje i u příbuzných rodů, jako je např. kumkvát (Fortunella).[1][3]

Balausta[editovat | editovat zdroj]

Pojmem balausta se označují plody marhaníku. Je to speciální typ nepravé bobule. Kožovitá vnější vrstva oplodí (exokarp) je tvořena češulí, vnitřní bílá houbovitá vrstva představuje endokarp. Červená dužnina obklopující každé semeno (sarkotesta) vzniká zdužnatěním vnější vrstvy osemení.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SPJUT, Richard W.. A systematic treatment of fruit types. Memoirs of the New York Botanical Garden. Jan. 1994, čís. 70.  
  2. a b JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)  
  3. a b c d e STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew : Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné online. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]