Trichom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Četné trichomy papriky chlupaté

Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostliny, vznikající z pokožkových buněk rostliny. Může být jednobuněčný i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé; buněčný obsah dospělých trichomů často odumírá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká „jednoduchý chlup“ (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo „větvený chlup“ (když se trichom větví).[1]

Podle vzniku a stavby lze trichomy rozdělit na:

  • papily (vychlípeniny vnějších stěn pokožky) – např. korunní lístky macešky, blizna prvosenky jarní;
  • jednobuněčné trichomy – mohou být krátké, zahrocené až háčkovitě zahnuté nebo dlouhé, rozvětvené nebo vláknité (bavlník);
  • vícebuněčné trichomy – mají buňky uspořádané v řadě či rozvětvené (divizna) nebo svazčité (lípa), případně mohou být šupinkovité.[2]

Kromě trichomů mohou být na povrchu rostlinného orgánu emergence – mnohobuněčné podpokožkové výrůstky (ostny růží, srstky nebo kaktusovitých).

Soubor trichomů a emergencí na povrchu rostliny je odění (indumentum). V odění jediného orgánu mohou být zastoupeny různé typy trichomů i emergence.

Funkce trichomů[editovat | editovat zdroj]

Trichomy sloupatky (Stylidium) mohou uvěznit a zabít drobný hmyz

Dle funkce se trichomy dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé, absorpční, drsné a příchytné:

  • krycí: slouží k ochraně, pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí a pomáhají při rozšiřování plodů a semen; po odumření snižují transpiraci a chrání rostlinu před osluněním.[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
    • papily: vytvářejí sametový vzhled rostliny a usnadňují přistávání opylovačů (violka, růže)
    • hvězdovité chlupy (hlošina)
    • přeslenitě větvené chlupy (divizna)
  • žláznaté: slouží k vyměšování silic (máta) nebo pryskyřic (jírovec maďal)
  • žahavé: při odlomení špičky trichomu se vylije pálivá tekutina; jejich přeměnou vznikají ostny, pro než je charakteristické, že se dají odlomit (růže, angrešt, ostružiník)
  • absorpční (vstřebávací): např. kořenový vlásek, který umožňuje příjem vody; u některých epifytů, např. tilandsie (Tillandsia usneoides), vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť[1]
  • drsné: mají ochrannou funkci (ostny)
  • příchytné: (háčkovité, kotvičkovité)[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČERNOHORSKÝ, Z. Základy rostlinné morfologie. Praha: SPN, 1967.
  2. a b KREJČÍ, Petra. Untitled Page [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]