Srstka angrešt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Srstka angrešt

Srstka angrešt
Srstka angrešt
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Podtřída: Rosidae
Řád: lomikamenotvaré (Saxifragales )
Čeleď: meruzalkovité (Grossulariaceae)
Rod: meruzalka (Ribes)
Binomické jméno
Ribes uva-crispa
L., 1753

Srstka angrešt, také srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný lesní i zahradní keř lidově známý jako angrešt.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Původně se jednalo o divoce rostoucí keře vysoké asi jeden metr. Listy jsou opadavé dlouhé 2 až 4 centimetry. Květy jsou malé růžovočervené. Plod („angrešt“) je sladký a vodnatý v průměru mívá do 2 centimetrů, vypadá jako koule a je zelený, dozrává v červenci. Obsahuje asi 3 nebo 4 semena. Větve tohoto keře jsou trnité. Tento keř je schopen vegetativního rozmnožování. Co obsahuje: angrešt celý obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.

Zahradní odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Původní odrůda je se zelenými plody a další kultivary jsou také s plody bílými, žlutými či červenými[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mírný pás. Řada zahradních kultivarů se pěstuje v ovocných zahradách.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V kuchyni: Angrešt lze kompotovat, zpracovávat na džem i mošt, aniž by ztrácel prospěšné vlastnosti.

V léčitelství: Angrešt je vhodný pro konzumaci dospělými i dětmi, neboť je nízkokalorický, má hodně vitamínu C (200 gramů dodá tělu polovinu denní doporučené dávky) a obsahuje také vlákninu prospěšnou pro zažívací trakt; ze zdravých, v teplém stínu usušených lístků angreštu lze spařením připravit výborný čaj (20 gramů na půllitr vody), který má protizánětlivé účinky a také zklidňuje organismus žen před začátkem menstruace.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech angreštu.[2]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 90,1 Na 2 vitamin C 14
bílkoviny g/100 g 1,1 K 210 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,4 Ca 28 vitamin E 0,37
cukry g/100 g 3,0 Mg 7 vitamin B6 0,02
škrob g/100 g 0 P 34 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,4 Fe 0,3 karoten 0,11
mastné kyseliny g/100 g - Cu 0,06 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 81 Mn 0,1 niacin 0,3

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Mayer, M.; Váňa, P.; První český opravník; Víkend 2000; ISBN 80-7222-123-X

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEČAS, Tomáš; KRŠKA, Boris; ONDRÁŠEK, Ivo. Multimediální učební skriptum ovocnictví [online]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav ovocnictví, [cit. 2012-06-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu