Vitamín D

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cholekalciferol, živočišný prekurzor kalcitriolu
Ergokalciferol, rostlinný prekurzor kalcitriolu

Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly. Jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu.

Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních.[1]

Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).

Zdroje vitamínu D[editovat | editovat zdroj]

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7‑dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník.[2]

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. UVB záření, které vytváří vitamín D na kůži, neprochází skrze mraky a někdy neproniká ani skrze ozónovou vrstvu. Pokud je Slunce nízko, jeho paprsky dopadají k Zemi pod úhlem menším než 47°, UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a téměř vůbec k nám neproniká. Můžeme se celým tělem vystavit na slunce, opálit se (UVA záření), ale nezískáme žádný vitamín D. Proto je ranní nebo večerní opalování pro zisk vitamínu D naprosto zbytečné. V létě, kolem 21.6, je mezi 10 a 16 hodinou dostatek UVB záření. Ale od 21.6. se slunce začíná obracet k jihu. V jižním Polsku lze získat UVB záření do 3.9., v Turecku do konce září, v Egyptě do 20.10. Test na získání vitamínu D. Tužku přiložíme kolmo k zemskému povrchu. Pokud stín tužky mnohem kratší, než výška tužky, UVB záření k nám proniká.[3]

Množství vytvořeného vitamínu D v kůži závisí hlavně na geografické poloze co nejblíže rovníku a také na možnosti využívání UV záření v dostatečné míře.[4] Vitamín D se tvoří v kůži vlivem UVB (320-280 nm) záření (tzv. Dornovo záření), které prochází sklem jen v 1-8%, zato však proniká vodou, zvláště mořskou, do hloubky několika metrů, čímž je umožněn vznik previtaminu D v těle ryb.

Množství vytvořeného vitamínu D snižují ochranné krémy, časté koupele v horké vodě, suchá kůže starších lidí, velké množství melaninu v kůži, zahalování těla a znečištění ovzduší.

Lidé, kteří se často omývají teplou vodou a mýdlem, zbavují svou kůži mazu a tuku, čímž dochází i ke snížení obsahu 7-dehydrocholesterolu v kůži.[5] Vitamín D, který se vytvořil na kůži, potřebuje zhruba 2 dny, aby se vstřebal. V této době bychom neměli kůži omývat.[6] Suchá kůže starších jedinců neobsahuje dostatek 7-dehydrocholesterolu, čímž je možnost získání potřebného hormonu D touto cestou silně omezené.[7] V některých tropických oblastech se setkáváme s endemickým výskytem nedostatku vitamínu D, který je způsobený zahalováním žen z náboženských důvodů a mužů kvůli ochraně před extrémním slunečním zářením. [5]

V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. Z potravin můžeme získat malé množství vitamínu D. Tresčí játra obsahují 5000 IU D3 v jedné konzervě. V jedné kávové lžičce (5g) rybího tuku se nachází 1250 IU D3. V mléce, mléčných výrobcích a vejcích se nachází malé množství vitamínu D, protože skot a slepice jsou většinou chované v uzavřených prostorách, nemají přístup ke slunečnímu záření a sami trpí nedostatkem vitamínu D[8]. Pro ilustraci: dávka 400 IU D3 je obsažena ve 12 litrech mléka, v 1,5 kg tučného sýra, v 8 vejcích, v 400 g jater nebo v 200 g mořské ryby. V roce 2017 se dospělým osobám doporučuje dávka 2000 -4000 IU denně. [9]

Některé potraviny jsou fortifikovány vitamínem D – v USA a ve Švédsku je obohaceno mléko, v ČR mléčná výživa pro kojence a batolata, čemuž je nutno přizpůsobovat dávkování vitamínu.[10]

U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol, neboli vitamín D2.

Doporučená denní dávka
věk (roky) cholekalciferol [μg]
Kojenci 0,0–0,5 7,5
0,5–1,0 10
Děti 1–10 10
Muži 11–24 10
25+ 5
Ženy 11–24 10
25+ 5
Těhotné ženy 10
Kojící ženy 10

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Biologické působení[editovat | editovat zdroj]

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.

Vliv na imunitní systém[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vitamín D a chřipka.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému.[zdroj?] Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčba lupénky kalcitriolem).

Nový výzkum ukazuje, že v imunitním systému spíše hraje roli sluneční světlo.[11]

Syntéza kalcitriolu[editovat | editovat zdroj]

1. V prvním kroku je 7-dehydrocholesterol štěpen UVB zářením za vzniku provitamínu D3.

Reaction-Dehydrocholesterol-PrevitaminD3.png

2. Nestabilní provitamín D3 se spontánně přemění na svůj izomer, cholekalciferol.

Reaction-PrevitaminD3-VitaminD3.png

3. Cholekalciferol je vychytáván jaterními buňkami, v jejichž endoplasmatickém retikulu podléhá hydroxylaci katalyzované enzymem D3-25-hydroxylasou. Vzniklý produkt, 25-hydroxycholekalciferol, je převažující formou vitamínu D v oběhu a také tvoří většinu jaterních zásob vitamínu. Velká část hydroxycholekalciferolu rovněž. přechází do žluči (enterohepatální oběh).

V ledvinách dochází k druhé hydroxylaxi, při které se 25-hydroxycholekalciferol působením enzymu 1α‑hydroxylasy přeměňuje na biologicky aktivní 1,25-dihydroxycholekalciferol, kalcitriol, který už přímo ovlivňuje metabolismus vápníku.

Reaction-VitaminiD3-Calcitriol.png

Projevy nedostatku[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorbce vápníku a fosfátu. U dětí se toto projeví jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie. Také se projevuje zvýšenou kazivostí zubů.

Přímý vliv na nedostatek vitamínu D má hlavně jídelníček, pobyt na slunci a pohyb. Nedostatek vitaminu D se projevuje hlavně řídnutím kostí jak u dětí, tak v dospělosti, kde může vést až k osteoporóze. Úloha vitaminu D pro náš organismus je však komplexnější. Pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce, snižuje riziko nádorových onemocnění a další.[12]

Předávkování[editovat | editovat zdroj]

Ve vysokých dávkách vitamín D naopak metabolismus vápníku a fosforu narušuje, vede k hyperkalcémii a může skončit i smrtí. Samotné sluneční záření vzhledem k regulačním mechanismům syntézy nikdy nevede k hypervitaminose.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz předmluva; překlad Ewa Piorun. Kalisz, Pl : Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 5-7. (polština)  
  2. UV paprsky: riziko rakoviny proti riziku deficitu vitamínu D [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné online.  
  3. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz, Dodatek od vydavatele. Kalisz, Pl : Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 167-172.  
  4. HOLICK, MF. Photobiology of Vitamin D (původním názvem: in: Vitamin D, Feldman D, Glorieux FH, Pike JW). San Diego : Academic Press, 1997. S. 33-39.  
  5. a b PASZKOVÁ, Helena. Nedoceněný vitamin D náš nezbytný celoživotní průvodce. Brno : SurGal Clinic, 2011. 196 s. ISBN 978-80-254-4454-2.  
  6. ZIEBA, Jerzy. Ukryte terapie Czego ci lekarz nie powie. 3.. vyd. Rzeszow, Polsko : EGIDA Halina Kostka, 2015. ISBN 978-83-940783-1-7. (polština)  
  7. MAC LAUGHIN, J; HOLICK. Aging Decreases the Capacity of Human Skin to Produce Vitamin D3. J Clin Invest. , roč. 1985, čís. 76, s. 1536-8.  
  8. FRASER, DR. Vitamin D. [s.l.] : Lancet, 1992. 345 s. S. 104-7.  
  9. Nedoceněný vitamin D - náš nezbytný celoživotní průvodce. www.nedoceneny-vitamin-d.cz [online].  [cit. 2017-10-16]. Dostupné online.  
  10. BAYER, M. Křivice z nedostatku vitaminu D u dětí In: Lékařské repetitorium Horký K. Praha : Galén, 2003. S. 311.  
  11. http://www.osel.cz/9155-kam-nechodi-slunicko-tam-chodi-lekar.html - Kam nechodí sluníčko, tam chodí lékař
  12. http:/vseovitaminud.cz/nedostatek-vitaminu-d/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]