Obratlovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Obratlovci

Pštros dvouprstý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: Craniata (lebečnatí, obratlovci v širším smyslu)
Třídy

Vertebrata (obralovci v užším smyslu):

Obratlovci jsou skupinou strunatců, uváděnou zpravidla jako podkmen, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců Vertebrata může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově (poněkud zmatečně) používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu).[1] Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však mohou podle některých studií patřit k mihulím a netvořit tak sesterskou skupinu k Vertebrata.

V porovnání s bezobratlými jsou obratlovci obvykle mnohem většími živočichy, byť jsou známí i obří bezobratlí, např. chobotnice. Největším obratlovcem z hlediska hmotnosti je nejspíš kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší sauropodní dinosaury (nikoliv ale délkou).[2]

Charakteristické znaky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Anatomie obratlovců.
  • Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
  • Bilaterálně souměrné tělo
  • Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
  • Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
  • Uzavřená cévní soustava
  • Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron

Další znaky[editovat | editovat zdroj]

  • Kůže mnohovrstevná – pokožka, škára
  • Kostra tvořena chrupavkou, kostí, vazivem
  • Vylučovací orgán – ledviny
  • Cévní systém – uzavřený
  • Nervová soustava – CNS (centrální nervový systém)- mozek, mícha; PNS (periferní nervový systém)- nervy

Taxonomické rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace strunatců.

Není jasně definováno, co je a co není obratlovec – ošemetná je situace hlavně se sliznatkami. Podle nejnovějšího[zdroj?] systému patří sliznatky mezi lebečnaté – Craniata (obratlovce v širším smyslu), ale jsou sesterskou skupinou obratlovců ve smyslu Vertebrata.

Nicméně stále přetrvává základní dělení lebečnatých strunatců (Craniata) na dvě nadtřídy:

Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.

Někdy se můžeme setkat s rozdělením čelistnatců na dvě skupiny:

Podle přítomnosti plodových obalů čelistnatce dělíme na:

Mimo vědeckou obec se všichni živočichové dají rozdělit na obratlovce a bezobratlé, bezobratlí jsou ale jen umělým seskupením všech ostatních taxonů kromě obratlovců samotných.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Za sesterskou skupinu obratlovců v širším smyslu Craniata (lebečnatých) byli vždy považováni kopinatci (bezlebeční). V posledních letech se však čím dál častěji ozývá alternativní hypotéza, která za sesterskou skupinu lebečnatých považuje pláštěnce (společně s lebečnatými pak tvoří skupinu Olfactores), neboť u nich lze nalézt např. struktury, které by mohly být homologické neurální liště.

O tom, jestli sliznatky a mihule spolu tvoří monofyletickou skupinu bezčelistnatých, či jestli jde o dvě nezávislé větve, se stále vedou spory.

Za primitivní obratlovce jsou považovány vymřelé skupiny Conodonta, Anaspida, Osteostraci a další.

Za předky nebo živočichy velmi příbuzné předkům obratlovců se pokládají Yunnanozoon a Haikouella z kambria Číny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZRZAVÝ, Jan: Fylogeneze živočišné říše. Praha : Scientia, 2006: s. 217–218. ISBN 80-86960-08-0.
  2. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/