Obratlovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Obratlovci

Pštros dvouprstý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třídy

Obratlovci (Vertebrata) jsou podkmenem strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. V porovnání s bezobratlými jsou obvykle mnohem většími živočichy. Největším obratlovcem z hlediska hmotnosti je nejspíš kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší sauropodní dinosaury (nikoliv ale délkou).[1]

Charakteristické znaky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Anatomie obratlovců.
  • Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou
  • Bilaterálně souměrné tělo
  • Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
  • Trubicovitá nervová soustava chráněna chrupavčitou nebo kostěnou schránkou
  • Uzavřená cévní soustava
  • Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron

Další znaky[editovat | editovat zdroj]

  • Kůže mnohovrstevná – pokožka, škára
  • Kostra tvořena chrupavkou, kostí, vazivem
  • Vylučovací orgán – ledviny
  • Cévní systém – uzavřený
  • Nervová soustava – CNS (centrální nervový systém)- mozek, mícha; PNS (periferní nervový systém)- nervy

Taxonomické rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace strunatců.

Není jasně definováno, co je a co není obratlovec – ošemetná je situace hlavně se sliznatkami. Podle nejnovějšího systému patří sliznatky mezi lebečnaté – Craniata (obratlovce v širším smyslu), ale jsou sesterskou skupinou obratlovců ve smyslu Vertebrata.

Nicméně stále přetrvává základní dělení lebečnatých strunatců (Craniata) na dvě nadtřídy:

Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.

Někdy se můžeme setkat s rozdělením čelistnatců na dvě skupiny:

Podle přítomnosti plodových obalů čelistnatce dělíme na:

Mimo vědeckou obec se všichni živočichové dají rozdělit na obratlovce a bezobratlé, bezobratlí jsou ale jen umělým seskupením všech ostatních taxonů kromě obratlovců samotných.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Za sesterskou skupinu obratlovců v širším smyslu Craniata (lebečnatých) byli vždy považováni kopinatci (bezlebeční). V posledních letech se však čím dál častěji ozývá alternativní hypotéza, která za sesterskou skupinu lebečnatých považuje pláštěnce (společně s lebečnatými pak tvoří skupinu Olfactores), neboť u nich lze nalézt např. struktury, které by mohly být homologické neurální liště.

O tom, jestli sliznatky a mihule spolu tvoří monofyletickou skupinu bezčelistnatých, či jestli jde o dvě nezávislé větve, se stále vedou spory.

Za primitivní obratlovce jsou považovány vymřelé skupiny Conodonta, Anaspida, Osteostraci a další.

Za předky nebo živočichy velmi příbuzné předkům obratlovců se pokládají Yunnanozoon a Haikouella z kambria Číny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]