Kruhoústí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKruhoústí
alternativní popis obrázku chybí
mihule říční
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Infrakmen kruhoústí (Cyclostomata)
třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo Cyclostomata. O řádu mechovek pojednává článek Cyclostomatida.

Kruhoústí (Cyclostomata) je skupina primitivních obratlovců, kteří mají úhořovité tělo bez ploutví jen s ocasním lemem. Dnes se skupina rozpadla na dvě třídy, sliznatky (Myxini) a mihule (Petromyzontida). Kruhoústí jsou podle některých názorů parafyletickou skupinou, jiné studie je považují za monofyletické.[1][2]

Popis, anatomie[editovat | editovat zdroj]

Jejich kostra je chrupavčitá. Jejich ústa tvoří kruhovitá přísavka bez čelistí. Pokožka je velmi citlivá na světlo. Na přídi mají ústní nálevku s přísavkou, nápadné oči, čichovou jamku. Tělo je opatřeno žaberními štěrbinami (celkem 7), které jsou za hlavou a po stranách těla. Na hřbetě mají strunu hřbetní (která je rozčleněna na obratle ve tvaru trojúhelníku) s míšním kanálem. Mozkovna má primitivní stavbu jejímž základem jsou dvě párové chrupavky. Základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky. Pokryv těla tvoří slizká kůže, pod ní se nachází segmentovaný boční sval, který se však neupíná na kostru, ale na vazivové přepážky mezi svalovými segmenty. Stavba mozku je velmi jednoduchá. Koncový mozek má čichové laloky a má čichové centrum. Nejvíce center je ve středním mozku. Typickým orgánem je proudový orgán. Srdce je příčně rozděleno na dva oddíly, předsíň a komoru.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Mihule jsou gonochoristé, z vajíček se líhnou larvy, které jsou odlišné od dospělců - oči překryté kůží, ústa postrádají jazyk i zuby. Larva žije déle než dospělec několik let, živí se detritem a mikrořasami. Mořské druhy se po metamorfóze vracejí zpět do moře nebo brakických vod. Zde se pak živí dravě a také přisátím na hostitele - paraziticky. Dospělci nepřijímají potravu a před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, kde po výtěru hromadně hynou. Nejběžnější druh u nás je Mihule potoční (Lampetra planeri) jejíž larvy nazýváme minohy a žijí asi 4 roky převážně zahrabány v nánosech dna řeky. Vzhledem k znečištění našich řek se minohy dnes vyskytují již jen vzácně v některých lokalitách a jsou chráněnými živočichy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Delabre, Christiane et al. (2002).  "Complete Mitochondrial DNA of the Hagfish, Eptatretus burgeri: The Comparative Analysis of Mitochondrial DNA Sequences Strongly Supports the Cyclostome Monophyly". Molecular Phylogenetics and Evolution 22 (2): 184–192. doi:10.1006/mpev.2001.1045. PMID 11820840. 
  2. Kuraku, Shigehiro, Ota, Kinya G., & Kuratani, Shigeru(2009b). Timetree of Life. oxford University Press, 317–319. ISBN 978-0-19-953503-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Učebnice zoologie M. Papáček, 1994