Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa). Více…
Saurosuchus („ještěří krokodýl“) je rodem vyhynulého archosaurníhoplaza patřícího do řádu rauisuchianů. S délkou kolem 7 metrů se jednalo zřejmě o největšího člena této skupiny (možná s výjimkou málo známého rodu Fasolasuchus) a patřil mezi největší suchozemské predátory své doby. Stejně jako ostatní zástupci skupiny kráčel i Saurosuchus po čtyřech vzpřímených končetinách, dokázal se však vztyčit krátce i na zadní. Více…
Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis) je vzácná samotářská poloopice žijící na ostrově Madagaskar. Délka těla dosahuje 40 cm a délka ocasu dalších 40 cm. Váží okolo 2–3 kg. Doba březosti samic trvá přibližně 170 dnů. Ksukol ocasatý má krátkou plavošedou podsadní srst a dlouhé černé pesíky. Výsledkem je nahnědlá čerň. Ksukol má velkou hlavu a krátký krk. Trup je silný. Boltce jsou poměrně velké (připomínají uši netopýra) a tmavé prsty na končetinách dlouhé. Prsty jsou zakončeny hnědými drápky. Kolem malých hnědých očí vynikají ve světlém, kolem úst růžovém, obličeji tmavé kruhy. Jeho ocas je mohutný a chlupatý. Dožívá se přibližně 26 let. Úzká ústa a čenich skutečně připomínají hlodavce, kam zoologové ksukola dlouhou dobu řadili.
Žije v hustých bambusových lesích a ozývá se silným chrochtáním. Šplhá obratně po stromech, přičemž umí lézt i hlavou dolů, ale dokáže se pohybovat i po zemi. Pomalu se pohybuje po větvích a poslouchá, zda larvy nehlodají dřevo. Poklepává prsty na kůru stromů jako datel a mimořádně citlivým sluchem naslouchá pohybu hmyzu. Dlátovitými řezáky (nemají ukončený růst a sklovinou mají potaženou pouze přední část, které mu po celý život dorůstají) poté vykouše otvor a dlouhým prstem larvu vytáhne. Ksukol tak ekologicky nahradil datlovité ptáky, kteří na Madagaskaru chybí. Více…
Kivi Owenův (Apteryx owenii) je nelétavý noční pták z rodu kiviů, který se endemitně vyskytuje pouze na Novém Zélandu. Před lidským osídlením byl hojně rozšířen po Jižním i Severním ostrově, avšak po příchodu Polynésanů (později známi jako Maorové) a následně Evropanů se počty kiviů začaly rapidně snižovat. Hlavní příčinou rychlého úbytku populace bylo zavlečení predátorů (zejména hranostajů) i kácení původních pralesů. Když ve 2. polovině 20. století druh na novozélandské pevnině vyhynul, byl již hojně rozšířen na ostrově Kapiti. Další dva jedinci byli nalezeni na D'Urvillově ostrově. Od 80. let 20. století byli kiviové Owenovi introdukováni na několik novozélandských ostrovů bez predátorů a reintrodukováni do několika přírodních rezervací na Severním ostrově. Jejich populace se k roku 2020 odhaduje na 1900 jedinců.
Kivi Owenův měří pouze 30 cm, což z něj dělá nejmenší druh z rodu kiviů. Jeho peří je velmi jemné a spíše připomíná srst. Většina těla je šedá s bílými skvrnami, které tvoří nepravidelné pruhování. Má poměrně dlouhý tenký zobák, na jehož konci se nachází nosní dírky. Je to silně teritoriální pták a v případě ohrožení dokáže své teritorium agresivně bránit pomocí silných noh a ostrých drápů. Je poměrně těžké ho spatřit a je častěji slyšen než viděn. Svým výrazným křikem, který je nejčastější první dvě hodiny po setmění, si vymezuje své teritorium, avšak používá ho i ke komunikaci se svým partnerem.
Žije v norách. Živí se hlavně bezobratlými živočichy a ovocem. K páření dochází brzy z jara, samice klade většinou jen jedno velké vejce, které představuje kolem 15 % její váhy. Inkubační doba trvá okolo 70 dní a na vejcích sedí pouze samec. Mláďata se rodí opeřená a již za několik dní vylézají z nor a začínají si sama hledat potravu. Kivi se může dožít i více než 80 let. Populace kiviů Owenových je ohrožena zejména introdukovanými savci (vedle hranostajů to jsou také psi, fretky, kočky), chřástaly weka a inbreedingem. Problémy způsobují i stále častější období sucha, během kterých se bezobratlí živočichové stahují hlouběji do země a kiviové tak přichází o svůj hlavní zdroj potravy i vody. Světová asociace ochranářských organizací BirdLife International hodnotí populaci jako téměř ohroženou. Vícehttps://studnainformaci.estranky.cz/clanky/zvirata/ksukol.html
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny - „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina „dvojlistých“ živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť „trojlistí“ (vhodněji nazývaní Bilateria, tedy živočichové s dvoustrannou symetrií) se odvětvují uvnitř ní. Nejbazálnější větev živočichů tvoří pravděpodobně žebernatky (Ctenophora), poté se odvětvují houbovci (Porifera) a vločkovci (Placozoa). Všichni ostatní živočichové, tedy žahavci (Cnidaria) a Bilateria, asi tvoří monofyletickýtaxonPlanulozoa. Nejbazálnější skupinou dvoustanně symetrických jsou pravděpodobně Xenacoelomorpha, molekulárními analýzami odhalené seskupení praploštěnců a mlžojedů, hlavními vývojovými liniemi jsou pak prvoústí a druhoústí.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Živočichové}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se živočichů neváhejte ho přidat do nových článků.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(43629194360).jpg)
.png){kind=small}
