|
|
|
|
Živočich
|
Basilosaurus („královský ještěr“) byl rod dravých kytovců žijících v pozdním eocénu. Dosahoval délky až 20 metrů, pravděpodobně se jednalo o největšího tvora své doby. Měl štíhlé protáhlé tělo, lebku s nápadným rozlišeným chrupem, přední končetiny (ploutve) stále ještě ohebné v lokti, a také zakrnělé, ale pohyblivé zadní končetiny. Hlavní pohybovou funkci měl ocas vybavený horizontální ocasní ploutví. Byl to vrcholový predátor, který lovil kořist (ryby, paryby a menší kytovce) pomocí velkých pilovitých zubů.
Název znamená v řečtině doslova „královský ještěr“, protože jeho první studovaný pozůstatek, obratel, byl původně považován za obratel obrovského mořského plaza. Když byl omyl po několika letech napraven, dostal basilosaurus nové jméno: Zeuglodon cetoides. Pod tímto jménem je v některých zdrojích uváděn, podle taxonomických pravidel je však platné jeho původní jméno. V 19. století byly pozůstatky několika basilosaurů zneužity k sestrojení kostry „obřího mořského hada“, která byla jako atrakce předváděna ve velkých městech USA i Evropy.
Jako platné jsou dnes uznávány dva druhy: americký Basilosaurus cetoides a egyptský Basilosaurus isis. Basilosauři se řadí do čeledi Basilosauridae, která spolu s dalšími eocenními čeleděmi kytovců tvoří parafyletickou skupinu prakytovci (Archaeoceti). Basilosaurus je státní fosilie amerického státu Alabama. Více…
|
|
Živočich 2
|
Žralok bělocípý (Carcharhinus albimarginatus), zvaný též žralok stříbrocípý nebo žralok bělokrajný, je velký druh žraloka z čeledi modrounovitých. Žije v tropických vodách Indického a Tichého oceánu, často se vyskytuje kolem ostrovů a korálových útesů. Dokáže se potopit do hloubky nejméně 800 metrů. Žralok bělocípý je podobný žraloku spanilému (Carcharhinus amblyrhynchos), je však větší a objemnější a lze jej odlišit podle bílých lemů na ploutvích. Dosahuje maximální délky 3 metry.
Žralok bělocípý je agresivní a silný druh žraloka živící se širokou škálou kostnatých ryb, menšími druhy žraloků a hlavonožci. Při soubojích o potravu s jinými druhy žraloků z čeledi modrounovitých často poraní i větší jedince. Stejně jako ostatní zástupci této čeledi je živorodý, samice rodí v létě 1 až 11 mláďat. Tento pomalu rostoucí druh žraloka je loven pro své maso, ploutve, kůži, chrupavku, čelisti a zuby. Pokles jeho populace vedl k tomu, že jej Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za téměř ohrožený druh. Žralok bělocípý je považován za druh pro člověka potenciálně nebezpečný, ačkoliv nejsou známa žádná nevyprovokovaná napadení. Více...
|
|
|
Systematika
|
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny – „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina „dvojlistých“ živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť „trojlistí“ (vhodněji nazývaní Bilateria, tedy živočichové s dvoustrannou symetrií) se odvětvují uvnitř ní. Nejbazálnější větev živočichů tvoří pravděpodobně žebernatky (Ctenophora), poté se odvětvují houbovci (Porifera) a vločkovci (Placozoa). Všichni ostatní živočichové, tedy žahavci (Cnidaria) a Bilateria, asi tvoří monofyletický taxon Planulozoa. Nejbazálnější skupinou dvoustanně symetrických jsou pravděpodobně Xenacoelomorpha, molekulárními analýzami odhalené seskupení praploštěnců a mlžojedů, hlavními vývojovými liniemi jsou pak prvoústí a druhoústí.
Více…
|
|
Obrázek2
|
 Trojice lvů (samice a dva samci) během ranního odpočinku v chráněné oblasti Masai Mara, jihozápadní Keňa |
|
Zajímavosti
|
Víte, že…
- … tuleň Weddellův má nejjižnější stanoviště ze všech savců?
- … zuby vyhynulého kytovce rodu Livyatan dosahovaly délky až 36 centimetrů a průměru až 11 centimetrů?
- … dvojice lidožravých lvů z Tsava v roce 1898 zabila několik desítek dělníků pracujících na stavbě železnice?
- … rozmnožování palola zeleného je řízeno fázemi Měsíce?
|
|
|
|
|
.png){kind=small}
