Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa). ...více
Kladivoun velký či kladivoun veliký (Sphyrna mokarran) je druh žraloka z čeledi kladivounovitých. Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Sám je velmi vyhledávanou kořistí komerčních rybářů, především kvůli ploutvím, jenž jsou užívány na vaření polévek. Výsledkem toho je, že žralok získal od IUCN status ohrožený. Více...
Dospělí samci měří na délku od 60 do 75 cm a váží asi 25 kg. Samice jsou zhruba poloviční velikostí i váhy. Ocas mají krátký, od 5 do 7 cm. Na hřbetě je olivově zelená srst s odstínem hnědé nebo šedé barvy, středně dlouhá. Břišní strana a vnitřní strana stehen jsou našedlé barvy. Obličej je sytě černý, za obličejovou části hlavy se nachází světlejší srst tvořící okruží, přerušené pouze na hlavě korunkou v tmavé barvě. Dospělí samci mají na bradě růžovou skvrnu.
Oblast genitálií je červená, sedací hrboly jsou růžové, na spodní straně modré. Samice jsou převážně celé černé. Ve tvářích mají drilové lícní vaky, do kterých si během pastvy ukládají potravu. Čenich je poměrně krátký, černě zbarvený a holý, spodní pysk je ohraničen červeně. Mají 32 zubů, jejich zubní vzorec je 2:1:2:3. Více...
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny - „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina „dvojlistých“ živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť „trojlistí“ (vhodněji nazývaní Bilateria, tedy živočichové s dvoustrannou symetrií) se odvětvují uvnitř ní. Nejbazálnější větev živočichů tvoří pravděpodobně žebernatky (Ctenophora), poté se odvětvují houbovci (Porifera) a vločkovci (Placozoa). Všichni ostatní živočichové, tedy žahavci (Cnidaria) a Bilateria, asi tvoří monofyletickýtaxonPlanulozoa. Nejbazálnější skupinou dvoustanně symetrických jsou pravděpodobně Xenacoelomorpha, molekulárními analýzami odhalené seskupení praploštěnců a mlžojedů, hlavními vývojovými liniemi jsou pak prvoústí a druhoústí.
…mravenec argentinský (Linepithema humile) tvoří největší známou kolonii mravenců rozprostírající se v délce asi 6 tisíc kilometrů od atlantského pobřeží Španělska přes jižní Francii až po severní Itálii?
asijský papoušek alexandr velký (Psittacula eupatria) je pojmenován po dobyvateli Alexandru Velikém?
populace pisil černých (Himantopus novaezelandiae) poklesla roku 1981 na pouhých 23 ptáků??
čmelák lesní (Bombus sylvarum) i přes jeho jméno obývá zásadně otevřené krajiny?
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Živočichové}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
Pokud založíte nový článek týkající se živočichů neváhejte ho přidat do nových článků.
_(7609819342).jpg)
.png){kind=small}
