Portál:Živočichové

Vítejte na portálu Živočichové!

Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa).

živočichové • zoologie • klasifikace živočichů • fyziologie živočichů

Vybraný článek ^(e)

Tuleň Weddellův (Leptonychotes weddellii) je velký mořský savec, jehož domovinou jsou studené vody Jižního oceánu okolo celé Antarktidy. Jedná se o savce s nejjižnějším habitatem na světě. Druh představuje jediného zástupce monotypického rodu Leptonychotes. Tuleň má zavalité tělo vřetenovitého tvaru s tmavou, stříbřitě kropenatou srstí. Oči jsou tmavé a velké a dobře přizpůsobené šerosvitu pod vodou. Stejně jako ostatní tuleňovití i tuleni Weddelovi postrádají ušní boltce. V orientaci pod vodou jim pomáhají tmavé vibrisy. Samice měří 2,6–3,3 m a váží 400–500 kg, samci měří 2,5–2,9 m a jejich váha se pohybuje kolem 300–450 kg.

Většina populace tuleňů Weddelových žije na ledě, občas se vyskytují i na nezaledněných březích (např. v Jižní Georgii). Samice se na jaře shlukují do volných skupin maximálně 50 tulenic, aby vrhly mláďata. K vrhu jednoho či výjimečně dvou mláďat dochází od konce září do počátku listopadu. Laktace probíhá 7–8 týdnů, poté se mláďata osamostatňují. Po laktaci samice odchází do vody, kde se krmí a páří se samci, kteří si mezitím ustanovili podvodní teritoria v blízkosti samičích shromaždišť. U samic probíhá odložená nidace, což jim dává prostor na vykrmení se po energetických ztrátách spojených s obdobím laktace a línáním.

Živí se rybami a hlavonožci, jídelníček doplňují krilem a korýši. Potravu loví pouze ve vodě. Jsou zdatní potápěči, dokáží se potopit až na 82 minut do 600m hloubek, avšak typický ponor probíhá kratší dobu a v mělčích vodách. Druh je unikátní hlasovým projevem, který zahrnuje desítky typů volání různých délek a frekvencí. Zpěv občas doplňuje i ultrazvukem, jehož význam zůstává nejasný. Hlavního predátora druhu představují kosatky, avšak na mláďata občas útočí i tuleni leopardí. Početnost populace je složité odhadnout kvůli extrémnímu habitatu tuleňů. Odhaduje se na 0,2–1 milion jedinců. Jelikož tuleně nic akutně neohrožuje, Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako málo dotčený.

Druhové jméno Weddellův dostal tuleň po mořeplavci a velrybáři Jamesi Weddellovi, který jej objevil. Více…

Zajímavosti ^(e)

Víte, že…

… obyvatelé Havajských ostrovů z peří šatovníků šarlatových vyráběli okrasné pláště a někdy tohoto ptáka využívali i jako vějičku pro přilákání jiného žádaného ptactva?
… jelen milu byl v Číně vysazen do přírody teprve na konci 20. století, když od 3. století přežíval pouze v zajetí?
… pavučinové vlákno sklípkance jedovatého se používá jako nitkový kříž v optických přístrojích?
… existuje několik druhů kober schopných plivat jed?

Vybraný obrázek ^(e)

Aktuality ^(e)

Byl představen projekt Psyche, v rámci něhož mají být připraveny referenční genomy pro všechny evropské motýly. ^{Trends in Ecology & Evolution}
De Martino et al. (2025) v časopise Science publikovali studii týkající se evoluce domácích koček. ^{Science 390(6776)} V témže čísle vyšla i práce informující o rytmice u opic. ^{Science 390(6776)}
Podle sčítání došlo ke snížení velikosti populace kamzíka tatranského (Rupicapra rupicapra tatrica). ^iRozhlas.cz
Na základě průzkumu mezi 10 000 respondenty v Evropské unii vyšla najevo podpora veřejnosti pro obnovu populací velkých šelem a proti jejich lovu, ovšem nikoli pro další růst jejich populací. ^{Nature Ecology & Evolution}
V časopise Science byl publikován popis společenstva vodních obratlovců ze Špicberk po vymírání na konci permu. ^{Science 390(6774)} V tomtéž čísle vyšla i práce týkající se evoluce vzhledu psa domácího. ^{Science 390(6774)}
Wei et al. (2025) se zabývali konvergentní evolucí genomu při vývoji suchozemských zvířat. ^Nature
Mediální popularizace se dočkal popis největší pavučiny na světě, kterou již dříve našli čeští speleologové. ^ČT24 ^{Subterranean Biology 53}
Podle práce, jejímž autory jsou Song, Griesser & van Schaik (2025), rodičovská investice a tělesná teplota vysvětlují evoluci velikosti mozku obratlovců. ^{Proceedings of the National Academy of Sciences 122(45)}
Zanno & Napoli (2025) přinesli studii podporující platnost sporného rodu tyranosaurida Nanotyrannus a popisují jeho nový druh. ^Nature
Byla publikována první rozsáhlá práce analyzující průběh útočných výpadů jedovatých hadů. ^{Journal of Experimental Biology 228(20)}