Nosorožec sumaterský

Nosorožec sumaterský
Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď	nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod	nosorožec (Dicerorhinus)
Binomické jméno
Dicerorhinus sumatrensis (Fischer, 1814)
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
Synonyma
nosorožec polopancéřový nosorožec sumatránský Didermoceros sumatrensis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosorožec sumaterský možno také sumatránský (Dicerorhinus sumatrensis) je nejmenší a druhý nejvzácnější nosorožec světa (další je nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)), kterého řadíme spolu s dalšími pěti 5 druhy do čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae). Obývá převážně Borneo (Sabah) a Sumatru.

Původně se vyskytoval v Barmě, Thajsku, Malajsii, Sumatře, Borneu a možná i v Laosu.

Nosorožec sumaterský je (jak už bylo výše zmíněno) nejmenším druhem čeledi nosorožcovitých. Délka jeho těla je sotva 230 – 320 cm, výška v kohoutku 110 – 140 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou, poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jeho dalším typickým znakem je to, že má jako jediný z asijských nosorožců dva rohy.

Tito nosorožci jsou převážně samotářští, i když se někdy sdružují do párů. Za potravou se vydávají hlavně brzo ráno a večer a jejich jídelníček tvoří listy, větvičky, plody s bambusovými výhonky. Někdy ohýbají a lámou mladé stromky, aby se dostali k jejich listům. Podobně jako jiní nosorožci mají dobrý sluch a čich a velmi slabý zrak.

Po asi 15 až 16 měsících březosti rodí samice pouze jedno mládě o které pečuje minimálně dva roky.

Nosorožci sumaterskému stejně jako jeho příbuznému nosorožci dvourohému hrozí akutní hrozba vyhubení. Stejně jako i u jiných nosorožcovitých je i nosorožec sumaterský loven hlavně pro své rohy. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem 300 kusů - jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“.

U nosorožce sumaterského rozeznáváme celkem tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý. Poddruhy jsou uvedeny zde:

Český název	Latinský název	Poddruh popsal	Rozšíření
Nosorožec sumaterský východní	Dicerorhinus sumatrensis harrissoni	Groves, 1965	Borneo
Nosorožec sumaterský severní †	Dicerorhinus sumatrensis lasiotis	Buckland, 1872	Indie a Bangladéš
Nosorožec sumaterský západní	Dicerorhinus sumatrensis sumatrensis	Fischer, 1814	Sumatra

• 

  Nosorožec sumaterský v zoologické zahradě v Cincinnati.

• 

  Nosorožec sumaterský na Sumatře.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nosorožec sumaterský ve Wikimedia Commons
• Galerie Nosorožec sumaterský ve Wikimedia Commons
• Taxon Dicerorhinus sumatrensis ve Wikidruzích

• Nosorožec sumaterský na BioLibu