Nosorožec sumaterský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxNosorožec sumaterský
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace od Friedricha Wilhelma Kuhnerta
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď nosorožcovití (Rhinocerotidae)
Rod nosorožec (Dicerorhinus)
Binomické jméno
Dicerorhinus sumatrensis
(Fischer, 1814)
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
původní a současné rozšíření nosorožce sumaterského
Synonyma
  • nosorožec polopancéřový
  • nosorožec sumatránský
  • Didermoceros sumatrensis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosorožec sumaterský možno také sumatránský (Dicerorhinus sumatrensis) je nejmenší a druhý nejvzácnější nosorožec světa (další je nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)), kterého řadíme spolu s dalšími pěti 5 druhy do čeledi nosorožcovitých (Rhinocerotidae). Obývá převážně Borneo (Sabah) a Sumatru.

Původně se vyskytoval v Barmě, Thajsku, Malajsii, Sumatře, Borneu a možná i v Laosu.

Nosorožec sumaterský je (jak už bylo výše zmíněno) nejmenším druhem čeledi nosorožcovitých. Délka jeho těla je sotva 230 – 320 cm, výška v kohoutku 110 – 140 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou, poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jeho dalším typickým znakem je to, že má jako jediný z asijských nosorožců dva rohy.

Tito nosorožci jsou převážně samotářští, i když se někdy sdružují do párů. Za potravou se vydávají hlavně brzo ráno a večer a jejich jídelníček tvoří listy, větvičky, plody s bambusovými výhonky. Někdy ohýbají a lámou mladé stromky, aby se dostali k jejich listům. Podobně jako jiní nosorožci mají dobrý sluch a čich a velmi slabý zrak.

Po asi 15 až 16 měsících březosti rodí samice pouze jedno mládě o které pečuje minimálně dva roky.

Nosorožci sumaterskému stejně jako jeho příbuznému nosorožci dvourohému hrozí akutní hrozba vyhubení. Stejně jako i u jiných nosorožcovitých je i nosorožec sumaterský loven hlavně pro své rohy. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem 300 kusů[2] - jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUNC) je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“.

U nosorožce sumaterského rozeznáváme celkem tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý. Poddruhy jsou uvedeny zde:

Český název Latinský název Poddruh popsal Rozšíření
Nosorožec sumaterský východní Dicerorhinus sumatrensis harrissoni Groves, 1965 Borneo
Nosorožec sumaterský severní Dicerorhinus sumatrensis lasiotis Buckland, 1872 Indie a Bangladéš
Nosorožec sumaterský západní Dicerorhinus sumatrensis sumatrensis Fischer, 1814 Sumatra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. http://www.rozhlas.cz/nosorozci/vseonosorozcich/_zprava/240985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]