Lepra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čtyřiadvacetiletý muž trpící malomocenstvím

Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice.

Počínaje rokem 1954 připadá na 31. ledna Světový den pomoci malomocným.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně řecké slovo „lepra“ označuje chorobu, při níž se loupe kůže (od slovesa Λέπω – loupu se). Tradiční český název "malomocenství" odkazuje zřejmě na poškození hmatu, které choroba způsobuje.

Nejstarší zmínka o lepře pochází z období cca 1500 př. n. l., nejstarší tělesné pozůstatky vykazující jasné známky tohoto onemocnění sahají až do 4. tisíciletí př. n. l.[2]

V antických dobách najdeme zmínky zejména v starověkém Egyptě nebo např. v Indii, tradičně se jako lepra překládá jméno starozákonní choroby cara'at, moderní biblistika však má za to, že šlo o jinou kožní chorobu. Později byla zavlečena do Evropy, kde se rozšířila hlavně za křižáckých válek. Od 15. století ji v Evropě významem poněkud předčila tuberkulóza,[zdroj?] způsobovaná příbuznými bakteriemi.

Lepra byla považována za boží trest, malomocní byli soustředěni v tzv. leprosáriích. Poslední leprosárium v Evropě je v rumunském Tichileşti v deltě Dunaje.[3]

Původce nákazy objevil v roce 1869 mikrobiolog Hansen, proto bývá Mycobacterium leprae také označován po svém objeviteli jako Hansenův bacil. Ten se geneticky od středověku nezměnil, ale omezila se příčina šíření.[4]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Nemoc často probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je velmi nakažlivá). Za určitých okolností může ale dojít k rozvinutí její destruktivní formy. Ta napadá ve velkém Schwannovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě. Ničí lidský imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji.

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Lepra se vyskytuje zejména ve střední Africe a jihovýchodní Asii, známé jsou ale i případy z jižní Evropy, zejména Španělska a také z Rumunska. V Rumunsku se vyskytuje minimálně od 50. let, což ale bylo tajeno Ceauşescovým režimem.

Podle WHO výrazně pokleslo množství lidí trpících leprou, a to z asi 5,2 miliónů lidí v roce 1985 přes 0,8 miliónů lidí v roce 1999 na asi 200 000 případů registrovaných v roce 2011.[5] Počet nově nakažených nicméně zůstává vysoký, je registrováno kolem 250 000 nových případů za rok (u většiny případů trvá léčba 6–12 měsíců, takže mohou být vyléčeny před sčítáním celkového množství nakažených).[6]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

K léčbě malomocenství se dnes používají specifická antibiotika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=4357
  2. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=639504
  3. http://www.presseurop.eu/cs/content/article/940801-s-poslednimi-paciety-lepry
  4. http://vtm.e15.cz/odkud-se-lepra-dostala-do-evropy Odkud se lepra dostala do Evropy?
  5. Leprosy Fact sheet [online]. WHO, 2012, [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.  
  6. RODRIGUES, LC.; LOCKWOOD, DNj.. Leprosy now: epidemiology, progress, challenges, and research gaps.. Lancet Infect Dis. Jun 2011, roč. 11, čís. 6, s. 464-70. DOI:10.1016/S1473-3099(11)70006-8. PMID 21616456.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]