Makrofág
Makrofág je buňka přirozené imunity, která hraje velmi důležitou roli v imunitní reakci. Jedná se o zástupce mononukleárů, tj. buněk s jedním, nesegmentovaným jádrem.
Obsah
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Makrofág vzniká přeměnou z monocytů. Ty jsou tvořeny v kostní dřeni z kmenové hemopoetické buňky a jsou vyplavovány do krevního oběhu. Monocyty kolují v krvi asi 8 hodin, poté vstupují do tkání a tam se mění na makrofágy. Tkáňové makrofágy pak vykazují četnou heterogenitu v závislosti na tkáni. Mezi tkáňové makrofágy patří Kupfferovy buňky, histiocyty, osteoklasty či mikroglie.
Přeměna monocytu na makrofág[editovat | editovat zdroj]
Aby se monocyt přeměnil na makrofág, musí proběhnout několik kroků. Zvětšuje se velikost buňky, zvyšuje se počet lysozomů, receptorů pro imunoglobulin IgG a zvyšuje se jeho schopnost fagocytózy.
Funkce makrofágu[editovat | editovat zdroj]
Základní funkcí makrofágu je fagocytóza. K dalším funkcím patří prezentace antigenu T-lymfocytům, řízení hemopoézy, hemostázy a hojení ran, regulace zánětu, destrukce mikroorganismů, odstraňování mrtvých buněk a cytotoxická reakce.
Fagocytóza[editovat | editovat zdroj]
Fagocytóza je proces zajišťující pohlcení a zpracování cizích, nefunkčních, mrtvých či nemocných buněk a jiného korpuskulárního materiálu (velikost materiálu nad 100 nanometrů). Je to nejstarší imunitní děj; lze ho nalézt už u nižších živočichů.
Fáze fagocytózy[editovat | editovat zdroj]
- přiblížení, chemotaxe
- rozpoznání, adherence, opsonizace
- ingesce (pohlcení) – vznik fagozomu
- splynutí fagozomu s lysozomem – vznik fagolysozomu
- digesce (trávení) ve fagolysozomu
- oxidativní vzplanutí – tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které zapříčiní zničení částice
- uvolnění produktů rozkladu z makrofágu
Prezentace antigenu[editovat | editovat zdroj]
Další důležitou funkcí makrofágu je prezentace antigenu dalším buňkám imunitního systému. Makrofág prezentuje krátké peptidy (navázané na MHC) získané strávením pohlcené částice T-lymfocytům.
- Cizorodou částici rozpozná makrofág a fagocytuje ji
- Makrofág prezentuje antigen této částice
- Antigen-MHC II komplex, aktivace Th-lymfocytů
- Th-lymfocyty pak řídí imunitní odpověď organismu
Tato cesta může být posílena činností B-lymfocytů, které produkují protilátky.
Makrofág a zánět[editovat | editovat zdroj]
Makrofág je většinou první buňka imunitního systému, která se dostává na místo zánětu. Provádí tam rychlou a nespecifickou reakci na škodlivinu. Teprve posléze se do místa zánětu dostávají buňky zajišťující specifickou reakci. Jejich činnost je s makrofágy propojena na základě prezentace antigenu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMAN, M. Imunologie pro farmaceuty. VFU, Brno 2004.
- MYSLIVEČEK, J., TROJAN, S. Fyziologie do kapsy. Triton, Praha 2004.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Makrofág ve Wikimedia Commons
