Lipidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lipidy (z řeckého lipos – tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Mohou být v kapalném nebo pevném skupenství.

Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů. Přesněji řečeno se jedná o deriváty mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Mastné kyseliny jsou vyšší karboxylové kyseliny nasycené nebo nenasycené.

Lipid triacylglycerid C55H98O6. Vlevo glycerol, vpravo shora dolů kyselina palmitová, kyselina olejová, kyselina alfa-linolenová,

Společnou vlastností lipidů je jejich hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. Jsou nerozpustné ve vodě a rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.

Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Měly by tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. Při denním energetickém příjmu 8500 kilojoulů by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.

Dělení lipidů[editovat | editovat zdroj]

Dělení lipidů
Jednoduché lipidy acylglyceroly Alkohol tvoří glycerol:
  • nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu;
  • nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným ztužováním se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
vosky Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
Složené lipidy sfingolipidy Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
glykolipidy Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy.
lipoproteiny Chylomikrony, HDL, VLDL, LDL.
fosfolipidy Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány.
Odvozené lipidy steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.

Vznik a složky lipidů[editovat | editovat zdroj]

Vznik lipidů[editovat | editovat zdroj]

Chemicky jsou lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů. Přesněji řečeno se jedná o deriváty mastných kyselin jednosytného nebo trojsytného alkoholu. Chemická reakce vzniku lipidu a vzorec triacylglyceridu:

Vznik lipidu (triglyceridu) z glycerolu (glycerin) a mastných kyselin (fettsauren).

Složka lipidů – alkoholy[editovat | editovat zdroj]

První složkou lipidů jsou alkoholy. V tucích je to trojsytný alkohol glycerol. Ve voscích je to primární nebo sekundární alifatický alkohol.

Glycerol, trojsytný alkohol

Složka lipidů – mastné kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Druhou složkou lipidů jsou mastné kyseliny, vyšší monokarboxylové kyseliny. Mastné kyseliny lze dělit podle různých kritérií – například podle délky řetězce nebo nasycenosti vazeb.

Nasycené mastné kyseliny neobsahují v řetězci žádnou dvojnou vazbu. Tvoří dlouhé přímé řetězce. Zvláště v živočišných tucích je velké množství nasycených mastných kyselin jako energetická rezerva. Příklady nenasycených mastných kyselin:

Nenasycené mastné kyseliny obsahují ve svém řetězci jednu dvojnou vazbu. Zvláště v rostlinách je velké množství nenasycených mastných kyselin. Příklady nenasycených mastných kyselin:

Chemické složení lipidů[editovat | editovat zdroj]

Jednoduché (homolipidy)[editovat | editovat zdroj]

Složené (heterolipidy)[editovat | editovat zdroj]

Vlastnosti a využití[editovat | editovat zdroj]

  • Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je hydrofobnost – jsou tedy nerozpustné ve vodě. Naopak se dobře rozpouštějí v mnoha organických rozpouštědlech.
  • Jsou energeticky velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 kJ = 9,3 kcal), a proto v organizmu slouží jako zdroj a zásoba energie. V lidském těle jsou ukládány ve formě tukových buněk (adipocytů), které slouží jako nejhodnotnější zdroj energie.
  • Mnohé druhy lipidů jsou jako lipidová dvouvrstva součástí buněčných membrán, které jsou nepropustné pro vodu. Tvoří i jiné stavební složky,
  • Mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako rozpouštědlo některých lipofilních látek – především vitamínů. Rozpouštějí vitamíny A, D, E a K, aby je mohl organismus využívat.
  • Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého organizmu – tvoří obal některých orgánů. Jako tělesná izolační vrstva chrání tělo mechanicky a teplotně.
  • Tvoří části transportních lipoproteinů a myelinové pochvy neuronů.

Metabolismus lipidů[editovat | editovat zdroj]

Biosyntéza[editovat | editovat zdroj]

Tělo umí vytvářet mastné kyseliny maximálně s jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem. Lipidy jsou syntetizovány v cytoplazmě.

Odbourávání[editovat | editovat zdroj]

Mechanismus odbourávání lipidů se označuje jako β-oxidace. Princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lipid na anglické Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lipide na německé Wikipedii.