Brukev řepka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Řepka olejka)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBrukev řepka
alternativní popis obrázku chybí
Brukev řepka (Brassica napus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodbrukev (Brassica)
Binomické jméno
Brassica napus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řepkové pole

Brukev řepka (Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina z čeledi brukvovitých. Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).[1] Pěstuje se ve dvou poddruzích[2]:

  • Brukev řepka olejka, neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje. Té je věnován tento článek, kdežto
  • brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica), pěstovaná pro své bulvy jako potravina a krmivo, má vlastní článek.

Brukev řepka olejka[editovat | editovat zdroj]

V současnosti (2021) se v ČR pěstuje převážně jako biopalivo, jen malá část se využívá v kosmetice a potravinářství.[zdroj?] Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), jejichž obsah se v jistých odrůdách snižuje.

Osevní plocha řepky[editovat | editovat zdroj]

Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 pěstovala přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což je 17 % osevní plochy.[3] V roce 2019 bylo v ČR dodáno na trh 5,982 mld litrů motorové nafty.[4] Na výrobu 6% bio-složky je třeba minimálně 753 750 t řepky, což je více než 65 % sklizeného množství v r. 2019.[zdroj?]

Pěstování řepky olejky na území ČR[5]
Rok Celková osevní plocha [ha] Osevní plocha řepky [ha] Osevní plocha řepky [%] Sklizeň řepky [t] Výnos řepky [t/ha]
1920 3 813 780 5 900 0,2 6 569 1,11
1921 3 809 962 3 705 0,1 4 355 1,18
1922 3 814 682 3 090 0,1 3 375 1,09
1923 3 816 744 3 044 0,1 3 864 1,27
1924 3 817 900 2 763 0,1 3 548 1,28
1925 3 817 382 2 323 0,1 3 064 1,32
1926 3 814 997 2 070 0,1 2 479 1,20
1927 3 811 547 1 771 0,0 2 327 1,31
1928 3 853 404 991 0,0 1 279 1,29
1929 neznámé 504 635 1,26
1930 3 835 835 589 0,0 761 1,29
1931 3 837 258 718 0,0 880 1,23
1932 3 837 750 345 0,0 457 1,32
1933 3 835 769 298 0,0 378 1,27
1934 3 834 476 378 0,0 390 1,03
1935 3 835 554 2 073 0,1 2 936 1,42
1936 3 835 750 3 082 0,1 5 231 1,70
1937 3 835 236 3 724 0,1 5 724 1,54
1938 neznámé 4 738 7 835 1,65
1945 neznámé 32 605 20 271 0,62
1946 3 514 751 32 067 0,9 13 106 0,41
1947 3 518 005 14 953 0,4 7 104 0,48
1948 3 524 610 5 026 0,1 3 225 0,64
1949 3 445 165 15 635 0,5 16 993 1,09
1950 3 427 017 20 501 0,6 18 287 0,89
1951 3 362 465 31 028 0,9 39 632 1,28
1952 3 373 400 28 761 0,9 26 903 0,94
1953 3 348 992 30 088 0,9 22 985 0,76
1954 3 309 167 22 108 0,7 17 696 0,80
1955 3 378 478 27 810 0,8 36 590 1,32
1956 3 391 359 27 304 0,8 40 215 1,47
1957 3 368 491 29 292 0,9 34 034 1,16
1958 3 369 381 32 198 1,0 40 142 1,25
1959 3 390 064 37 296 1,1 59 821 1,60
1960 3 383 160 33 931 1,0 48 264 1,42
1961 3 382 070 42 127 1,2 66 226 1,57
1962 3 376 720 29 513 0,9 42 506 1,44
1963 3 376 818 36 012 1,1 40 181 1,12
1964 3 383 033 37 312 1,1 35 901 0,96
1965 3 377 816 40 014 1,2 58 057 1,45
1966 3 374 659 36 377 1,1 60 242 1,66
1967 3 360 249 37 045 1,1 64 557 1,74
1968 3 351 562 37 913 1,1 59 649 1,57
1969 3 346 653 24 137 0,7 33 013 1,37
1970 3 342 572 23 568 0,7 43 936 1,86
1971 3 341 116 36 917 1,1 75 181 2,04
1972 3 346 306 38 414 1,1 82 825 2,16
1973 3 346 894 38 729 1,2 79 220 2,05
1974 3 353 345 25 570 0,8 54 053 2,11
1975 3 350 404 43 579 1,3 92 054 2,11
1976 3 346 617 44 493 1,3 100 473 2,26
1977 3 356 162 49 368 1,5 116 620 2,36
1978 3 351 635 52 470 1,6 109 890 2,09
1979 3 332 272 43 884 1,3 64 172 1,46
1980 3 317 831 63 992 1,9 154 100 2,41
1981 3 309 098 67 738 2,0 151 222 2,23
1982 3 310 854 72 213 2,2 136 903 1,90
1983 3 313 272 86 689 2,6 247 434 2,85
1984 3 316 133 85 884 2,6 241 850 2,82
1985 3 307 524 90 937 2,7 234 741 2,58
1986 3 295 314 90 768 2,8 237 497 2,62
1987 3 294 091 97 611 3,0 261 457 2,68
1988 3 284 113 102 160 3,1 304 693 2,98
1989 3 278 264 102 376 3,1 313 253 3,06
1990 3 270 963 105 102 3,2 304 515 2,90
1991 3 251 936 127 771 3,9 348 292 2,73
1992 3 209 673 136 473 4,3 292 939 2,15
1993 3 179 277 167 423 5,3 377 233 2,25
1994 3 117 625 190 721 6,1 451 628 2,37
1995 3 104 249 252 285 8,1 662 176 2,62
1996 3 068 362 228 775 7,5 520 572 2,28
1997 3 049 005 229 767 7,5 560 509 2,44
1998 3 041 966 265 560 8,7 680 216 2,56
1999 3 040 918 350 353 11,5 931 053 2,66
2000 3 020 564 325 338 10,8 844 428 2,60
2001 2 963 117 344 117 11,6 973 321 2,83
2002 2 686 078 313 024 11,7 709 533 2,27
2003 2 571 122 250 959 9,8 387 805 1,55
2004 2 665 713 259 460 9,7 934 674 3,60
2005 2 657 881 267 160 10,1 769 377 2,88
2006 2 585 685 292 246 11,3 880 172 3,01
2007 2 587 184 337 570 13,0 1 031 920 3,06
2008 2 568 630 356 924 13,9 1 048 943 2,94
2009 2 545 371 354 826 13,9 1 128 119 3,18
2010 2 495 859 368 824 14,8 1 042 418 2,83
2011 2 488 141 373 386 15,0 1 046 071 2,80
2012 2 480 655 401 319 16,2 1 109 137 2,76
2013 2 476 922 418 808 16,9 1 443 210 3,45
2014 2 468 700 389 298 15,8 1 537 320 3,95
2015 2 457 465 366 180 14,9 1 256 212 3,43
2016 2 463 854 392 991 16,0 1 359 125 3,46
2017 2 471 545 394 262 16,0 1 146 224 2,91
2018 2 460 939 411 802 16,7 1 470 769 3,57
2019 2 461 707 379 778 15,4 1 156 973 3,05
2020 2 461 865 368 214 15,0 1 245 328 3,38
2021 2 452 133 342 315 14,0 1 024 928 2,99
2022 2 455 567 343 964 14,0

Biopaliva[editovat | editovat zdroj]

Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté následovaly USA, a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě. Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání bio-složek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr bio-složek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo.[zdroj?] Nadměrné pěstování řepky je v současnosti kritizováno například s odůvodněním, že jako potrava je tato plodina jedovatá pro zvěř.[6][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Toxopeus, H. & Mvere, B., 2004. Brassica napus L. [Internet] Record from Protabase. Grubben, G.J.H. & Denton, O.A. (Editors). PROTA (Plant Resources of Tropical Africa / Ressources végétales de l’Afrique tropicale), Wageningen, Netherlands. http://database.prota.org/search.htm Archivováno 26. 1. 2013 na Wayback Machine.. Přístup 25. července 2010.
  2. Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Kubát K, Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky.
  3. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  4. https://www.cappo.cz/info/vyvoj-spotreby-pohonnych-hmot-v-cr-v-roce-2019
  5. Český statistický úřad: Zemědělství – časové řady
  6. Časopis Myslivost - Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř
  7. https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/repka-olejna-je-pro-srnci-zver-jed-muze-ji-i-zabij.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]