Brukev řepka
 Brukev řepka | |
|---|---|
 Brukev řepka (Brassica napus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | brukev (Brassica) |
| Binomické jméno | |
| Brassica napus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brukev řepka (Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina z čeledi brukvovitých. Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).[1] Pěstuje se ve dvou poddruzích[2]:
- Brukev řepka olejka, neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje. Té je věnován tento článek, kdežto
- brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica), pěstovaná pro své bulvy jako potravina a krmivo, má vlastní článek.
Brukev řepka olejka[editovat | editovat zdroj]
V současnosti (2021) se v ČR pěstuje převážně jako biopalivo, jen malá část se využívá v kosmetice a potravinářství.[zdroj?] Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), jejichž obsah se v jistých odrůdách snižuje.
Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 pěstovala přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což je 17 % osevní plochy.[3] V roce 2019 bylo v ČR dodáno na trh 5,982 mld litrů motorové nafty.[4] Na výrobu 6% bio-složky je třeba minimálně 753 750 t řepky, což je více než 65 % sklizeného množství v r. 2019.[zdroj?]
Biopaliva[editovat | editovat zdroj]
Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté následovaly USA, a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě. Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání bio-složek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr bio-složek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo.[zdroj?] Nadměrné pěstování řepky je v současnosti kritizováno například s odůvodněním, že jako potrava je tato plodina jedovatá pro zvěř.[5][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Toxopeus, H. & Mvere, B., 2004. Brassica napus L. [Internet] Record from Protabase. Grubben, G.J.H. & Denton, O.A. (Editors). PROTA (Plant Resources of Tropical Africa / Ressources végétales de l’Afrique tropicale), Wageningen, Netherlands. http://database.prota.org/search.htm Archivováno 26. 1. 2013 na Wayback Machine. Přístup 25. července 2010.
- ↑ Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Kubát K, Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky.
- ↑ Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
- ↑ https://www.cappo.cz/info/vyvoj-spotreby-pohonnych-hmot-v-cr-v-roce-2019
- ↑ Časopis Myslivost - Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř
- ↑ https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/repka-olejna-je-pro-srnci-zver-jed-muze-ji-i-zabij.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brukev řepka na Wikimedia Commons - http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=172
- http://botanika.wendys.cz/kytky/K741.php
