Brukev řepka
 Brukev řepka | |
 Brukev řepka (Brassica napus) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď |
brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod |
brukev (Brassica) |
| Binomické jméno | |
|
Brassica napus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brukev řepka (Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina, pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje.
Často se rozlišují dva poddruhy[1]:
- brukev řepka olejka, neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus)
- brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica).
Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).[2]
V dnešní době se pěstuje z 1/3 jako biopalivo, a z 2/3 se využívá v kosmetice a potravinářství. Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), jejichž obsah se v jistých odrůdách snižuje.
Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 pěstuje přibližně na 325 tisících hektarů orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už to bylo 412 tisíc hektarů, což je 17 % osevní plochy.[3]
Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté následovaly USA, a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě. Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání bio-složek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr bio-složek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo. [zdroj?]. Nadměrné pěstování řepky je v současnosti kritizováno například s odůvodněním, že jako potrava je tato plodina jedovatá pro zvěř.[4][5]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Kubát K, Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky
- ↑ Toxopeus, H. & Mvere, B., 2004. Brassica napus L. [Internet] Record from Protabase. Grubben, G.J.H. & Denton, O.A. (Editors). PROTA (Plant Resources of Tropical Africa / Ressources végétales de l’Afrique tropicale), Wageningen, Netherlands. http://database.prota.org/search.htm Archivováno 26. 1. 2013 na Wayback Machine. Accessed 25 July 2010.
- ↑ Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Časopis Myslivost - Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř
- ↑ https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/repka-olejna-je-pro-srnci-zver-jed-muze-ji-i-zabij.html
- ↑ Vyjeli si na výlet za řepkou. Metro Praha. Duben 2014, čís. 67, s. 9. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brukev řepka ve Wikimedia Commons - http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=172
- http://botanika.wendys.cz/kytky/K741.php
