Brukev řepka
 Brukev řepka | |
 Řepka olejka | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
rostliny krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď |
brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod |
brukev (Brassica) |
| Binomické jméno | |
|
Brassica napus L. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brukev řepka (Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje.
Často se rozlišují dva poddruhy[1]:
- brukev řepka olejka neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus)
- brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica).
Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).[2]
V dnešní době se pěstuje z 1/3 jako biopalivo a z 2/3 se využívá v kosmetice a potravinářství . Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), které se v jistých odrůdách snižují.
Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2000 pěstuje přibližně na 325 tisících hektarech orné půdy, tedy asi na jedenácti procentech celkové plochy orné půdy v České republice. V roce 2018 už 412 tisíc hektarů, což je 17 % osevní plochy.[3]
Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté je následovaly USA a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě. Výrobu biopaliv v ČR začala v roce 1993 podporovat vláda Václava Klause, státní dotace tehdy prosadil ministr zemědělství Josef Lux, který tak chtěl pomoci českým zemědělcům. Evropská unie pak schválila kvóty pro příměsi biopaliv do pohonných hmot v květnu roku 2003 a směrnici dále upravila dalšími normami v roce 2005. První krok k povinnému přimíchávání biopaliv v ČR učinila na popud EU česká sněmovna a v roce 2007 schválila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot s tím, že v roce 2010 měl být poměr biosložek v palivech zvýšen, což se také (i díky lobbingu českých zemědělců) stalo. [zdroj?]. Nadměrné pěstování řepky je v současnosti kritizováno například s tím, že jako potrava je tato plodina jedovatá pro zvěř[4][5][6][7]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Kubát K, Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně České republiky
- ↑ Toxopeus, H. & Mvere, B., 2004. Brassica napus L. [Internet] Record from Protabase. Grubben, G.J.H. & Denton, O.A. (Editors). PROTA (Plant Resources of Tropical Africa / Ressources végétales de l’Afrique tropicale), Wageningen, Netherlands. http://database.prota.org/search.htm Archivováno 26. 1. 2013 na Wayback Machine. Accessed 25 July 2010.
- ↑ Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-30]. Dostupné online.
- ↑ [https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/srny-otrava-repkou.A130404_125922_hobby-mazlicci_mce Řepka zabiják je v zimě pro srny jedinou zelení, kterou mohou spásat Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/srny-otrava-repkou.A130404_125922_hobby-mazlicci_mce]
- ↑ Časopis Myslivost - Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř
- ↑ Řepka na polích je jedem pro zvířata. Ta potom často končí pod koly automobilů
- ↑ https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/repka-olejna-je-pro-srnci-zver-jed-muze-ji-i-zabij.html
- ↑ Vyjeli si na výlet za řepkou. Metro Praha. Duben 2014, čís. 67, s. 9. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brukev řepka ve Wikimedia Commons - http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=172
- http://botanika.wendys.cz/kytky/K741.php
