Přeskočit na obsah

Biopalivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Autobus poháněný bioplynem
Tento článek je o převážně kapalných nebo plynných palivech používaných pro dopravu. O dalších aplikacích pojednává článek Bioenergie.

Biopalivo je palivo, které se vyrábí v krátkém časovém úseku z biomasy, na rozdíl od velmi pomalých přírodních procesů při vzniku fosilních paliv, jako je ropa.[1]  Biopaliva mohou být vyráběna z rostlin nebo ze zemědělského, domácího či průmyslového bioodpadu.[2][3][4][5]  Biopaliva se většinou používají pro dopravu, ale mohou být také použita k vytápění a výrobě elektřiny.[6][7]  Biopaliva (a bioenergie obecně) jsou považována za obnovitelný zdroj energie.[8] Používání biopaliv bylo předmětem kritiky v souvislosti s debatou „potraviny vs. palivo“, různorodými hodnoceními jejich udržitelnosti a pokračujícím odlesňováním a úbytkem biodiverzity v důsledku výroby biopaliv.[9]

Obecně biopaliva při spalování v motoru vypouštějí méně skleníkových plynů a jsou obecně považována za uhlíkově neutrální, protože uhlík vypouštěný byl zachycen z atmosféry plodinami používanými při výrobě.[10]  Nicméně hodnocení životního cyklu biopaliv ukázala vysoké emise spojené s možnou změnou využití půdy potřebnou k výrobě dalších surovin pro biopaliva.[11][12] Výsledky hodnocení životního cyklu (LCA) pro biopaliva jsou silně situační a závisí na mnoha faktorech, včetně typu suroviny, výrobních tras, variací dat a metodologických rozhodnutí.[13] Odhady dopadu biopaliv na klima se výrazně liší v závislosti na metodologii a přesné situaci, kterou zkoumaly.[11]  Potenciál biopaliv pro zmírnění změny klimatu se proto výrazně liší: v některých scénářích jsou emisní úrovně srovnatelné s fosilními palivy, v jiných však emise z biopaliv vedou k záporným emisím.

Očekává se, že celosvětová poptávka po biopalivech vzroste v období 2022–2027 o 56 %.[14]  Do roku 2027 se očekává, že celosvětová výroba biopaliv bude dodávat 5,4 % světových paliv pro dopravu, včetně 1 % leteckého paliva.[15] Očekává se, že poptávka po leteckém biopalivu poroste.[16][17] Objevuje se kritika, že některé politiky upřednostňují pozemní dopravu před letectvím.[18]

Slovo biopalivo bývá často vyhrazeno pro kapalná nebo plynná paliva používaná v dopravě.[19] Biopaliva typu „drop-in“ jsou funkčně rovnocenná ropným palivům a jsou plně kompatibilní se stávající ropnou infrastrukturou,[20] nevyžadují žádné úpravy motoru vozidla.[21]

Biopaliva mohou být vyráběna z rostlin (tj. energetických plodin) nebo ze zemědělských, obchodních, domácích a/nebo průmyslových odpadů (pokud má odpad biologický původ).[22] Biopaliva obecně zahrnují současnou fixaci uhlíku, k níž dochází například u rostlin nebo řas či sinic procesem fotosyntézy. Potenciál biopaliv ke zmírnění emisí skleníkových plynů se značně liší, od úrovní emisí srovnatelných s fosilními palivy v některých scénářích až po negativní emise v jiných. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) definuje bioenergii jako obnovitelnou formu energie.[23]

Dva nejběžnější typy biopaliv jsou bioetanol a bionafta.

  • Bioetanol je alkohol vyráběný kvašením, většinou ze sacharidů produkovaných v cukrových nebo škrobnatých plodinách, jako je kukuřice, cukrová třtina nebo sladký čirok. Jako surovina pro výrobu etanolu se vyvíjí také celulózová biomasa získávaná z nepotravinářských zdrojů, jako jsou stromy a trávy. Etanol lze používat jako palivo pro vozidla v čisté formě (E100), ale obvykle se používá jako přísada do benzinu pro zvýšení oktanového čísla a zlepšení emisí vozidel. Bioetanol se široce používá ve Spojených státech a v Brazílii.
  • Bionafta se vyrábí z olejů nebo tuků pomocí transesterifikace a je nejrozšířenějším biopalivem v Evropě. Může být použita jako palivo pro vozidla v čisté formě (B100), ale obvykle se používá jako přísada do nafty ke snížení úrovně pevných částic, oxidu uhelnatého a uhlovodíků z vozidel poháněných naftou.

V roce 2019 dosáhla celosvětová produkce biopaliv 161 miliard litrů, což je o 6 % více než v roce 2018,[24] a biopaliva měla 3% podíl na celosvětové spotřebě paliv pro silniční dopravu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) chce, aby biopaliva do roku 2050 pokryla více než čtvrtinu světové poptávky po pohonných hmotách v dopravě, a snížila tak závislost na ropě,[24] nicméně výroba a spotřeba biopaliv není na dobré cestě k naplnění scénáře udržitelného rozvoje podle IEA. Od roku 2020 do roku 2030 se musí celosvětová produkce biopaliv každoročně zvyšovat o 10 %, aby bylo dosaženo cíle IEA. V příštích pěti letech se očekává pouze 3% roční růst.[24]

Generace biopaliv

[editovat | editovat zdroj]

Biopaliva první generace

[editovat | editovat zdroj]

Biopaliva první generace jsou paliva vyráběná z potravinářských plodin pěstovaných na orné půdě. Cukr, škrob nebo olej obsažený v plodině se přeměňuje na bionaftu nebo etanol pomocí transesterifikace nebo kvasinkového kvašení.[25]

Biopaliva druhé generace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Biopaliva druhé generace.

Biopaliva druhé generace jsou paliva vyráběná z lignocelulózové nebo dřevní biomasy nebo zemědělských zbytků/odpadů. Suroviny používané k výrobě paliv buď rostou na orné půdě, ale jsou vedlejšími produkty hlavní plodiny, nebo se pěstují na marginálních půdách. Mezi suroviny druhé generace patří sláma, bagasa, víceleté trávy, jatrofa, odpadní rostlinný olej, tuhý komunální odpad atd.[26]

Biopaliva třetí generace

[editovat | editovat zdroj]

Řasy lze pěstovat v rybnících nebo nádržích na pevnině i na moři,[27][28] paliva z řas mají vysoké výnosy,[29] lze je pěstovat s minimálním dopadem na sladkovodní zdroje,[30][31] lze je vyrábět s využitím slané vody a odpadních vod, mají vysoký bod vznícení[32] a v případě úniku jsou biologicky odbouratelná a relativně neškodná pro životní prostředí.[33][34] Výroba vyžaduje velké množství energie a hnojiv, vyrobené palivo degraduje rychleji než jiná biopaliva a při nízkých teplotách špatně teče.[35] Do roku 2017 byla z ekonomických důvodů většina snah o výrobu paliva z řas opuštěna nebo změněna na jiné využití.[36]

Biopaliva čtvrté generace

[editovat | editovat zdroj]

Do této třídy biopaliv patří elektropaliva a solární paliva. Elektropaliva se vyrábějí ukládáním elektrické energie do chemických vazeb kapalin a plynů. Primárním cílem je butanol, bionafta a vodík, ale patří sem i další alkoholy a plyny obsahující uhlík, jako je metan a butan. Solární palivo je syntetické chemické palivo vyrobené ze sluneční energie. Světlo se přeměňuje na chemickou energii, obvykle redukcí protonů na vodík nebo oxidu uhličitého na organické sloučeniny.

Dělení biopaliv podle skupenství

[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení dle skupenství:

Argumenty pro využívání biopaliv

[editovat | editovat zdroj]

Snížení emisí skleníkových plynů

[editovat | editovat zdroj]
  • Biopaliva jsou obnovitelným zdrojem energie, který může výrazně snížit emise CO₂ oproti fosilním palivům.
    • Biopaliva 1. generace: úspora emisí o 20–60 %.
    • Biopaliva 2. generace: úspora emisí o 70–90 %.[37]
  • EU je podporuje jako nástroj pro dosažení klimatických cílů a snížení emisí v dopravě.[38]

Energetická bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Biopaliva pomáhají snížit závislost na fosilních palivech, zejména na dovozu ropy.
  • V roce 2021 pocházelo 93 % energie v dopravě v EU z fosilních paliv – biopaliva jsou klíčovým krokem k diverzifikaci zdrojů.[38]

Obnovitelný zdroj energie

[editovat | editovat zdroj]
  • Biopaliva jsou součástí přirozeného cyklu uhlíku – rostliny při růstu vážou CO₂, který se při spalování uvolňuje, čímž se uzavírá uhlíkový cyklus.[39]
  • Mohou být vyráběna z odpadů, zbytků a nepotravinářských surovin, což zvyšuje jejich udržitelnost.[40][41][42]

Ekonomické přínosy

[editovat | editovat zdroj]
  • Diversifikace zemědělských příjmů: Pěstování energetických plodin nabízí zemědělcům nové odbytiště a stabilizaci příjmů.[43]
  • Podpora inovací: Rozvoj pokročilých biopaliv podporuje technologický pokrok a investice do výzkumu.[38]

Kompatibilita s existující infrastrukturou

[editovat | editovat zdroj]
  • Biopaliva typu „drop-in“ jsou plně kompatibilní se stávajícími motory a distribučními systémy, což snižuje náklady na přechod.[44]

Podpora udržitelného rozvoje

[editovat | editovat zdroj]
  • Biopaliva přispívají k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (SDG), zejména v oblasti čisté energie a snížení emisí.[45]

Argumenty proti využívání biopaliv

[editovat | editovat zdroj]

IPCC je proti rozsáhlým plantážím na biopaliva.[46] EU je proti nadměrnému spalování dřeva.[47]

Ovzduší – emise, ozónová vrstva

[editovat | editovat zdroj]
  • Bionafta zplodinami více poškozuje zdraví než obyčejná nafta při spalování v moterech aut, protože produkuje více oxidu uhličitého a uhelnatého.[48]
  • Hoření biopaliv při nižších teplotách (v prvních fázích hoření) produkuje porovnatelné množství zdraví nebezpečných škodlivin jako u spalování fosilních paliv.[49]
  • Pěstování „energetických plodin“ jako kukuřice nebo řepka zahrnuje rozsáhlé uvolňování oxidu dusného, který je cca 300× horší skleníkový plyn než CO2. Podle Crutzenovy studie pěstování biopaliv vede k o 50–70 % vyšší produkci skleníkových plynů než z fosilních paliv.[50] Také studie v časopisu Nature popisují zvýšení emisí skleníkových plynů.[51][52]
Při výrobě bioethanolu kvašením vzniká jako vedlejší produkt CO2 v nezanedbatelném množství – jedna molekula CO2 na jednu molekulu bioethanolu:[53][54][55] C6H12O6 → 2 C2H5OH + 2 CO2.

Vliv na vodu

[editovat | editovat zdroj]
  • Na výrobu jednoho litru biopaliva připadá vodní stopa 2500 litrů vody.[56]
  • Pěstování biopaliv také vyžaduje používání pesticidů, a ty pak pronikají do potravních řetězců a vodních zdrojů. V Česku pesticidy již zamořily většinu spodní vody a velkým viníkem je pěstování energetických rostlin.[57] V naprosté většině se jedná o metabolity herbicidů (metazachloru, metolachloru, alachloru, acetochloru a chloridazonu) používaných k ošetřování řepky olejné, kukuřice a cukrové řepy, tj. na plodin pěstovaných hlavně jako suroviny k výrobě biopaliv.[58]
  • Pěstovaná kukuřice je velmi náročná na dusíkatá hnojiva, která se vyrábějí z ropy a která ve větší míře z půdy vysávají živiny a z dlouhodobého hlediska ji vyčerpávají, s tendencí zvýšené tvorby eroze.[59]

Vliv na biodiverzitu

[editovat | editovat zdroj]
  • V současné době probíhají jednání USA a západních evropských zemí o dodávkách etanolu z Brazílie, kde je kvůli jeho produkci vypalována stále větší plocha amazonských pralesů. Pralesy jihovýchodní Asie jsou likvidovány ze stejných důvodů a s nimi klesá biodiverzita a vymírají tisíce rostlinných a živočišných druhů. Následkem je znekvalitnění půdy a pokles zemědělské produkce.[50]
  • Pěstování řepky má za následek vysoký úhyn lesní zvěře. Srny po požití řepky slepnou a do 24 hodin jim selhává nervový a jaterní systém a zvíře umírá.[60]

Náročnost na přírodní zdroje a půdu

[editovat | editovat zdroj]
  • Pokud by ve Spojených státech měly všechny automobily jezdit na ethanol z kukuřice, potřebovala by tato země 97 % svého území na její pěstování.[61] Vyprodukování ethanolu, který by nahradil 5,75 % tekutých paliv používaných v dopravě v zemích Evropské unie by podle některých studií vyžadovalo využití až 25 % orné půdy v unii. V souvislosti s poklesem zásob obilí se tak lidstvo ocitá před otázkou, má-li dát nasytit sobě nebo svým automobilům.[62] Při použití pouhých 10 % světové sklizně cukru k výrobě ethanolu, se ceny této komodity zdvojnásobily. Kukuřici to již potkalo a to v průběhu dvou posledních let.[63]
  • Podle neveřejné zprávy Světové banky zvýšilo zavedení biopaliv ceny základních potravin v průměru o 75 % a tím spustilo zejména v zemích Třetího světa potravinovou krizi. Toto konstatovala tajná zpráva, kterou citoval deník Guardian v roce 2008.[64] V srpnu 2012 uvedl předseda správní rady švýcarské potravinářské společnosti Nestlé, Peter Brabeck, s odkazem na poslední zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství, že svět nyní stojí kvůli nadměrnému využívání orné půdy k výrobě biopaliv místo potravin před ještě horší potravinovou krizí, než jaká jej postihla v roce 2008.[65] Přes ceny potravin tak biopaliva podporují vznik krizí jako je občanská válka v Sýrii.[66]

Neefektivita

[editovat | editovat zdroj]
  • Energie získaná ze spalování biomasy rostoucí v určité oblasti je až 50× menší než energie získaná ze solárních panelů, které by v této oblasti (o stejné rozloze) byly instalovány.[67]
  • Pokud by byl ethanol dovážen ze Spojených států, bude s velkou pravděpodobností vyráběn z kukuřice. Fosilní paliva pak budou užívána v každé fázi její produkce (sázení, hnojení, sklizeň, doprava). Konečná energetická bilance ethanolu z kukuřice je pak taková, že k vyprodukování paliva je třeba o 27–117 % více energie, než se získá jeho spálením,[68] nemluvě o erozi půdy, znečištění a postupném vyčerpávání vodních zdrojů.
  • Nevýhodou biopaliv zůstává malá plošná výtěžnost (v přepočtu 2–6 kW stálého tepelného nebo 1–2 kW mechanického či elektrického výkonu z hektaru u nejlepších energetických bylin) a relativně velká spotřeba energie a lidské práce (tato položka se obvykle propaguje jako podpora zaměstnanosti) na jejich získávání. Pěstování plodin pro bioethanol skutečně bude generovat určité množství nových pracovních míst, ale podle některých studií[69] přibližně stejné množství lidí o práci přijde. Tento krok navíc bude (zejm. v USA) vyžadovat dotace zemědělcům a další investice do infrastruktury v řádu miliard dolarů[70] a konkrétně americké ministerstvo zemědělství nemá pevnou koncepci, kde je získat, aby je jinde nemuselo sebrat.[71]
  • Energetická výnosnost (ERoEI) se pohybuje někde mezi 0,9 a 1,2 (v USA až k 0,7). Vyjádření v čistém energetickém zisku se pohybuje okolo 0,8.[72][73] Přes hodnotu 1 se může přehoupnout v zemích, které jsou buď dotovány EU (což se dá chápat jako jistá administrativní manipulace) a tam, kde je místo techniky (využívající fosilní paliva) nasazena lidská práce (konkrétně v Brazílii jsou pro sběrače dost tvrdé pracovní podmínky).
  • Podle kritiků řepka ani nesplňuje evropský limit úspory 35 % pro biopaliva.[74]
  • Podle obecně prospěšné společnosti Kverulant.org, která se problematice biopaliv věnuje od roku 2010 povinné přimíchávání biopaliv klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má podle něj také řadu dalších negativních vedlejších dopadů, které Kverulant uvádí v článku Drahý bioomyl[75]

Není alternativnou k ropě/naftě

[editovat | editovat zdroj]
  • Množství zrna, použitého k naplnění nádrže většího sportovního automobilu ethanolem, odpovídá množství jídla, které jeden člověk spotřebuje za rok. David Pimentel, profesor ekologie na Cornellově Univerzitě, v této souvislosti hovoří o „dotovaném spalování potravin“ (subsidised food burning).[76]
  • Používání bioethanolu, vyjádřené k tomu určenou veličinou, nazývanou „nezávislost na ropě“, by činilo 2,8 %.[77] Nasazení ethanolu místo benzínu by kvůli zplodinám vyprodukovaným při jeho výrobě a nižší efektivitě při spalování oproti benzínu snížilo celkové emise CO2 jen o 13 %. Jiné zdroje[78] hovoří o kosmetickém zvýšení o 0,2 % do roku 2017.
Ve Spojených státech je výhodnější a ekologičtější pěstovat kukuřici jako potravinu než jako biopalivo.[79]

Biopaliva a legislativa

[editovat | editovat zdroj]

Společná zemědělská politika (CAP) pro EU byla počátkem 90. let reformována pod vedením irského eurokomisaře MacSharryho a měla vést k omezení tehdejší nadprodukce potravin.[80] To vedlo k přechodu zemědělství na biopaliva.

Projekt podpory bioetanolu byl v ČR schválen roku 1996 a připravilo jej Ministerstvo zemědělství.[81]

Evropské trendy vládní podpory produkce biopaliv se v září 2007 dočkala kritiky ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě (OECD). Vedou podle OECD k prudkému růstu cen potravin a potenciálně i k devastaci přírody. Vládní subvence jsou podle OECD navíc i jednoduchou formou podpory domácího zemědělství, která je vzhledem k pokračujícím snahám o liberalizaci zemědělského trhu nežádoucí.[82]

V září 2012 uvedla agentura Reuters návrh legislativy z Bruselu, ve které eurozóna omezí používání biopaliv založených na zemědělských plodinách, protože se obává, že tato jsou méně šetrná k životnímu prostředí, než se předpokládalo, a že jejich podpora má negativní dopad na produkci potravin.[83] V létě 2013 schválil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu podíl biopaliv první generace maximálně 5,5 %.[84]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biofuels na anglické Wikipedii.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PRIYA, Anshu; HU, Yunzi; MOU, Jinhua. Introduction: An overview of biofuels and production technologies. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-323-91193-1. doi:10.1016/b978-0-323-91193-1.00002-0. S. 3–24. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-323-91193-1.00002-0. 
  2. ↑ Biofuel | Definition, Renewable Energy, Types, & Pros and Cons | Britannica. Encyclopedia Britannica. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-07. (anglicky) 
  3. ↑ MAHAPATRA, Sangita; KUMAR, Dilip; SINGH, Brajesh. Biofuels and their sources of production: A review on cleaner sustainable alternative against conventional fuel, in the framework of the food and energy nexus. Energy Nexus. 2021-12, roč. 4, s. 100036. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. doi:10.1016/j.nexus.2021.100036. (anglicky) 
  4. ↑ MALODE, Shweta J.; PRABHU, K. Keerthi; MASCARENHAS, Ronald J. Recent advances and viability in biofuel production. Energy Conversion and Management: X. 2021-06, roč. 10, s. 100070. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. doi:10.1016/j.ecmx.2020.100070. (anglicky) 
  5. ↑ CHERWOO, Lubhan; GUPTA, Ishika; FLORA, G. Biofuels an alternative to traditional fossil fuels: A comprehensive review. Sustainable Energy Technologies and Assessments. 2023-12, roč. 60, s. 103503. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. doi:10.1016/j.seta.2023.103503. (anglicky) 
  6. ↑ Future energy: improved, sustainable and clean options for our planet. Příprava vydání Trevor M. Letcher. Third edition. vyd. Amsterdam, Netherlands: Elsevier 1 s. ISBN 978-0-08-102887-2. Kapitola Kapitola 9: Biofuels for transport, s. 173. 
  7. ↑ Biofuels explained - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Future energy: improved, sustainable and clean options for our planet. Příprava vydání Trevor M. Letcher. Third edition. vyd. Amsterdam, Netherlands: Elsevier 1 s. ISBN 978-0-08-102887-2. OCLC 1137604985 S. 11. 
  9. ↑ LADE, Gabriel E.; SMITH, Aaron. Biofuels: Past, Present, and Future. Annual Review of Resource Economics. 2025-10-06, roč. 17, čís. 1, s. 105–125. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1941-1340. doi:10.1146/annurev-resource-011724-082950. (anglicky) 
  10. ↑ LEWANDROWSKI, Jan; ROSENFELD, Jeffrey; PAPE, Diana. The greenhouse gas benefits of corn ethanol – assessing recent evidence. Biofuels. 2020-04-02, roč. 11, čís. 3, s. 361–375. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1759-7269. doi:10.1080/17597269.2018.1546488. (anglicky) 
  11. ↑ a b JESWANI, Harish K.; CHILVERS, Andrew; AZAPAGIC, Adisa. Environmental sustainability of biofuels: a review. Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences. 2020-11, roč. 476, čís. 2243. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1364-5021. doi:10.1098/rspa.2020.0351. PMID 33363439. (anglicky) 
  12. ↑ LARK, Tyler J.; HENDRICKS, Nathan P.; SMITH, Aaron. Environmental outcomes of the US Renewable Fuel Standard. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-03, roč. 119, čís. 9. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.2101084119. PMID 35165202. (anglicky) 
  13. ↑ JESWANI, Harish K.; CHILVERS, Andrew; AZAPAGIC, Adisa. Environmental sustainability of biofuels: a review. Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences. 2020-11, roč. 476, čís. 2243. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1364-5021. doi:10.1098/rspa.2020.0351. PMID 33363439. (anglicky) 
  14. ↑ feedstock Archives - Energy Post [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Transport biofuels – Renewables 2022 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ feedstock Archives - Energy Post [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ How to scale Sustainable Aviation Fuel in the next decade. World Economic Forum [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-04. (anglicky) 
  18. ↑ More Electric Cars Are Key To Meeting SAF Targets, Boeing Says | Aviation Week Network. aviationweek.com [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Biofuels explained - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ KARATZOS, Sergios. The potential and challenges of drop-in biofuels : a report by IEA Bioenergy Task 39. [Vancouver]: [s.n.] 1 online resource (PDF, 202 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-910154-07-6, ISBN 1-910154-07-5. OCLC 918971822 
  21. ↑ Alternative Fuels Data Center: Renewable Hydrocarbon Biofuels. afdc.energy.gov [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ biofuel | Definition, Types, & Pros and Cons. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Renewable Energy Sources and Climate Change Mitigation [online]. IPCC [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Transport Biofuels – Analysis. IEA [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Understanding Biofuel Classification – Sustainable Innovation Management [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Biofuels - Second Generation Biofuels. biofuel.org.uk [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15. 
  27. ↑ Biofuel from Algae: The Pros and Cons of Pond Scum. www.thomasnet.com [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ VIAINTERMEDIA.COM. Biomass - Offshore wind farms = seaweed = biofuel. Renewable Energy Magazine, at the heart of clean energy journalism [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ GREENWELL, H. C.; LAURENS, L. M. L.; SHIELDS, R. J. Placing microalgae on the biofuels priority list: a review of the technological challenges. Journal of The Royal Society Interface. 2010-05-06, roč. 7, čís. 46, s. 703–726. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. ISSN 1742-5689. doi:10.1098/rsif.2009.0322. PMID 20031983. (anglicky) 
  30. ↑ YANG, Jia; XU, Ming; ZHANG, Xuezhi. Life-cycle analysis on biodiesel production from microalgae: Water footprint and nutrients balance. Bioresource Technology. 2011-01, roč. 102, čís. 1, s. 159–165. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. doi:10.1016/j.biortech.2010.07.017. (anglicky) 
  31. ↑ First Algae Biodiesel Plant Goes Online: April 1, 2008 [online]. 2008-03-29 [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. (anglicky) 
  32. ↑ DINH, Linh T.T.; GUO, Yuyan; MANNAN, M. Sam. Sustainability evaluation of biodiesel production using multicriteria decision-making. Environmental Progress & Sustainable Energy. 2009-04, roč. 28, čís. 1, s. 38–46. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. doi:10.1002/ep.10335. (anglicky) 
  33. ↑ DEMIRBAS, Ayhan. Biodiesel from oilgae, biofixation of carbon dioxide by microalgae: A solution to pollution problems. Applied Energy. 2011-10, roč. 88, čís. 10, s. 3541–3547. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. doi:10.1016/j.apenergy.2010.12.050. (anglicky) 
  34. ↑ ASSESSMENT, US EPA National Center for Environmental. Inexpensive oil and fats feedstocks for production of biodiesel. hero.epa.gov [online]. 2009-03-15 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Hard Lessons From the Great Algae Biofuel Bubble. www.greentechmedia.com [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  36. ↑ MACRELLI, Stefano; GALBE, Mats; WALLBERG, Ola. Effects of production and market factors on ethanol profitability for an integrated first and second generation ethanol plant using the whole sugarcane as feedstock. Biotechnology for Biofuels. 2014, roč. 7, čís. 1, s. 26. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. ISSN 1754-6834. doi:10.1186/1754-6834-7-26. PMID 24559312. (anglicky) 
  37. ↑ HIRANI, Arvind H.; JAVED, Nasir; ASIF, Muhammad. A Review on First- and Second-Generation Biofuel Productions. Příprava vydání Ashwani Kumar, Shinjiro Ogita, Yuan-Yeu Yau. New Delhi: Springer India Dostupné online. ISBN 978-81-322-3761-7, ISBN 978-81-322-3763-1. doi:10.1007/978-81-322-3763-1_8. S. 141–154. (anglicky) DOI: 10.1007/978-81-322-3763-1_8. 
  38. ↑ a b c Podpora EU pro udržitelná biopaliva v dopravě Cesta vpřed je nejasná [online]. Evropský účetní dvůr [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  39. ↑ Energie biopaliv: její dopad, výhody a nevýhody. RenovablesVerdes. Dostupné online. 
  40. ↑ DEY, Sukhendu; SAMANTA, Palas; SENAPATI, Tarakeshwar. Second-Generation Biofuels Toward Environmental Sustainability. Příprava vydání Chinnappan Baskar, Seeram Ramakrishna, Angela Daniela La Rosa. Singapore: Springer Nature Singapore Dostupné online. ISBN 978-981-16-4921-9. doi:10.1007/978-981-16-4921-9_104-1. S. 1–8. (anglicky) DOI: 10.1007/978-981-16-4921-9_104-1. 
  41. ↑ Bio-fuels [online]. United Nations Climate Change [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  42. ↑ How Feedstocks from Crops Create Advanced Biofuels. www.resourcewise.com [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ JELÍNEK, Ladislav; MEDONOS, Tomáš. Energetické, ekonomické a ekologické hodnoceni biopaliv. Biom.cz. 2011-09-12, roč. 13, čís. 9. Dostupné online [cit. 2025-11-21]. ISSN 1801-2655. (Czech) 
  44. ↑ ‘DROP-IN’ BIOFUELS: The key role that co-processing will play in its production [online]. IEA Bioenergy [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  45. ↑ INFO@CTPZ.CZ, ČTPZ. Abstrakt - Alternativní paliva pro udržitelné zemědělství: uhlíková stopa a ekonomická proveditelnost - | ČTPZ. www.ctpz.cz [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ https://www.sciencemag.org/news/2019/08/bioenergy-plantations-could-fight-climate-change-threaten-food-crops-un-panel-warns - Bioenergy plantations could fight climate change—but threaten food crops, U.N. panel warns
  47. ↑ https://energozrouti.cz/z/spalovani-dreva-horsi-nez-uhli-a-plyn-evropska-unie-ho-chce-omezit - Spalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezit
  48. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7858 - Další nedobrá zpráva pro bionaftu
  49. ↑ Cílek, V., Kašík, M.: Nejistý plamen, Dokořán, 2007, ISBN 978-80-7363-122-2
  50. ↑ a b http://www.virtually.cz/?art=15666
  51. ↑ Archivovaná kopie. www.stuff.co.nz [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-22. 
  52. ↑ Biologická paliva – další problémy s uhlíkem Archivováno 18. 5. 2008 na Wayback Machine., WM magazín
  53. ↑ článek o biopalivech z zlomropy.blogspot.com (anglicky)
  54. ↑ Kalkulace pro ethanol Archivováno 28. 2. 2009 na Wayback Machine. – výroba ethanolu v číslech, (včetně zdrojů)
  55. ↑ zFacts.com. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-07. 
  56. ↑ http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=631999
  57. ↑ BIBEN, Martin. Varovná studie ČHMÚ: Většina podzemní vody v Česku je znečištěna nebezpečnými pesticidy. Experti je našli i ve zdrojích pitné vody. Hospodářské noviny. 2017-08-17. Dostupné online [cit. 2017-08-17]. 
  58. ↑ N.Havlová, Upřesnění ČHMÚ k tématu pesticidy v podzemních vodách, 13.9.2017
  59. ↑ Ecological concerns: Nitrogen fertilizer, ozone, etc.. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  60. ↑ [1]
  61. ↑ Archivovaná kopie. healthandenergy.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-29. 
  62. ↑ Archivovaná kopie. www.inovace.cz [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-11. 
  63. ↑ Ethanol → corn → food → anti-green-backlash. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  64. ↑ Secret report: biofuel caused food crisis, The Guardian 4. července 2008
  65. ↑ Nestlé: Svět je kvůli biopalivům před další potravinovou krizí
  66. ↑ http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html - Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva
  67. ↑ [2], časový kód 44:22
  68. ↑ http://www.news.cornell.edu/stories/July05/ethanol.toocostly.ssl.html
  69. ↑ Doesn't switching to ethanol make lots of jobs?. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  70. ↑ How big are the subsides?. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-27. 
  71. ↑ Ethanol provides jobs, and takes away jobs. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  72. ↑ The Net Energy Value of Ethanol. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  73. ↑ Archivovaná kopie. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-24. 
  74. ↑ PETR, Jaroslav. Řepka – žluté nebezpečí. Osel [online]. 2012-08-17 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  75. ↑ Drahý biOOmyl | Kverulant. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  76. ↑ Burning both money and oil. www.igreens.org.uk [online]. [cit. 22-03-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-02-2009. 
  77. ↑ Energy Independence? 2.8 %. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  78. ↑ Greenhouse gas reduction? 2/10 of 1% max. zfacts.com [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28. 
  79. ↑ https://phys.org/news/2017-06-corn-food-biofuel.html - Corn better used as food than biofuel, study finds
  80. ↑ http://is.muni.cz/th/186234/fss_b/bakalarskaprace.doc - Reforma společné zemědělské politiky EU a vyjednávací pozice ČR
  81. ↑ http://biopalivafrci.cz/co-jsou-to-biopaliva/historie/ Archivováno 5. 9. 2013 na Wayback Machine. - Co bylo dřív – biopaliva nebo ropa?
  82. ↑ OECD vystoupila proti biopalivům, dotace prý zdražují potraviny, zpráva ČTK z 11. září 2007
  83. ↑ Brusel omezí biopaliva, jsou nešetrná k přírodě, Aktuálně, 10. září 2012
  84. ↑ http://tech.ihned.cz/hnfuture/c1-60250830-repkove-pouste-se-uz-rozsirovat-nemusi - Řepkové pouště se už rozšiřovat nemusí

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Životní styl
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Bioenergie
Biopaliva (tuhá • kapalná • plynná) • Biomasa
Biopaliva
Energetické rostliny
Nejedlé energetické rostliny
Technologie
Koncepty
Obnovitelná energie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biopalivo&oldid=25430195“