Sucho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Sucho se projevuje praskáním vyschlé půdy.
Vysychání Aralského jezera.
Požár zalesněné oblasti jako důsledek sucha.
Vyschnutí řeky Veličky u Strážnice v roce 2012

Sucho je nahodilý přírodní jev způsobený deficitem atmosférických srážek, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství disponibilních vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty v klíčových odvětvích využívajících vodu a zároveň mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.[1]

Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Jeho důsledkem dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. V moderní době je sucho rovněž problémem zemědělců, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené a antropogenní. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů globální změny klimatu. Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad, ale i ofsetování provozů náročných na vodu (jeden z aktuálních problémů jsou například protesty indických rolníků proti továrnám na výrobu Coca-Coly,[2] které mají velkou spotřebu vody (3 litry vody na každý litr jejich výrobku[3]) a výrazně se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v zemi[4][5] a navíc narušuje cyklus koloběhu vody tím, že své výrobky vyváží na odbytiště vzdálené tisíce kilometrů, zatímco voda používaná rolníky vždy zůstávala v krajině).

Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny.

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

  • Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu (časté jsou požáry v Kalifornii či v australské buši).
  • Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny, či k rozšiřování pouští.
  • Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí.
  • Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo.
  • Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti.
  • Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půd, což zmenšuje jejich úrodnost do budoucna.
  • V tocích a nádržích dochází k výraznému poklesu hladiny až úplnému vyschnutí, které může vést k dočasnému či dokonce trvalému vyhynutí některých organizmů na dané lokalitě [6].

Poškození rostlin suchem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Poškození rostlin suchem.

Poškození rostlin suchem je fyziologické poškození rostlin způsobené nedostupností vody pro rostlinu nebo neschopností vodu využít. Poškozeny mohou být všechny druhy rostlin. Dostupnost kapilární vody je udáván tzv. lentokapilárním bodem. Ukazatelem zásobení půdy vodou je tzv. bod vadnutí, ten je stanoven na hodnotu sacího tlaku pF 4,19 a udává vlhkost půdy, kdy jsou rostliny vystaveny trvalému nedostatku vody a následně vadnou. Pokud jsou rostliny zavlaženy, obnoví turgor. Bod trvalého vadnutí je dán množstvím vody v půdě, při němž rostlina vadne a již neobnoví turgor po zpřístupnění vody. Kromě půdních podmínek je dán i druhem rostliny.[7] Důležitá je také vzdušná vlhkost.[8]

Typy sucha[editovat | editovat zdroj]

V Česku se za suchu považuje, období bez vláhy v trvání v řádech týdnů až měsíců.[9]

  • Nahodilé – období s nepravidelným výskytem, srážek je výrazně méně než obvykle. Deficit srážek provází vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, malá oblačnost a větší počet hodin slunečního svitu. To způsobuje vyšší výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody.
  • Meteorologické – menší počet srážek než je v daném období normální.
  • Zemědělské – sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy.
  • Hydrologické – citelné snížení hladin vodních toků.
  • Sociálně-ekonomické – nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat.

Známá sucha[editovat | editovat zdroj]

V 18. a 19. století došlo k rozsáhlému suchu v africkém státě Kapverdy, které mělo za následek přibližně 100 000 mrtvých [zdroj?]. Sucho způsobilo obrovskou vlnu migrace. Emigranti se usídlili v oblasti Nové Anglie, kde začali pracovat ve velrybářském průmyslu.

V roce 1900 postihlo sucho oblasti v Indii, kde si vyžádalo okolo 250 000 až 3 250 000 obětí.

Mezi lety 19281930 postihlo sucho Čínu; přibližně 3 milióny mrtvých.

Mezi lety 19301931 byla zasažena Ukrajina a kvůli neúrodě zemřelo 250 000 až 5 000 000 lidí. Oblast o rok později postihl hladomor, na kterém ale měly podíl i kroky vládců Sovětského svazu. Tato konkrétní katastrofa dostala označení Ukrajinská genocida nebo Holodomor.[10]

Také v ČR byla v posledních desetiletích zaznamenána výrazná sucha (např. 1947, 1974, 2003 [11]), přičemž katastrofální sucho v roce 1947 vedlo k silné neúrodě. V roce 2003 byly na řadě toků naměřeny nejnižší stavy vody za dobu sledování a velké množství menších toků vyschlo zcela [12]).

V současnosti je sucho problémem oblasti Afriky, která se nazývá Sahel. Vlivem nedostatku srážek dochází k rozšiřování Sahary, což vyvolává sociální nestabilitu v oblasti. Obyvatelstvo trpí podvýživou a nemocemi. Změna zdejšího klimatu se dává do spojitosti s projevující se změnou globálního počasí, ale studie, které by spojitost potvrdily, v současné době nejsou k dispozici.

Známá extrémně suchá místa[editovat | editovat zdroj]

Situace v České republice[editovat | editovat zdroj]

Území ČR leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že události sucha přicházely a způsobovaly značné škody. Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, na počátku 90. let 20. století, kdy se jednalo o víceletý problém, v roce 2003 a naposledy v roce 2015, které lokálně přetrvalo až do roku 2017. Nahlédneme-li zpět do 19. století, sucho v roce 1874 vedlo k zahájení sledování a hodnocení vodních zdrojů a bylo také impulsem pro projektování a výstavbu prvních moderních nádrží na našem území. Události z let 2003 a 2015 iniciovaly činnosti zaměřené na přípravu uceleného souboru opatření pro zvýšení připravenosti a prevence následků sucha na společnost a životní prostředí[1].

Snižování rizik a dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody[editovat | editovat zdroj]

Řešení problematiky dlouhodobého sucha a nedostatku vody vyžaduje komplexní přístup, založený na kombinaci opatření na straně zvyšování disponibilního množství vody v jednotlivých částech hydrologického cyklu, opatření na snižování spotřeby vody a opatření na ovlivňování její jakosti na straně společnosti. Návrhy opatření na ochranu před následky sucha a nedostatkem vody obsahuje Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky[1], která byla schválena usnesením vlády č. 528 ze dne dne 24. července 2017. Opatření přijímaná s cílem zvýšit ochranu před následky sucha se v některých ohledech mohou vzájemně podporovat a v některých ohledech mohou působit proti sobě. Při hledání řešení problémů souvisejících se suchem a nedostatkem vody je třeba vždy uvážit, jaký aspekt je pro řešení problému rozhodující, a posuzovat potenciální efekty přijímaných opatření na sledovaný aspekt. Proces rozhodování o přijetí konkrétních opatření vyžaduje vyhodnocení potenciálních přínosů a nákladů jednotlivých variant, kdy do úvahy je třeba vzít hledisko ekonomické i hledisko dopadů na životní prostředí.Tematickými pilíři Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky jsou:

  • Vytvoření informační platformy o suchu a nedostatku vody

Prvním krokem při zvládání rizika sucha a nedostatku vody, je vytvoření informační platformy pro monitoring sucha a stavu vodních zdrojů.

  • Rozvoj a posilování vodních zdrojů

Do této skupiny opatření primárně spadají opatření na stávající vodárenské infrastruktuře, opatření na ochranu množství a jakosti dostupných vodních zdrojů a strategické aktivity zaměřené na přípravu a realizaci nových vodních zdrojů. Pro posilování vodních zdrojů existuje řada opatření technického charakteru, která se mohou ukázat jako jediná dostatečně efektivní pro zajištění vodohospodářských služeb. Základním předpokladem pro zvýšení odolnosti území vůči suchu je však obnova přirozeného vodního režimu krajiny, kterou je nezbytné provádět komplexním a integrovaným způsobem, tzn. plánovanou podporou opatření na vodních tocích a v nivách a opatření v ploše povodí.

  • Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy

Opatření navržená v rámci tohoto pilíře představují reakci na zhoršující se vláhovou bilanci, klesající retenční a infiltrační schopnosti zemědělské půdy, nepříznivé dopady vodní eroze a znečištění vody látkami na výživu a ochranu rostlin. Cílem opatření navržených v rámci tohoto tematického pilíře je snížení následků sucha v zemědělství, zlepšení fyzikálních vlastností půd, zpomalení odtoku vody z krajiny a ochrana jakosti vody.

  • Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny

Cílem opatření přijatých v souladu s touto prioritou je zvýšení retence vody v krajině a zvyšování odolnosti vodních ekosystémů vůči hydrologickým extrémům.

  • Podpora principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory

Cílem je snižování poptávky po vodě, její opětovné využívání a snižování míry znečištění vody, která se navrací do přirozeného prostředí. V této oblasti je k dispozici řada nových technologií, které zatím nejsou v praxi uplatňovány a mohou výrazně přispět ke snižování následků sucha a nedostatku vody na společnost, hospodářství a na životní prostředí.

Protože je dlouhodobé sucho rovněž jedním z projevů globální změny klimatu, které byly identifikovány na území České republiky, je tato problematika také začleněna do Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR[13] a na ni navazujícího Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu[14]. Dopady změny klimatu a možnosti přizpůsobení představují značně komplexní problematiku, kde adaptační opatření realizovaná pouze ve vztahu k jednotlivým sektorům (či projevům změny klimatu) mohou mít přímý či nepřímý negativní vliv na další oblasti. Tyto tlaky pak mohou vést k intenzivnějším a vážným konfliktům mezi požadavky na využívání zdrojů (např. využití půdy, vody). Aby se zabránilo těmto střetům a naopak podpořilo maximální využití synergií, mělo by být primárně usilováno o přístupy, které jdou napříč spektrem různých sektorů a oblastí činnosti. Integrovaný přístup k adaptaci má za cíl nejen realizovat opatření ke snížení zranitelnosti konkrétních sektorů a systémů vůči různým projevům změny klimatu, ale počítá s přirozenou interakcí. Hlavním cílem v oblasti řešení dlouhodobého sucha je snížení zranitelnosti lidské společnosti a ekosystémů vůči dopadům dlouhodobého sucha a nedostatku vody především zlepšením integrovaného managementu vodních zdrojů na celé ploše území zahrnující: zlepšení vodního režimu v lesích a zemědělské krajině, zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v sídlech a výrobní sféře včetně jejich využívání, zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv a efektivní ochrana a využívání vodních zdrojů včetně prověření realizace nových vodních zdrojů (např. vodních nádrží, umělé infiltrace, podzemních zdrojů). Realizace nových vodních zdrojů bude probíhat v souladu s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod.

Relevantními specifickými cíli Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu[14] pro řešení dlouhodobého sucha jsou:

  • Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu v lesích
  • Podpora přirozených adaptačních schopností lesů a posilování jejich odolnosti proti změně klimatu
  • Zvýšení efektivity pozemkových úprav s ohledem na změnu klimatu
  • Zastavení degradace půdy nadměrnou erozí, vyčerpáním živin, ztrátou organické hmoty a utužením
  • Posílení stability a biologické rozmanitosti agroekosystémů
  • Zajištění udržitelnosti a produkční funkce zemědělského hospodaření v krajině za účelem snížení negativních dopadů změny klimatu
  • Omezení vzniku a dopadů zemědělského sucha
  • Zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v sídlech jejich využíváním
  • Zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv
  • Efektivní ochrana a využívání vodních zdrojů
  • Posílení ekologické stability a snížení rizik spojených s teplotou a kvalitou ovzduší v urbanizované krajině
  • Adaptace staveb na změnu klimatu
  • Podpora adaptability sídel snižováním stopy urbanizovaných území
  • Zvýšení ekologicko-stabilizačních funkcí a prostupnosti krajiny
  • Zajištění flexibility a spolehlivosti dopravního sektoru s ohledem na projevy změny klimatu
  • Zajištění bezpečnosti průmyslových zařízení vzhledem k očekávaným dopadům změny klimatu
  • Ochrana obyvatelstva, systém včasného varovaní před mimořádnými událostmi
  • Rozvoj a posílení integrovaného záchranného systému

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  2. Coca-Cola Blamed For India's Water Problems
  3. World Without Water, od 14. minuty
  4. http://environment.about.com/od/waterpollution/a/groundwater_ind.htm
  5. Meadowsová, D., Randers, J.: Překročení mezí - Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti, Argo, 1992, ISBN 80-85794-83-7 — kapitola věnovaná vyčerpávání podzemní vody
  6. http://www.sucho.eu
  7. 1.1.3 Voda, mendelu.cz
  8. http://phys.org/news/2016-09-drought-air-stress-soil.html - During drought, dry air can stress plants more than dry soil
  9. http://zpravy.idnes.cz/pristi-sucho-muze-byt-katastrofalni-tvrdi-klimatolog-ppi-/domaci.aspx?c=A150902_171936_domaci_fer
  10. http://www.korrespondent.net/main/218994/
  11. http://www.cbks.cz/sbornik04/prispevky/MOZNY.pdf
  12. http://voda.chmi.cz/ohv/publication/W2003_SUCHO.pdf
  13. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  14. a b Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  1. Sucho v krajině - internetový portál MŽP, MZe a VÚV ke STRATEGII OCHRANY PŘED NEGATIVNÍMI DOPADY SUCHA V ČESKÉ REPUBLICE - podklady, mapové kompozice, katalog přírodě blízkých opatření a další výstupy: http://www.suchovkrajine.cz
  2. Vodovod.info vodárenský portál [online]. 2010 [cit. 2010-11-26]. Příprava na krizovou situaci následkem sucha. Dostupné z WWW: http://www.vodovod.info
  3. Intersucho - aktuální stav sucha v ČR http://www.intersucho.cz
  4. UN - World water development report http://www.unwater.org/publications/world-water-development-report/en/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]