Přehrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Přehradní hráz)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hráz vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku
Přehrada Höllensteinsee v Německu

Přehrada je příčná stavba na vodním toku, která jej přehrazuje a vytváří umělou vodní nádrž.[1] Slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, rybolovu atd.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobu elektrické energie, ochranu před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy údajně faraon Meni postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936.

Sypané přehrady[editovat | editovat zdroj]

Sypané přehrady se používají ke stavbě nádrží již po více tisíciletí. S rozvojem poznatků se tyto stavby stávají složitějšími a je umožněna jejich stavba v extrémnějších podmínkách.

Tyto stavby mají vždy příčný řez tvaru lichoběžníku. Sklony jednotlivých svahů jsou ovlivněny použitým materiálem nebo třeba podložím. Taková to stavba je mnohem masivnější než přehrady zděné betonové. Toto konstrukční řešení má nevýhody jako např. neodolnost přelití vody přes přehradu nebo nutnost bezchybného navržení z ohledu prosakování vody, kde chyba může vést ke značným komplikacím včetně destrukce stavby.

Dělí se na:

  • homogenní hráze – časté kontrukční řešení zejména pro nižší přehrady. Nezbytnou součástí je drenážní patka.
  • nehomogenní hráze – sestává ze stabilizační části a těsnícího prvku. Dále je podle těsnícího prvku dělíme na:
    • se zemním těsněním
    • s nezemními těsněními[2]

Betonové přehrady[editovat | editovat zdroj]

Betonové přehrady se rozdělují na:

  • tížné – voda v přehradě je zadržovaná hmotností stavby
  • pilířové – mají plný betonový líc, plnou stěnu tvoří pilíře
  • klenbové – jsou vystavěny do oblouku, tlak vody se tak přenáší do bočních stran údolí, kde je přehrada postavena
  • členěné
    Klenbová přehrada Émosson ve Švýcarsku
Dutý vnitřek pilířové hráze VN Fláje

Jednotlivé typy přehrad mohou být kombinovány. Existují například tížné přehrady s klenbovým účinkem. Betonové přehrady vyžadují kvalitní skalní podloží, klenbové přehrady vyžadují vhodné geologické podmínky na bočních stranách údolí. Při stavbě přehrady je důležitým faktorem vhodná šířka a hloubka údolí.[3]

Manipulační objekty přehrad[editovat | editovat zdroj]

Účelem manipulačních objektů je:

  • zajistit vypuštění nádrže, kvůli revizi nutné opravě nebo riziku porušení přehrady
  • zajistit plánované funkce díla, jako např. nalepšování průtoků atd.
  • chránit přehradu před povodněmi, nebo jiným navýšením průtoků
  • minimalizovat negativní dopady, jako zamezení transportních procesů ve vodním toku nebo zamezení tahu ryb

patří mezi ně například:

  • přelivy
  • spodní výpusti
  • objekty tlumící energii vody
  • štěrkové propusti[2]

Významné přehrady[editovat | editovat zdroj]

Největší přehrady ve světě[editovat | editovat zdroj]

Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece Volta v Ghaně (8 482 km²). Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada Rogun, která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší hráze světa.

Největší přehrady v Česku[editovat | editovat zdroj]

Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ a nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů). Odkaz na seznam přehradních nádrží v České republice zde.

Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava přes přehrady je umožněna pomocí plavební komory, lodního výtahu nebo jeřábu pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.

Ekologické dopady[editovat | editovat zdroj]

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.[4] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Selhání přehrad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Selhání přehrad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Universum, všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 567. 
  2. a b BROŽA, Vojtěch. Hydrotechnické stavby 10 : přehrady. Vyd. 1. vyd. Praha: ČVUT, Stavební fakulta 128 s. s. Dostupné online. ISBN 80-01-02209-9, ISBN 978-80-01-02209-2. OCLC 46964320 
  3. HRDOUŠEK, Vladislav a kolektiv. Inženýrské stavby. 1. vyd. Praha: Informatorium, s. r. o., 2006. 212 s. ISBN 80-7333-048-2. S. 193, 194. 
  4. Archivovaná kopie. prazsky.denik.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: nakladatelství Svojtka&Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. (čeština) 
  • PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0
  • FRYŠ, Josef. Spoutaná řeka - Zrození orlické přehrady. Nakladatelství Universum 2020. 144 stran. ISBN 978-80-242-6916-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]