Vodní nádrž Orlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vodní nádrž Orlík

soutok Otavy (vlevo) a Vltavy, uprostřed hrad Zvíkov
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský, Jihočeský
Okresy Písek, Příbram
Zeměpisné souřadnice 49°32′13″ s. š., 14°10′24″ v. d.
Rozměry
Rozloha 2545,54 ha[1]
Délka 68 km
Objem 720 000 000 m³
Povodí 12 105 km²
Max. hloubka 74 m
Ostatní
Typ přehrada
Nadm. výška 330 m n. m.
Přítok vody Vltava, Otava
Odtok vody Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Orlík je součást Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 19541961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Přípravné stavební práce budoucího vodního díla Orlík začaly již v roce 1954 a to dříve, než projekt byl oficiálně schválen tehdejší vládou. Během stavby se denně střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti. Vzniklému umělému jezeru muselo ustoupit 14 mlýnů, velký počet pil a 650 obytných a hospodářských staveb.[2] Pro výstavbu přehrady byla vybudována dlouhá železniční vlečka z Tochovic.

Po stavební stránce byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu 22. prosince 1961 [3], 8 měsíců před stanoveným termínem dokončení. Poslední, IV. turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962.[4]

Zatopené vesnice a osady[editovat | editovat zdroj]

V průběhu výstavby vodního díla Orlík byly zatopeny následující vesnice a osady:

Panorama Orlické přehrady

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Těleso Orlické přehrady je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 450 m dlouhá betonová tížní hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Vzdutí je dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km.[zdroj?] Největší hloubka je 74 m. Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice.[5][6] Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m³. Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³ s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m³.[7]

Vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vodní elektrárna Orlík.

Vodní elektrárna je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Do provozu byla uvedena v letech 1960-61 a celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty a plní důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě.

Povodně 2002[editovat | editovat zdroj]

Povodeň v srpnu 2002 znamenala pro VD Orlík velkou zkoušku. Tělěso přehradní nádrže přečkalo tuto povodeň bez poškození s výjimkou elektrárny, která byla vyplavena vlnami vody ze spádu z přelivů. Vlny zničily také příjezdovou cestu k elektrárně a most pro pěší v Solenicích, proud vymlel přilehlé břehy pod přehradou a poškodil i lodní zdvihadlo. V průběhu první vlny povodně dne 8. srpna 2002 ze přítok do nádrže zvýšil na úroveň 1700 m³ za sekundu a volná kapacita nádrže se díky tomu zcela vyčerpala. Do nástupu druhé vlny se podařilo díky zvýšenému odtoku uvolnit 104 milionů m³ prostoru. Přítok se v následujících dnech snížil asi na 620 m³ za sekundu. Druhá vlna povodně dorazila 11. srpna a velmi rychle zvýšila úroveň přítoku až na rekordních 3900 m³ za sekundu, což odpovídá hodnotě tisíciletého průtoku (Q1000). Kapacita nádrže se postupně vyčerpala a došlo tak k nekontrolovatelnému odtoku s průtokem asi 3100 m³ za sekundu. Nejvyšší hladina 355,17 m.n.m. byla dosažena dne 14. srpna ve 4:00 hod. Kulminační průtok se podařilo snížit asi o 800 m³ za sekundu.[8]

Orlické vraždy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Orlické vraždy.

Popularitu Orlické přehrady zvýšily tzv. Orlické vraždy. Skupina pěti sériových vrahů v letech 1991–1993 za účelem peněžního zisku zavraždila pět lidí, vesměs podnikatelů, a těla obětí většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh a shodili je do Orlické přehrady. Autorem tohoto nápadu byl Vladimír Kuna. Prozkoumávání dna bylo zahájeno 10. července 1995. Zpočátku vyšetřování byla vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu. Třetí tělo bylo později policejními potápěči nalezeno na dně přehrady zabalené do role pletiva. V roce 2005 natočil režisér Jiří Svoboda na náměty těchto událostí film Sametoví vrazi.

23. září 2006 objevili lidé v přehradě u obce Chrást mrtvolu jednačtyřicetiletého zavražděného muže z Českobudějovicka. Muž měl ruce i nohy svázané.[9]

1. června 2007 nalezli lidé u obce Vlastec vyplavené tělo 53letého muže, kterému předtím manželka namíchala do jídla uspávací prostředky a s neznámým komplicem ho zabila.[9]

21. června 2008 objevili rybáři na hladině nádrže u Červené nad Vltavou ostatky ženy v plastové truhle. Mrtvola byla zabalená v igelitu, ruce měla svázané drátem. Policie předpokládala, že mělo jít o tělo Marcely Sekáčové, za jejíž smrt byl dosud nepravomocně na šest let odsouzen její milenec, lékař Vladimír Mikuš, přestože v době rozsudku nebylo tělo ještě nalezeno.[10] Trest pro pachatele byl po odvolání zvýšen na 14 let odnětí svobody.[9]

Další mrtvolu našli policisté 22. dubna 2014 při pátrání po jiné pohřešované osobě nedaleko hradu Zvíkov. Tělo muže bylo podle nich bylo ve vodě nejméně dva roky a bylo omotáno řetězem, který byl u dna ukotven podstavcem přenosné dopravní značky. Identifikace však byla obtížná, protože v databázi pohřešovaných lidí bylo tou dobou přes 1000 osob, které odpovídaly věku a výšce nalezeného.[9]

V roce 2010 u příležitosti 50. výročí přehrady ji iDnes.cz nazvala „přehradou s krvavou pověstí“, resp. „s nejhorší pověstí“.[11]

Záměry[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2014 ČTK publikovala zprávu, že Stavební fakulta ČVUT v Praze zpracovává pro Povodí Vltavy studii o možnostech prevence povodňových škod, aby Povodí Vltavy s. p. na jejím základě přineslo možné varianty do veřejné diskuse a navrhlo nějaké řešení. Studie má být hotova do konce roku 2014. V jedné z krajních teoretických variant počítá s tím, že by byla orlická nádrž vypuštěna a sloužila by jako suchý poldr. Studie zkoumá, zda vltavská kaskáda může trvale snížit hladinu některých přehrad, aniž by byly ohroženy ostatní funkce kaskády, tedy udržování splavnosti řeky na dolním toku, zásobování průmyslových podniků a zemědělství vodou, udržení kvality vody ve Vltavě a dodržení požadavků na výrobu elektřiny. Kvůli své největší rozloze byla Orlická přehrada vybrána ze tří největších nádrží jako nejvhodnější pro vypuštění. Starosta Orlíku Jiří Štrajt vyjádřil obavu, že by dno bylo jednou velkou žumpou a „kdoví, co by se tam všechno našlo“. Rekultivace by si vyžádala obrovské náklady a chataři, rybáři, turisté, z nichž jsou živi místní obchodníci a ubytovatelé a potažmo obce, by krajinu opustili. Provozovatel lodní společnosti Quarter Jindřich Hospaska uvedl, že si vypuštěnou přehradu vlastně umí představit, protože „v tomhle státě je možné všechno“.[12]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní silnice z Tábora směrem na Písek a Plzeň překonávají jezero přes Podolský a Žďákovský most. Silnice z Milevska do Mirotic překonává přehradní nádrž u Zvíkova dvojicí mostů přes Vltavu a Otavu. Po koruně hráze vede silnice spojující Milešov s oblastí Příbramska. Údolí také překonává železniční most trati Tábor − Ražice z roku 1889.

Na přehradním jezeře je zejména v letních měsících provozována lodní doprava, která spojuje turisticky zajímavá místa umístěná téměř po celé délce jezera. Součástí stavby přehrady bylo i lodní zdvihadlo pro lodě o výtlaku do 300 t, to však nebylo dokončeno.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.prehrady.cz/
  2. 14 dní – regionální čtrnáctideník. Písek a okolí. Vydáno 15. září 2008. Strana 2, článek s názvem Co vše zatopila přehrada?
  3. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/12/23/1.png
  4. http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/1766872/vodni-dilo-orlik-prehrada-orlik-elektrarna-1766872
  5. Orlická přehrada [online]. Spolek pro popularizaci jižních Čech, [cit. 2011-02-19]. Dostupné online.  
  6. Toulavá kamera: Orlická přehrada [online]. Praha: Česká televize, [cit. 2011-02-19]. Dostupné online.  
  7. Vodní dílo Orlík [online]. Praha: Povodí Vltavy, [cit. 2010-02-19]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].  
  8. Zpráva o povodni 2002, Vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, s.p., březen 2003
  9. a b c d Mrtvolu z Orlíku, ležící v hloubce 18 metrů, vyčmuchal policejní pes, Lidovky.cz, 22. dubna 2014
  10. Policie má podezření, kdo je mrtvá žena z orlické přehrady, Novinky.cz, 23. 6. 2008, ČTK, Právo
  11. OBRAZEM: Orlík, přehrada s krvavou pověstí, slaví 50 let, iDnes.cz, 22. 8. 2010
  12. Navždy vypuštěný Orlík? Úvahy o přehradě "na suchu" starosty děsí, Týden.cz, 22.5. 2014, ČTK

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]