Přehrada

Přehrada je příčná stavba na vodním toku, která jen přehrazuje hrází a vytváří tak umělou vodní nádrž.^[1] Častou součástí přehrady je vodní elektrárna. Přehrada může sloužit k zásobování vodou, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, rybolovu atd.

Funkce

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Historie

První přehrady se datují do časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy údajně faraon Meni postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Asuánské přehrady v Egyptě či Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936. Nejvíce přehrad bylo postaveno přibližně mezi lety 1950 až 1990. Ve 21. století se již téměř nestaví.^[2]^[3]

Rozdělení přehrad

Hlavním účelem přehrady je vytvoření vodní nádrže. Podle účelu lze nádrže vytvořené hrází rozdělit na:^[4]

ochranné – zachycování povodňových vln na horních částech vodních toků
zásobní
- vodní nádrž – hromadění vody při přebytku pro dobu jejího nedostatku (pitná voda, závlaha)
- rybník – hospodářské využití pro chov ryb a rybolov
- energetické využití – pro získání vodního spádu (vodní mlýn, vodní pila, elektrárna, …)
rekreační účely
smíšené – kombinace předešlých

Konstrukce přehrady

Přehrada má někoik základních konstrukčních prvků.

Hráz

Hlavní součástí přehrady je hráz. Podle typu konstrukce hráze je možné rozdělit přehrady na různé typy (hráz sypaná, zděná, betonová). Podle metody, kterou hráz drží tlak vody lze hráze rozdělit na gravitační (přenos tlaku vody do podloží) a klenbové (přenos tlaku vody do boků údolí).

Manipulační objekty

Účelem manipulačních objektů je:

zajistit vypuštění nádrže, kvůli revizi, nutné opravě nebo riziku porušení přehrady
zajistit plánované funkce díla, jako např. nadlepšování průtoků atd.
chránit přehradu před povodněmi, nebo jiným navýšením průtoků
minimalizovat negativní dopady, jako zamezení transportních procesů ve vodním toku nebo zamezení tahu ryb

patří mezi ně například:

přelivy
spodní výpusti
objekty tlumící energii vody
štěrkové propusti^[5]

Významné přehrady

Největší přehrady ve světě

Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece Volta v Ghaně (8 482 km²). Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada Rogun, která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší hráze světa.

Největší přehrady v Česku

Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ a nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů), viz též seznam přehradních nádrží v Česku.

Vodní doprava

Vodní doprava přes přehrady je umožněna pomocí plavební komory, lodního výtahu nebo jeřábu pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.

Ekologické dopady

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.^[6] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Selhání přehrad

Odkazy

Reference

↑ Universum, všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 567.
↑ [1] Global dam construction over the past 100 years, Source: Global Reservoir and Dam (GRanD) Database
↑ [2] Number of dams constructed in the world by decade and with reference to dam type, according to the WRD (not including dams in China and Russia)
↑ Vodohospodářská zařízení III. hgf10.vsb.cz [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
↑ BROŽA, Vojtěch. Hydrotechnické stavby 10 : přehrady. Vyd. 1. vyd. Praha: ČVUT, Stavební fakulta 128 s. Dostupné online. ISBN 80-01-02209-9, ISBN 978-80-01-02209-2. OCLC 46964320
↑ Archivovaná kopie. prazsky.denik.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06.

Literatura

HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.]: nakladatelství Svojtka&Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4.
PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0
FRYŠ, Josef. Spoutaná řeka – Zrození orlické přehrady. Nakladatelství Universum 2020. 144 stran. ISBN 978-80-242-6916-0

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu přehrada na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo přehrada ve Wikislovníku
Oficiální České stránky Archivováno 21. 1. 2019 na Wayback Machine. – další informace o přehradách

[1] Universum, všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 655 s. ISBN 80-207-1069-8. S. 567.

[2] [1] Global dam construction over the past 100 years, Source: Global Reservoir and Dam (GRanD) Database

[3] [2] Number of dams constructed in the world by decade and with reference to dam type, according to the WRD (not including dams in China and Russia)

[4] Vodohospodářská zařízení III. hgf10.vsb.cz [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.

[:0-5] BROŽA, Vojtěch. Hydrotechnické stavby 10 : přehrady. Vyd. 1. vyd. Praha: ČVUT, Stavební fakulta 128 s. Dostupné online. ISBN 80-01-02209-9, ISBN 978-80-01-02209-2. OCLC 46964320

[6] Archivovaná kopie. prazsky.denik.cz [online]. [cit. 2019-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]