Hráz

Hráz vodní nádrže Slapy

Hráz je lidská stavba nebo přírodní útvar, který zabraňuje volnému průtoku vody nebo usměrňuje vodní tok. Umělá hráz vytváří vzdutí rybníků (viz rybniční hráz), hráz přehrady vytváří přehradní nádrž, podél břehů vodních toků jsou stavěny protipovodňové hráze.

Přírodně vytvořená hráz může být vytvořena například sesuvem půdy nebo vystavěna zvířaty – bobr staví bobří hráze.

Umělé hráze

První umělé hráze jsou známy z mykénského Řecka.

Umělá hráz je zemní, ocelová nebo betonová stavba zpravidla lichoběžníkového průřezu s výrazně převládajícím délkovým rozměrem podél pobřeží moře, vodního toku nebo napříč vodním tokem sloužící ke vzdutí vody (přehrada, rybník, vodní nádrž). Slouží k zadržování povodní, ochraně okolních pozemků před záplavami, ke zpevnění, úpravě a ochraně břehů či splavnění toku. Podle jiné definice je to jen taková stavba podél vodního toku (tedy kromě přehrad a rybničních nádrží), podle další taková stavba kromě přehrad (přičemž v české terminologii se i přehrada zásadně považuje za „hráz“).

Umělé hráze dělíme na různé typy:

Stavební materiál hráze

• sypaná hráz
  • zemní – sypaná zemina
  • kamenitá – sypaný kámen bez pojiva
  • balvanitá – velké kameny bez pojiva
• zděná hráz
• betonová hráz
• ostatní materiály – dřevo, ocel…

Statické působení hráze

• tížná hráz (gravitační) – vlastní vahou čelí tlaku vody, který přenáší do podloží
  • pilířová hráz – přenos tlaku do podloží pomocí pilířů
  • vylehčená hráz – beton s velkými dutinami
  • klenbová hráz – větší část zatížení přenášena do podloží, zbytek obloukem hráze do boků údolí
• klenbová hráz – převážná část tlaku přenášena do boků údolí
  • kupolová – výrazné zakřivení hráze v příčném směru
  • klenbová s tížným účinkem – větší část tlaku přenášena obloukem hráze do boků údolí, menší gravitačně do podloží

Stavba hrází

Zemní hráze se budují dodnes. Nazývají se také hrázové přehrady a stavějí se vyhloubením rozsáhlého koryta do podkladové horniny, která udržuje zpevněnou jílovitou výplň na místě. Ze zeminy se potom navrší hráz napříč k oběma bočním stranám koryta. Stěna hráze obrácená k proudu (návodní) se pokryje štěrkem, do něhož se zasadí kameny, aby voda zeminu neodplavovala. Druhá stěna přehrady (vzdušní) a její vrchol (koruna) se osadí drny, které zadržují zeminu a chrání ji proti vymílání deštěm. Hrázovou přehradu je možné vybudovat i celou z kamene a hrubého štěrku, s asfaltovým obložením jako u silničního povrchu.

Sypaná hráz

Sypaná hráz je používána ke stavbě nádrží již po více tisíciletí. S rozvojem poznatků se tyto stavby stávají složitějšími a je umožněna jejich stavba v extrémnějších podmínkách. Tyto stavby mají vždy příčný řez tvaru lichoběžníku. Sklony jednotlivých svahů jsou ovlivněny použitým materiálem nebo třeba podložím. Takováto stavba je mnohem masivnější než přehrady zděné betonové. Toto konstrukční řešení má nevýhody jako např. neodolnost přelití vody přes přehradu nebo nutnost bezchybného navržení z ohledu prosakování vody, kde chyba může vést ke značným komplikacím, včetně destrukce stavby.

Dělí se na:

• homogenní hráze – časté konstrukční řešení zejména pro nižší přehrady. Nezbytnou součástí je drenážní patka.
• nehomogenní hráze – sestává ze stabilizační části a těsncího prvku. Dále je podle těsnicího prvku dělíme na:
  • se zemním těsněním
  • s nezemními těsněními

Betonové přehrady

Betonové přehrady se rozdělují na:

• tížné – voda v přehradě je zadržovaná hmotností stavby
• pilířové – mají plný betonový líc, plnou stěnu tvoří pilíře
• klenbové – jsou vystavěny do oblouku, tlak vody se tak přenáší do bočních stran údolí, kde je přehrada postavena
• členěné

  

  Klenbová přehrada Émosson ve Švýcarsku

Dutý vnitřek pilířové hráze VN Fláje

Jednotlivé typy přehrad mohou být kombinovány. Existují například tížné přehrady s klenbovým účinkem. Betonové přehrady vyžadují kvalitní skalní podloží, klenbové přehrady vyžadují vhodné geologické podmínky na bočních stranách údolí. Při stavbě přehrady je důležitým faktorem vhodná šířka a hloubka údolí.

Vliv na prostředí

Úprava toku vody, ať už regulace břehů toku, nebo vytvoření přehrady, má komplexní dopady na okolní prostředí. Na území dochází k hydrologickým změnám (výška hladiny podzemních vod), následovaným změnami rostlinstva a živočišstva..

Přehradní hráze způsobují ekologickou zátěž zejména zatopením – a tím v podstatě zničením – rozsáhlých částí ekosystému. Výstavba přehradních hrází ztěžuje migraci některých živočišných druhů. Stabilizace výšky hladiny řeky pod hrází a budování regulačních hrází podél toků může vést k zániku společenství přizpůsobených pravidelným záplavám.. Případné protržení hráze může mít katastrofální následky pro člověka i přírodu na rozsáhlém území, jako tomu bylo například při protržení hráze odkaliště u Ajky nebo hráze přehrady Desná.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrádza (stavba) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hráz na Wikimedia Commons
• Téma Hráz ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo hráz ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph172870 BNE: XX526479 BNF: cb11932750f (data) GND: 4255921-2 LCCN: sh85076313, sh85038003 NARA: 10640075 NDL: 00572756 NLI: 987007562923905171, 987007555310505171

Portály: Architektura a stavebnictví | Příroda