Hráz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Hráz (rozcestník).

Hráz je stavba nebo přírodní útvar, který zabraňuje volnému průtoku vody. Hrázemi je vytvářeno vzdutí rybníků (viz rybniční hráz), hráze údolních nádrží se nazývají přehrady, podél břehů řek se staví protipovodňové hráze.

Pokud se jedná o přírodní útvar, hovoříme o přirozené hrázi, pokud je to stavba, bývá označována jako umělá hráz.

Hráze nestaví jen lidé, ale i zvířata – například bobr.

Umělé hráze[editovat | editovat zdroj]

První umělé hráze jsou známy z mykénského Řecka.[1]

Umělá hráz je zemní, ocelová[2] nebo betonová stavba zpravidla lichoběžníkového průřezu s výrazně převládajícím délkovým rozměrem podél pobřeží moře[3], vodního toku nebo napříč vodním tokem sloužící ke vzdutí vody (přehrada nebo rybniční nádrž). Slouží k zadržování povodní, ochraně okolních pozemků před záplavami, ke zpevnění, úpravě a ochraně břehů či splavnění toku. Podle jiné definice je to jen taková stavba podél vodního toku (tedy kromě přehrad a rybničních nádrží), podle další taková stavba kromě přehrad (přičemž v české terminologii se i přehrada zásadně považuje za „hráz“).[4]

Vliv na prostředí[editovat | editovat zdroj]

Úprava toku vody, ať už regulace břehů toku, nebo vytvoření přehrady, má komplexní dopady na okolní prostředí. Na území dochází k hydrologickým změnám (výška hladiny podzemních vod)[5][6], následovaným změnami rostlinstva a živočišstva.[7].

Přehradní hráze způsobují ekologickou zátěž zejména zatopením - a tím v podstatě zničením - rozsáhlých částí ekosystému. Výstavba přehradních hrází ztěžuje migraci některých živočišných druhů.[8] Stabilizace výšky hladiny řeky pod hrází a budování regulačních hrází podél toků může vést k zániku společenství přizpůsobených pravidelným záplavám.[9]. Případné protržení hráze může mít katastrofální následky pro člověka i přírodu na rozsáhlém území, jako tomu bylo například při protržení hráze odkaliště u Ajky nebo hráze přehrady Desná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrádza (stavba) na slovenské Wikipedii.

  1. JOST, Jost Knauss. Deich, Mensch und Landschaft in der Antike. Lexikon der historischen Geographie. Stuttgart : Holger Sonnabend, 2006. ISBN 3-476-02179-3. S. 91. (německy)  
  2. Hubert Chanson: A Brief History of Steel Dams, University of Queensland
  3. Frederic Gladstone Bell: Environmental geology: principles and practice, Wiley-Blackwell, str. 155
  4. hrádza. In: Encyklopédia Slovenska; hrádza. In: Malá encyklopédia Slovenska. 1. vyd. Bratislava : VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1987. s. 176.; hráz. In: Malá československá encyklopedie II D-CH. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. s. 850.; hrádza. In: Všeobecný encyklopedický slovník; hrádza. In: Pyramída č. 43.
  5. Vyhláška MZe ČR č. 590/2002 Sb.
  6. Vítězslav Vlček, Tomáš Středa: Kolísání vodních stavů a hladiny podzemní vody v oblasti Židlochovicka, Český hydrometeorologický ústav
  7. http://www.projektkacina.estranky.cz/clanky/vystupy-2008/aktivita-803a03-negativni-vlivy-a-dopady-cinnosti-cloveka-na-kvalitu-krajiny-a-dilcich-
  8. http://theses.cz/id/xobn5h/
  9. http://www.seps.sk/zp/daphne/casopis/981/dusan.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]