Vodní nádrž Nechranice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vodní nádrž Nechranice
Nechranická přehrada
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okresy Chomutov
Obce Březno, Chbany
Katastry Březno u Chomutova, Poláky, Vadkovice, Vikletice
Vodní nádrž Nechranice
Vodní nádrž
Nechranice
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rok 1961-68
Rozloha 13,38 km²
Objem 287 632 000 m³
Max. hloubka 46 m
Parametry – hráz
Hráz sypaná, zemní
Kóta 274,5 m n. m.
Délka 3280 m
Šířka 9 m
Výška 47,5 m
Ostatní
Typ přehradní nádrž
Přítok vody Ohře
Odtok vody Ohře
Říční km 103,44
Zdroj pitné vody NE
Přístupná ANO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Nechranice je s rozlohou 1338 ha pátá největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 m).

Byla vybudována na řece Ohři v letech 19611968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárnyTušimicích. V současnosti je především využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Leží v severních Čecháchokrese Chomutov, mezi městy Kadaň, ChomutovŽatec. Levá (severní) část nádrže i celá hráz spadá do katastrálního území Březno u Chomutova (do nějž patří i vesnice Nechranice nacházející se bezprostředně pod hrází), jižní část nádrže je rozdělena do katastrálních území Vikletice, VadkovicePoláky (patřících k obci Chbany). Na západní a severozápadní straně končí u břehu nádrže katastrální území obce Rokle a kadaňské katastrální území Tušimice.

Severozápadně od nádrže se nachází Běšický chochol, popílkoviště a Elektrárna Tušimice II, na západě rozvodna Hradec u Kadaně. Okolními sídly jsou Březno na severu, osada Kopeček, obce Střezov a Holetice na severovýchodě, Vičice, Stranná, Nechranice, Soběsuky a Roztyly na východě, Chbany a Přeskaky na jihovýchodě, Vikletice, Vadkovice, Malé Krhovice a Poláky na jihu, Hořenice na jihozápadě a Nová Víska u Rokle na západě.

Výstavba a zatopení byla příčinou zániku obcí Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice a Lomazice. Zatopeny byly pozůstatky části železniční trati Žabokliky – Březno u Chomutova provozované v letech 1873 až 1879.

Jižně od přehrady vede silnice silnice II/225, z níž se nad Malými Krhovicemi odděluje silnice III/22512 vedoucí přes hráz. Při jejím severním konci se kříží se silnicí II/568. Ta vede z Kadaně do Března, téměř v celé délce ji kopíruje březenská část Kadaňsko-tušimické dráhy.

Vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

  • typ turbíny = Kaplanova
  • počet turbín = 2
  • hltnost = 2 × 16 m³/s
  • výkon = 2 × 5 MW

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 odkryli archeologové na břehu přehrady 48 středověkých hrobů z 12. století. Průzkum raně středověkého pohřebiště v Polákách byl umožněn nízkou hladinou vody v nádrži. Odborníci předpokládají, že v lokalitě může být dalších až 200 hrobů a zbytky kostelíku.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. U Nechranické přehrady našli archeologové desítky hrobů ze 12. století [online]. Česká televize, 2015-11-27 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]