Malé Krhovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malé Krhovice
Statek s holubníkem
Statek s holubníkem
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Chbany
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 13 (2011)[1]
Katastrální území Poláky (8,83 km²)
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 431 53
Počet domů 10 (2011)[1]
Malé Krhovice
Malé Krhovice
Další údaje
Kód části obce 125032
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malé Krhovice (německy Klein Körbitz) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 km na západ od Chban. V roce 2009 zde bylo evidováno 11 adres.[2]

Malé Krhovice leží v katastrálním území Poláky o výměře 8,83 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice mohl být odvozen buď z osobního jména Krha, které se však v písemných pramenech nevyskytuje, nebo ze slovesa krhati. Potom by se jednalo o přezdívku pro lidi, kteří jsou často nemocní. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Krhowiczich (1447), v Krhovicích (1533), Krhowicze (1560), Mala Kerbicze (1589), Mala Krbicze (1593), vsi male Kerbicze (1595), ves malou Krbicze (1598), Kurbitz (1603), zur Kärbicz (1604), Kirbitz (1608), Male Krbicz (1629), Klein Kürbitz (1787), Klein-Körbitz (1846) nebo Krhovice malé a Klein-Körbitz (1854).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náves

Malé Krhovice vznikly u obchodní cesty mezi Kadaní a Žatcem. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1377. Podle závěti Pechance Ojíře z Očedělic z roku 1447 patřily k vintířovskému panství, ale o rok později je získali Šumburkové, kteří vesnici připojili k panství Poláky. K němu poté patřila až do zrušení poddanství. Za účast na stavovského povstání v letech 1618–1620 byly Poláky včetně Malých Krhovic zabaveny Matyášovi mladšímu Štampachovi ze Štampachu. Konfiskace však nebyla oprávněná, protože Matyáš panství Poláky pouze spravoval za svého nezletilého synovce Zdislava Štampacha ze Štampachu.[5]

Stav vesnice po třicetileté válce byl popsán roku 1654 v berní rule jako dobrý. Tehdy v Malých Krhovicích žili čtyři sedláci, kteří měli osmnáct potahů, patnáct krav, jedenáct jalovic, 54 ovcí, 23 prasat a jednu kozu. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování pšenice a žita, ale ve vsi byl také rybník určený k chovu ryb. Obec vlastnila rybník ještě o sto let později. Vzhledem k velikosti vesnice v ní nebyla škola, a děti navštěvovaly školu v Dolanech.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 62 obyvatel (z toho 31 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, padesát Němců a tři cizinci.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 65 obyvatel: deset Čechoslováků, 51 Němců a čtyři cizince. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Po druhé světové válce byli vysídleni němečtí obyvatelé, ale i tak ve vesnici v roce 1947 žilo 52 lidí. K poklesu počtu obyvatel došlo teprve poté a při sčítání lidu v roce 1950 měla vesnice jen 25 obyvatel.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 32 55 73 64 56 62 65 25 39 22 23 9 13 13
Domy 6 6 6 6 6 6 6 6 . 8 8 9 10 10
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Poláků.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Po zrušení poddanství se Malé Krhovice staly v roce 1850 samostatnou obcí.[5] Zůstaly jí jen krátkou dobu, protože v roce 1869 již byly osadou obce Poláky, s níž byly od 1. ledna 1981 připojeny jako část obce ke Chbanům. Až do roku 1960 se nacházely v okrese Kadaň a teprve v roce 1961 byly při reorganizaci územní správy převedeny do okresu Chomutov.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Krhovice, s. 395. 
  5. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Malé Krhovice, s. 15. Dále jen Binterová (2001). 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  8. Binterová (2001), s. 16.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 315. Dostupné online. 
  12. Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Malé Krhovice, s. 15–16. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Malé Krhovice, s. 72–73. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]