Dolany (Chbany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolany
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Lokalita
Obec Chbany
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Poláky (8,83 km²)
Zeměpisné souřadnice
Dolany
Dolany
Zaniklé obce.cz 10
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolany (německy Dehlau) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely sedm kilometrů jihovýchodně od Kadaně a 0,5 km severně od Poláků na pravém břehu Ohře. Zanikly v roce 1967 zatopením v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je odvozeno ze spojení lidé žijící v dolině – Dolané.[2] V průběhu dějin se český tvar neměnil a v němčině se objevovaly tvary německy Döla nebo německy Dehlau.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1347 a objevuje se v predikátu Henricus Ruz de Dolano.[3] Podle regionálního historika Theodora Schütze existuje starší zmínka z roku 1235. Roku 1356 se o vesnici dělili bratři Jindřich a Štěpán z Dolan a Bedřich z Egerberka. Už tehdy byly Dolany farní vsí. V roce 1404 vesnice patřila Bedřichovi z Dolan, který ji o rok později prodal kadaňskému měšťanu Hainmannovi. Vdova po něm se roku 1416 podruhé provdala za Jana Žehrovského z Kolovrat a vesnici věnovala svému synu Mikuláši. Od roku 1508 Dolany patřily k vintířovskému panství a v roce 1544 byly připojeny k panství Poláky, u něhož zůstaly až do zrušení poddanství.[4]

Během třicetileté války byla vesnice poničena, a švédskými vojáky byl těžce poškozen i zdejší kostel. Vzhledem ke kvalitní půdě byly válečné škody brzy napraveny. V osmnáctém století byla otevřena první škola.[5] V květnu roku 1769 vesnici postihl požár způsobený bleskem. Oheň poničil hospodářské budovy rychty a fary včetně fary samotné. O dva roky později vesnici zasáhla přívalová povodeň způsobená silným deštěm, která kromě škod v celé vesnici zanesla bahnem kostel a na hřbitově zničila mnoho hrobů.[4]

V polovině devatenáctého století u Dolan existovaly dva menší hnědouhelné doly Jan Nepomucký a Karolina. Později vznikly ještě dva nepříliš úspěšné doly Eduard a Ignác. Na jejich místě, asi 500 metrů od západně od vesnice, byl koncem první světové války otevřen důl Hilda (někdy též Řehák), ale jeho provoz byl zastaven už v roce 1922. Z hloubek dvacet až šedesát metrů se v něm úklonou těžní jámou těžily dvě sloje o mocnosti 3,5 a tři metry. Celková produkce dolu je odhadována maximálně na 20 000 tun uhlí.[6]

Roku 1920 byla do Dolan zavedena elektřina.[4] Ve školním roce 1922/1923 byla otevřena česká škola a od 1. září 1928 také mateřská škola. Do druhé světové války měla česká škola maximálně dvě třídy a počet žáků se pohyboval od osmnácti do 46.[7] Ve vsi fungoval pivovar, mlýn a lihovar, ve kterém byl během druhé světové války zřízen zajatecký tábor.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 184 obyvatel (z toho 90 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků a 160 Němců. Kromě jednoho evangelíka a pěti členů církve československé byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 198 obyvatel: 58 Čechoslováků, 138 Němců, jednoho příslušníka nezjišťovaných národností a jednoho cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Obyvatelé 184 186 204 198 174 184 198 84 52
Domy 28 33 33 33 34 33 35 21 .

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Dolany staly samostatnou obcí,[4] ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou Poláků, jejichž částí zůstaly až do úředního zániku dne 1. dubna 1967.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici stával kostel svaté Kateřiny postavený ve druhé čtvrtině sedmnáctého století na místě staršího kostela poškozeného během třicetileté války. U hřbitovní zdi bývala barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1713,[12] která byla přemístěna do Klášterce nad Ohří.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076. 
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Vznik a význam místních jmen v okrese Chomutov. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 13. 
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl I. A–H). Praha: Československá akademie věd a umění, 1947. 728 s. S. 373. 
  4. a b c d KYNČIL, Jiří. Dolany. Památky, příroda, život. 1989, roč. 21, čís. 3, s. 94–96. 
  5. a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Dolany, s. 13. 
  6. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 152. 
  7. JEŽIL, František. České školství na Chomutovsku za první republiky. Památky, příroda, život. 1990, roč. 22, čís. 1, s. 29, 30. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 88. Dostupné online. 
  12. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolany, s. 290. 
  13. Socha svatého Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří u ulice Svatopluka Čecha [online]. Drobné památky, 2015-03-28, rev. 2015-04-01 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]