Poláky (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poláky
Pohled z návsi na čelní rizalit
Základní informace
Sloh barokní
Architekt Vavřinec Rodt
Výstavba konec 18. století
Stavebník hrabata z Pergenu
Současný majitel FARM POLÁKY
Další majitelé Kolovratové, Lobkovicové, Štampachové, Windischgrätzové
Poloha
Adresa Poláky 2, Chbany, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Zámek Poláky
Zámek Poláky
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22257/5-686 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poláky jsou barokní zámek ve stejnojmenné vesnici asi 7,5 km jihovýchodně od Kadaněokrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem poláckého zámku byla renesanční tvrz postavená v první polovině šestnáctého století příslušníky mašťovské větve pánů z Kolovrat. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1546, kdy ji od Kolovratů koupil Jan Žďárský ze Žďáru. Jeho syn v roce 1552 prodal celý statek Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic, ze kterého dědictvím přešel na jeho sestru Barboru a později na Václava Lobkovice na Duchcově. Od něj Poláky koupil Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, přenechal je své manželce Anně z Fictumu, ale po jeho smrti připadly jeho nejstaršímu synovi Janu Waldemarovi Hasištejnskému z Lobkovic.

Brána
Průčelí budovy v hospodářském dvoře
Okna v jižním průčelí
Erb v jižním průčelí

Od roku 1589 Poláky patřily Janu staršímu z Lobkovic na Točníku a po něm jeho bratrovi Ladislavu Popelovi z Lobkovic na Zbirohu. Ten spolu se svým bratrem Jiřím Popelem z Lobkovic upadl v nemilost císaře Rudolfa II., a proto v roce 1593 uprchl za hranice. Jeho majetek zkonfiskovala královská komora, ale protože podstatná část Ladislavova majetku pocházela z věna manželky Magdaléna ze Salmu, byly jí Poláky i další statky vráceny. Vzápětí je roku 1596 prodala ahníkovskému Linhartu Štampachovi ze Štampachu. Štampachové o panství na nějakou dobu přišli za účast na stavovském povstání, ale nakonec bylo roku 1628 Zdeslavu Štampachovi vráceno, protože ač byl evangelíkem, zůstal věrný Habsburkům. Zdeslav panství brzy prodal Jindřichu Šlikovi z Holejče.[2] Jeho dcera Marie Sidonie se o Poláky soudila se svým manželem, který jí musel roku 1662 statek vrátit a uhradit všechny škody.[3] Dále se ve vlastnictví vystřídali Strojetičtí ze Strojetic, hrabě Gustav Adolf z Warmsbachu a hrabata z Questenberku.[4]

Tvrz byla těžce poškozena během třicetileté války. V letech 1745–1815 vesnice patřila hrabatům z Pergenu, kteří ji nechali na konci osmnáctého století z větší části strhnout a nahradili ji barokním zámkem podle plánů, které vypracoval žatecký stavitel Vavřinec Rodt.[4] Posledními šlechtickými majiteli statku byli od roku 1815 Windischgrätzové a od roku 1869 LobkovicovéDolních Beřkovic. Po pozemkové reformě z roku 1926 zámek s dvorem postupně patřil rodinám Josefa Hrbáčka a Adolfa Kollmanna.[5] Naposledy byl zámek důkladně opraven v roce 1928. Ve druhé polovině dvacátého století v zámku sídlila správa státního statku.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámek je součástí velkého hospodářského dvora a nachází se v jeho jihovýchodním nároží. Ve sklepeních se dochovaly zbytky starší tvrze. Patrová zámecká budova má dvě navzájem kolmá křídla, v jejichž nádvorním nároží stojí válcovitý rizalit s kupolí. Nachází se v něm dvojramenné schodiště. Bohatě zdobené průčelí je obráceno do návsi a vystupuje z něj rizalit s trojúhelníkovým štítem a šestibokou věžičkou. Místnosti v přízemí mají křížovévalené klenby.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-22]. Identifikátor záznamu 133193 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Poláky – zámek, s. 387–388. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Tvrze okolo Mašťova, s. 384–385. 
  4. a b BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Poláky, s. 74. 
  5. VALEŠ, Vladimír. Pětipsy, Vidolice a Račetice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Pětipsy, s. 13. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]