Ladislav III. Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav III. Popel z Lobkowicz

Erb Lobkoviců

Prezident české komory
Ve funkci:
1582 – 1587
Panovník Rudolf II.

Vojenský hejtman v Uhrách

Císařský rada

Narození 1537
Úmrtí 1609
Choť Magdalena ze Salm-Neuburgu
Rodiče Jan III. Popel z Lobkowicz
Anna Žehrovská z Kolowrat
Děti Jan Mikuláš Popel z Lobkowicz
Adam Eck Popel z Lobkowicz
Sídlo Zbiroh
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické, později protestantské
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
manželka Magdalena ze Salm-Neuburgu
1537-1609
otec Jan III. Popel z Lobkowicz
1490-1569
matka Anna Žehrovská z Kolowrat
† po 1567
bratr Jan V. Popel z Lobkowicz
asi 1527-1590
bratr Mikuláš Popel z Lobkowicz
† 1588
bratr Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz
1543-1595
bratr Jiří starší Popel z Lobkowicz
asi 1551-1607 nebo 1613
syn Jan Mikuláš Popel z Lobkowicz
† 1614
syn Adam Eck Popel z Lobkowicz
† 1608
děd Ladislav I. Popel z Lobkowicz
† 1505
babička Anna Krajířová z Krajku
† 1520
děd Mikuláš Žehrovský z Kolowrat
babička Eliška Bezdružická z Kolowrat

Ladislav III. z Lobkowicz na Zbiroze (1537 - 1609), také zvaný mladší, od roku 1585 starší byl příslušník chlumecké větve (a její zbirožské linie) šlechtického rodu Lobkoviců. Uplatnil se ve vojsku i jako úředník, v letech 1582-1587 zastával úřad prezidenta české královské komory.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1537 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 - 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554-1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho starším bratrem byl Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590), který byl postupně prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén.

V roce 1580 válčil Uhrách jako vojenský hejtman proti Turkům. Poté zahájil úřednickou kariéru, v letech 1582-1587 byl prezidentem české královské komory.[1] Pod vlivem své manželky konvertoval k protestanství. Figuroval v aféře svého bratra Jiřího staršího Popela z Lobkowicz († asi 1607) - spiknutí proti císaři, proto ze strachu v roce 1593 s dětmi uprchl ze země. Byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě svých statků. Jeho manželka však malou část majetku podržela. Nakonec mu roku 1608 byla udělena milost, vrátil se do Čech a pozůstalost po ženě Magdaleně rozdělil mezi své děti.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Po otci zdědil Zbiroh, dále vlastnil Biskupice, Rovné, Vejvanov, Trenčín, hrad v Mostě Hněvín, Holešov, Točník, Horní Lindov, Dobrou a Slavkov.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ladislav III. se oženil 23. září 1565 v Prešpurku s Magdalenou ze Salm-Neuburgu (1548 - 23. červenec 1607), dcerou hraběte Mikuláše ze Salm-Neuburgu (1502-1550) a jeho manželky Margarety Szécsy z Felsö-Lindva († 1567). Magdalena od roku 1595 vlastnila Felixburg, Poláky, Martiněves a Radhošť. V roce 1598 zakoupila Ledeč. Narodily se jim následující děti:

  • 1. Eliška (Alžběta)
    • ∞ Ferdinand Trčka z Lípy († 1577)
  • 2. Adam († před 1607)
  • 3. Jan Mikuláš († 1614)
    • ∞ (1608) Eva Eusebie Popelovna Lobkowicz (1574 - 12. 8. 1624)
  • 4. Marie Magdalena (1569 - 8. 1. 1633, pohřbena ve Světlé nad Sázavou)
  • 5. Kateřina
    • ∞ (21. 10. 1584) Jindřich mladší Kurzpach z Trachtenburgu (20. 3. 1555 - 22. 3. 1618)
  • 6. Eva
    • ∞ (16. 7. 1607) František Batthyány (1577 - 13. 9. 1629)
  • 7. Sabina (Zbyňka) (1583 - 1623 Praha, pohřbena v Ledči nad Sázavou)
  • 8. Julie
    • ∞ (26. 2. 1595) István Török z Enyingu
  • 9. Adam Eck († 1608 v boji u Chebu), císařský důstojník
    • ∞ Ester z Vřesovic, jejich syn:
      • 1. Adam Rudolf Eck († mladý), císařský důstojník

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice : Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 111, 217.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zámek Zbiroh - dnešní podoba