August Sedláček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
August Sedláček
August Sedláček (1882)
August Sedláček (1882)
Narození 28. srpna 1843 Mladá Vožice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. ledna 1926 Písek (83 let)
Československo Československo
Povolání Spisovatel, historik, učitel
Národnost česká
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Augusta Sedláčka na bývalém hřbitově v Písku
Pamětní deska prof. A. Sedláčka v budově, kde bývalo reálné gymnázium, dnes ZŠ na nám. Mikuláše z Husi, Tábor

August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice15. ledna 1926 Písek) byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici,[1] kde také začal chodit do školy. 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek (do čp. 12, chodil do školy v čp. 22), kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval. V letech 18631867 studoval na filosofické fakultě v Praze. Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i Sedláčka nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. Poté působil jako středoškolský profesor dějepisu (zpočátku též latiny, češtiny a němčiny) v Litomyšli (18671869), v Rychnově nad Kněžnou (18691875) a v Táboře (18731899), zde učil mj. Emanuela Chalupného. V Ličně nedaleko Rychnova nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou. Po ovdovění v roce 1899 odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. V roce 1922 se podruhé oženil s učitelkou Terezou Barcalovou, která byla téměř o polovinu mladší.

Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat (data, data, jen data úpěl Pekař)[zdroj?], pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Blüml, „August Sedláček a české dějepisectví“, in: August Sedláček a pomocné vědy historické (Sborník prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka). Uspořádala Božena Kopičková. Mladá Vožice 1995, str. 11–22.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://digi.ceskearchivy.cz/cs/5638/132 – Matriční zápis

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]