August Sedláček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Sedláček
August Sedláček (1882)
August Sedláček (1882)
Narození 28. srpna 1843 Mladá Vožice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. ledna 1926 (ve věku 82 let) Písek
Československo Československo
Povolání Spisovatel, historik, učitel
Národnost česká
Manžel(ka) Ernestina Hlavatá
Tereza Barcalová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Augusta Sedláčka na bývalém hřbitově v Písku
Pamětní deska prof. A. Sedláčka v budově, kde bývalo reálné gymnázium, dnes ZŠ na nám. Mikuláše z Husi, Tábor

August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice[1]15. ledna 1926 Písek[2]) byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici, v rodině justiciára (úředníka na statku) Františka Sedláčka (1805–1896) a jeho manželky Františky, rozené Šemberové (1812–??).[1] Zde také začal chodit do školy. Dne 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek (do čp. 12, chodil do školy v čp. 22), kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval.

V letech 1863–1867 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celá rodina (rodiče Augusta Sedláčka a čtyři synové) byla v Praze policejně hlášena od roku 1872.[3] Mimo jiné navštěvoval přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i jeho nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. V letech 1867–1869 působil v Litomyšli jako středoškolský profesor dějepisu, zpočátku též latiny, češtiny a němčiny, poté v letech 1869–1875 v Rychnově nad Kněžnou a v letech 1875–1899 v Táboře, kde mimo jiné učil Emanuela Chalupného. V Ličně nedaleko Rychnova nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou (Arnoštkou) Hlavatou. Když v 52 letech v roce 1899 zemřela,[4] odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. Dne 26. dubna 1922 se v Písku podruhé oženil s učitelkou Terezou Barcalovou (1883–1972), která byla téměř o 40 let mladší.[5]

Již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii. Přípravou patnáctidílného díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let. Z nakladatelských důvodů vycházelo po celý jeho život a vydání bylo dovršeno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil množství materiálu, jen genealogická a topografická kartotéka měla přes 400 000 lístků, řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československa ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Josefem Pekařem[6] a Václavem Novotným, shromáždil k danému tématu množství informací, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané. Historik Josef Pekař ocenil v nekrologu tuto Sedláčkovu důslednost slovy:

...v práci Sedláčkově, ani v prvotinách jejích, nenalezneme nic z toho romantického dekoru, bez něhož se tenkrát laskání se starými hrady a středověkem neobešlo...data, data, jen data a dosáhnouti úplnosti...

Budeme toho nejen my, ale i naši potomci vděčně vzpomínati, neboť z práce, kterou vykonal Sedláček, Sedláček samojediný, budou vědecky těžiti a žíti ještě celé generace.

— Josef Pekař: Za Augustem Sedláčkem[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Rychnov nad Kněžnou : pokus dějepisný (1871)[8]
  • Děje města Čáslavě (1874)[9]
  • Jak se měnily a ustálily meze Čech a Rakous dolních (1877)[10]
  • Kl. Ptolemaia Zprávy o Čechách a zemích sousedních (1880)[11]
  • Hrady, zámky a tvrze království Českého I–XV (1882–1927)[12][13]
  • Sbírka pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1895)[14]
  • Děje Třebenic (1897)[15]
  • Českomoravská heraldika (1. díl začal psát Martin Kolář, dokončil Sedláček) I–II (1902–1925)[16]
  • Českomoravská heraldika – část zvláštní[17]
  • Místopisný slovník historický království Českého (1908)[18]
  • Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou I–III (1911–1913)
  • Zbytky register králů římských a českých z let 1361–1480 (1914)[19]
  • Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanů (1914)[20]
  • Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy (1920)[21]
  • O starém rozdělení Čech na kraje (1921)
  • Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923)[22]
  • Děje prácheňského kraje (1926)[23]
  • Paměti z mého života (1997)
  • Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty 1–5 (2001–2003)

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • KOPIČKOVÁ, Božena; BLÜML, Josef. August Sedláček a pomocné vědy historické : sborník prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka. Mladá Vožice: Městský úřad v Mladé Vožici, 1995. 136 s. ISBN 9788090006133. S. 11-22. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 19.09.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  2. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 19.09.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  3. Policejni prihlasky - konskripce, karton 535, Sedlaczek Franz, 1805. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  4. Úmrtí. Národní listy. 12. 5. 1899, s. 3. Dostupné online. 
  5. DigiArchiv of SRA Trebon - ver. 19.09.16 - Matrika oddaných, Písek, 1919-1925, snímek 181. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  6. Oponentský posudek disertační práce Stanislav Vohryzek. is.muni.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  7. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. Knihovna Akademie věd České republiky [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  9. Děje města Čáslavě. archive.org [online]. [cit. 2019-09-25]. archive.org Dostupné online. 
  10. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  11. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  12. Internet Archive Search: Hrady%2C%20z%C3%A1mky%20a%20tvrze%20kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20%C4%8Desk%C3%A9ho. archive.org [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  13. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  14. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  15. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  16. Českomoravská heraldika. archive.org [online]. Česká akademie císaře Františka Josefa, 1902 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  17. Bohemian Library - online eknihovna - Českomoravská heraldika 2. www.eknihovna.maxzone.eu [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  18. August Sedláček: Místopisný slovník historický Království českého / Gazetteer Dictionary historical Kingdom of Bohemia. www.academia.edu [online]. Digital library - Uzhgorod [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  19. Zbytky register králů římských a českých z let 1361-1480. kramerius4.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  20. Bohemian Library - online eknihovna - Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanů. www.eknihovna.maxzone.eu [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  21. August Sedláček: Snůška starých jmen, jak se nazývali v Čechách řeky, potoky, hory a lesy / August Sedláček: a hodgepodge of old names, as it was called in Czech rivers, streams, mountains and forests. www.academia.edu [online]. Digital library Uzhgorod [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  22. August Sedláček : Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách / Memory and evidence of old Bohemian Imperial units. www.academia.edu [online]. Digital library - Uzhgorod [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  23. Kramerius - Monograph. kramerius.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]