V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Martin Kolář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Martin Kolář (rozcestník).
Martin Kolář
prof. Martin Kolář
prof. Martin Kolář
Narození 18. června 1836
Švihov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. května 1898 (ve věku 61 let)
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Děti Jan Kolář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn PhDr. Jan Kolář
dcera PhDr. Anna Císařová-Kolářová

Martin Kolář (18. června 1836 Švihov[1], Rakouské císařství15. května 1898 Tábor[2], Rakousko-Uhersko) byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.

Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [1] Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrašťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák.

Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného.

Kolář a Tábor[editovat | editovat zdroj]

Působil od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora;po krátkém působení v Hradci Králové a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12.2.1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V. Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře).

Je autorem rozměrnější práce: Husitské paměti města Tábora; Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře; práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí.

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

Profesora Koláře připomíná v Táboře pamětní deska, která je umístěná na domě čp. 212 v Divadelní ulici.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika I.. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1902. 436 s. 
  • KOLÁŘ, Martin. Sborník historických prací Martina Koláře o dějinách Tábora. Tábor: Kuratorium městského musea, 1924. 334 s.  Knihu uspořádal Jan Kolář.

Pokračovatelé[editovat | editovat zdroj]

Syn Jan Kolář PhDr. (18841940) byl pedagog, věnoval se historii a topografii. V letech 1927–1929 starosta Tábora, 1938–1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor Jihočeského historického sborníku.

Dcera Anna Císařová-Kolářová PhDr. (18871963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně (Státní knihovně ČSR) v Praze. Bibliografka a editorka spisů Mistra Jana Husa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]