František Augustin Slavík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Augustin Slavík
František Augustin Slavík (1899)
František Augustin Slavík (1899)
Narození 29. srpen 1846
Domašín (Vlašim)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. ledna 1919 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog
Alma mater Karlova univerzita
Manžel(ka) Gabriela Rybová [1]
Děti František Slavík
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Augustin Slavík (29. srpna 1846 Domašín (Vlašim)[2]22. ledna 1919, Plzeň) byl český pedagog, literární historik a archeolog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. srpna roku 1846 v Domašíně u Vlašimi. Vychodil obecnou školu. V letech 1857–1863 studoval na gymnáziu v Benešově. V letech 1863–1867 studoval na vyšším akademickém gymnáziu v Praze, kde s výborným prospěchem složil maturitní zkoušku. V letech 1867–1870 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu, němčinu a dějepis. Jako student se angažoval ve studentském spolku Ruch, což mu vyneslo i šestidenní vězení. Roku 1870 se stal suplujícím učitelem na české reálce v Praze. Také učil na průmyslové škole v Karlíně a na československé obchodní akademii v Praze (1872). V roce 1874 byl jmenován profesorem na reálce v Kutné Hoře. Za účelem sbírání písemností a památek z Kutnohorska založil přípravný výbor archeologického sboru Wocel.[3] Pro svou činnost v archeologickém spolku se dostal do sporu s ředitelem Zachem, který si údajně neprávem nárokoval zásluhy na odkrytí starých fresek. Proto byl Slavík v září 1879 přeložen ze „služebních příčin” do Tábora.[4] Pracoval ve společnosti věhlasných historiků Martinem Kolářem a Augustem Sedláčkem se kterým se spřátelil. Ten Slavíka zmiňuje i ve své knize Paměti mého života. Slavík zde působil v klubu přátel věd a umění a v kuratoriu městského muzea. Byl zakladatel spolku Blaník a organizátor slavnostního odvezení blanického kamene do základů Národního divadla.[5] Pak byly zrušeny vyšší třídy na reálných gymnáziích a Slavík byl první obětí této změny. S Táborem se loučil nerad. Byl přeložen na českou reálku do Brna kde působil v letech 1889-1894. Zde vytvořil své dílo Vlastivěda moravská a obnovil Časopis matice moravské, který redigoval s Františkem Kameníčkem. Roku 1894 se stal ředitelem reálky Ústřední matice české v Hodoníně.[6] Zde rozvinul bohatou přednáškovou činnost. Kvůli onemocnění “nervosou” musel odejít do výslužby. Odstěhoval se do Prahy, kde nemoc polevila a Slavík začal literárně pracovat. Od roku 1918 byl člen České akademie věd a umění a od roku 1913 člen Královské společnosti nauk. Dne 22. ledna 1919 zemřel. Pochován byl ve svém rodišti v Domašíně u Vlašimi.[7]

V roce 2006 mu byla v Domašíně odhalena pamětní deska.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý. Jeho chotí byla Gabriela Rybová, vnučka Jakuby Jana Ryby. Jejich syn PhDr. RNDr. František Slavík, mineralog a geolog, rektor Karlovy univerzity, byl vězněn v několika koncentračních táborech.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Bratří čeští v Lešně – Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze [9]
  • Dějiny českého studentstva (1874)[10]
  • Morava a její obvody ve Slezsku po třicetileté válce (1892)[11]
  • O Jednotě Bratří Českých (1874)[12]
  • O Novém Rousinově (1891)[13]
  • Panství kutnohorské (1882)[14]
  • Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných (1884)[15]
  • Selské povstání r. 1775 (Osvěta 1875)
  • Staré znaky a pečeti městské a vesnické na Moravě a v jejích obvodech ve Slezsku (1906)[16]
  • Cesty pana Lva z Rožmitála po západní Evropě 1465–1467 (1890) [17]
  • Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí (Město Rožmitál pod Třemšínem, 2005)
  • Dějiny města Vlašimě a jeho statku (Vlašim, 1889)

Ottův slovník naučný[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou F. A. S. Je autorem nebo spoluautorem hesel:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Potomci Jakuba Jana Ryby [online]. jakubjanryba.cz. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Spolek Vocel v životě obyvatel Kutné Hory [online]. Bc. Alena Dušková. Dostupné online. 
  4. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Životopis Fr. Aug. Slavíka - napsal F. D. Zenkl, s. 9. (česky) 
  5. Slavík, František Augustin, 1846-1919 [online]. ipac.svkkl.cz. Dostupné online. 
  6. František Augustin Slavík [online]. encyklopedie.hodonina.cz. Dostupné online. 
  7. SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Životopis Fr. Aug. Slavíka - napsal F. D. Zenkl, s. 9. (česky) 
  8. Potomci Jakuba Jana Ryby [online]. jakubjanryba.cz. Dostupné online. 
  9. SLAVÍK, František Augustin. Bratří čeští v Lešně [online]. cs.wikisource.org. Dostupné online. 
  10. SLAVÍK, František Augustin. Dějiny českého studentstva [online]. kramerius.nkp.cz. Dostupné online. 
  11. SLAVÍK, František Augustin. Morava a její obvody ve Slezsku po třicetileté válce [online]. digitalniknihovna.cz. Dostupné online. 
  12. SLAVÍK, František Augustin. O Jednotě Bratří Českých [online]. kramerius.nkp.cz. Dostupné online. 
  13. SLAVÍK, František Augustin. O Novém Rousinově [online]. kramerius.nkp.cz. Dostupné online. 
  14. SLAVÍK, František Augustin. Panství kutnohorské [online]. kramerius.nkp.cz. Dostupné online. 
  15. SLAVÍK, František Augustin. Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných [online]. kramerius.nkp.cz. Dostupné online. 
  16. SLAVÍK, František Augustin. Staré znaky a pečeti městské a vesnické na Moravě a v jejích obvodech ve Slezsku [online]. svkos.cz. Dostupné online. 
  17. SLAVÍK, František Augustin. Cesty pana Lva z Rožmitála po západní Evropě 1465-1467 [online]. sources.cms.flu.cas.cz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. Město Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. (česky) 
  • SLAVÍK, František Augustin. Dějiny města Vlašimě a jeho statku. [s.l.]: Čtenářský spolek, 1889. 397 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]