Litomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: středočeskou obec Libomyšl.
Litomyšl

Pohled na Litomyšl od jihovýchodu
Znak obce LitomyšlVlajka obce Litomyšl
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0533 578347
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litomyšl
Historická země Čechy
Katastrální výměra 33,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 10 097 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 330 m n. m.
PSČ 030 92 až 570 01
Zákl. sídelní jednotky 22
Části obce 10
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Bří Šťastných 1000
Litomyšl-Město
570 01 Litomyšl
Starosta Radomil Kašpar
Oficiální web: www.litomysl.cz
Email: mesto@litomysl.cz
Litomyšl
Litomyšl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek od JZ
Podloubí na náměstí
Dům U rytířů
Kostel Povýšení sv. Kříže
Kaple u kostela Povýšení sv. Kříže
Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže
Kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Litomyšl (německy Leitomisch(e)l, Leutomisch(e)l) je město ležící v Pardubickém kraji na česko-moravském pomezí. Je vzdálené 17 km severozápadně od okresního města Svitavy, přičemž až do roku 1960 bylo samo sídlem okresu. Litomyšl se rozkládá na ploše necelých 34 kilometrů čtverečních v centrální části Svitavské pahorkatiny na řece Loučné. V roce 2017 zde žilo přes 10 tisíc obyvatel.

Název města pochází ze staročeského mužského jména Lutomysl. Litomyšl získala městská privilegia v roce 1259 od krále Přemysla Otakara II. jako poddanské město místního premonstrátského kláštera, jehož symbol lilie přejala jako městský znak. Vývoj města je úzce svázán s jeho vrchností – nejprve s litomyšlským biskupem, později s majiteli renesančního zámku. Ve městě se narodila nebo působila řada předních osobností, mj. Bedřich Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová, Josef Váchal nebo Olbram Zoubek.

Zámecké návrší i samo město nabízí spojení historické architektury (renesanční zámek na seznamu Světového dědictví UNESCO, barokní kostely) s moderními uměleckými směry (revitalizace a projekty Josefa Pleskota). Ve městě se celoročně koná řada akcí a festivalů (Smetanova Litomyšl, Litomyšlské dny barokní tradice, ArchiMyšl, Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové). Litomyšl je proto často označována jako moderní historické město.[2][3][4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která ale vyšla až ve 12. století. Tehdy měl stát na litomyšlském návrší strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstěnickou stezku (jeho lokalizace není jasná, možná šlo o nedaleké hradiště Benátky). Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město. Znak města (stříbrná lilie na červeném poli) byla převzata právě ze znaku premonstrátů (zlatá lilie na modrém poli).

Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili např. Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka a Jan Železný.

Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli účinkování Jana Železného na Kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic. Kostkové na svém panství podporovali jednotu bratrskou a i přistěhovalectví. Za jejich vlády vzniklo v Litomyšli Nové Město s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Kostkům z Postupic však bylo panství za účast ve stavovském odboji roku 1547 zabaveno.

Dalšími majiteli se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř Království českého a v roce 1555 se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož staviteli byli Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostalli.

Roku 1649 prodal Václav Eusebius Popel z Lobkovic (který jej dostal po smrti Frebonie Eusebie z Pernštejna) panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartenberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.

V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Alois Jirásek nebo Božena Němcová.

Významným dnem pro Litomyšl dodnes zůstává 2. březen roku 1824. Tehdy se v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho ženy Barbory jako jejich 11. dítě a zároveň první syn narodil dnes světově známý skladatel Bedřich Smetana. Jeho odkaz od roku 1949 udržuje Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.

Dne 9. července 1929 město oficiálně navštívil prezident republiky T.G. Masaryk. Navštívil radnici, zámek a průmyslové firmy.

Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litomyšli.

Architektura a veřejný prostor[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál[editovat | editovat zdroj]

Celý zámecký areál je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

  • Renesanční zámek, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Aostallise a Ulrica Aostallise v letech 1568–1582; s arkádami, sgrafitovou výzdobou a klasicistním divadlem; interiéry barokně přestavěny Giovannim Battistou Alliprandim a Františkem Maxmiliánem Kaňkou
    • I. prohlídková trasa – zámecké divadlo a reprezentační pokoje
    • II. prohlídková trasa – kaple a hostinské pokoje
    • Expozice klavírů a divadelních kulis Josefa Platzera ve druhém patře zámku
    • Městská galerie ve druhém patře zámku
    • Sklepení se sochami Olbrama Zoubka a voskovým Srdcem pro Václava Havla
    • Pamětní deska připomínající návštěvu sedmi prezidentů v roce 1994
  • Pivovar, renesanční stavba, v baroku přestavěná, revitalizovaná, na bráně odkrytá sgrafitová výzdoba
  • Jízdárna, barokní stavba
  • Konírna, barokní stavba se sochou atleta z dílny Matyáše Bernarda Brauna
  • Kočárovna, barokní stavba
  • Panský dům, empírová stavba, dnes sídlo školy
  • I. nádvoří s brodidlem pro koně z 19. století, pod ním se nacházejí základy románsko-gotického kostela Panny Marie, který býval součástí premonstrátského kláštera a později biskupství
  • Francouzská zahrada s klasicistním saletem na bývalé baště a sochami Minervy, Marty, Apollona, Ceres, Plutona a Diany
  • Anglický park se sochou lva, umělou jeskyní (grottou), vodní kaskádou, voliérou, původně zde stával amfiteátr pro představení Smetanovy Litomyšle

Zámecké návrší[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nalezení svatého Kříže, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho a Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1716–1730 jako součást piaristického kláštera; jednolodní barokní stavba a příčnou lodí a bočními kaplemi; renovován v letech 2010–2014 (od té doby otevřen pro veřejnost)
    • Vyhlídka na město
    • Expozice sakrálního umění
    • Stálá výstava Andělé na návrší, včetně ocelové lávky
    • Komentované Architektonické prohlídky – od pískovce k laminátu
    • Krypta kostela s krátkodobými výstavami
  • Kostel Povýšení svatého Kříže, postavený podle plánů mistra Jakuba v letech 1356–1376 jako součást augustiniánského kláštera; trojlodní gotická stavba, v barokní době přestavěná; proboštský a kapitulní kostel
    • Na jižní straně k němu přiléhá gotická kaple sv. Josefa a gotická sakristie
    • Barokní budova proboštství z let 1758–1763, Šantovo náměstí 183
    • Socha svatého Floriána z roku 1767, ulice Rektora Stříteského
  • Klášterní zahrady, revitalizovány Zdeňkem Sendlerem, otevřeny pro veřejnost v roce 2000
    • Bazén s mlhovištěm a sochami Olbrama Zoubka
    • Sousoší Šik Jasana Zoubka
  • Budova bývalého piaristického gymnázia
  • Budova bývalé piaristické koleje
  • Portmoneum – Museum Josefa Váchala
  • Červená věž, poslední část gotického kostkovského opevnění města
  • Fortna, spojení tehdejšího litomyšlského dvouměstí, města rozkládajícího se kolem dnešního Smetanova náměstí a tzv. Nového města kolem současného kostela Nalezení svatého kříže
  • Socha Aloise Jiráska od Vincenta Makovského v Jiráskově ulici z roku 1959[6]
  • Socha Zdeňka Nejedlého od Jana Hány u 1. základní školy z roku 1978
  • Máchadlo, dříve tzv. „rybníček

Náměstí a okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Smetanovo náměstí tvoří množství historických domů s úplně zachovaným podloubím po obou stranách.
  • Toulovcovo náměstí, dříve tzv. „Špitálek
  • Šantovo náměstí
    • stávala zde slavná tiskárna a rodný dům Zdeňka Nejedlého
  • Braunerovo náměstí
    • do roku 1822 zde stávala tzv. Německá brána
  • Komenského náměstí
    • Smetanův dům, novorenesanční stavba z roku 1905 s divadelním sálem
    • Univerzita, pedagogická fakulta
    • Pomník Jana Amose Komenského od Aloise Meteláka z roku 1921
    • Dvojhvězda – pomník Zdeňka Kopala od Mariana Karla a Federica Díaze severně od náměstí z roku 2004
  • Lidový dům z roku 1920
  • Kostel svaté Anny, hřbitovní kostel z let 1670–1672
    • na hřbitově pomníky rodičů Braunerových, Magdaleny Dobromily Rettigové, A. V. Šmilovského, hrobka rodiny Fünfkirchenů[7]
    • Sousoší Nejsvětější Trojice od J. Dvořáka z roku 1824, u hřbitova
  • Nový kostel – modlitebna Církve bratrské podle návrhu architekta Zdeňka Fránka z roku 2010.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Nedošínský háj
    • Kaplička svatého Antonína
  • Židovský hřbitov, leží za městem severně od části Lány
  • Bývalý Pernštejnský dvůr, barokní stavba u Loučné naproti železniční zastávce Litomyšl-zastávka
    • Socha svatého Václava z roku 1765, naproti Pernštejnskému dvoru
  • Zemědělský Hraběnčin dvůr, barokní stavba (Partyzánská 322)
  • Vodní mlýn konšelský (Mařákova 283)
  • Kaple Nejsvětější Trojice, ulice Komenského, čtvercová stavba z roku 1696
  • Socha svatého Václava z roku 1765, naproti Pernštejnskému dvoru
  • Socha svatého Prokopa z roku 1764, silnice na Českou Třebovou, ulice J. K. Jeřábka
  • Socha sv. Anežky České, Líbánky
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války
  • Pomník protifašistického odboje

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Akce a festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Andělské adventní neděle
  • ArchiMyšl – Světový den architektury v Litomyšli
  • Den otevřených dveří památek v Litomyšli
  • Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové
  • Hradozámecká noc
  • Květiny na zámku v Litomyšli
  • Litomyšlské dny barokní tradice
  • Mladá Smetanova Litomyšl
  • Sjezd automobilových veteránů se vzpomínkovou jízdou na Elišku a Čeňka Junkovy
  • Smetanova Litomyšl
  • Smetanova výtvarná Litomyšl
  • Svatební veletrh
  • Zámecké sklepení v moci pekelné

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2017
8 597 9 113 9 636 9 651 9 329 8 737 8 638 7 655 8 427 8 884 10 253 10 187 10 358 10 154 10 097
Vývoj počtu domů podle sčítání lidu[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 008 1 019 1 034 1 040 1 074 1 134 1 302 1 440 1 415 1 511 1 677 2 000 2 021 2 186

Správa[editovat | editovat zdroj]

místní část katastrální území počet obyvatel (2011)[10]
Kornice Kornice 150
Lány Lány 428
Litomyšl-Město Litomyšl 6421
Nedošín Nedošín 239
Nová Ves u Litomyšle Nová Ves u Litomyšle 124
Pazucha Pazucha 119
Pohodlí Pohodlí 288
Suchá Záhraď 121
Zahájí Litomyšl 1483
Záhradí Záhraď 985

Část Zahájí rozděluje část Litomyšl-Město na severní straně na dva díly. Nová Ves u Litomyšle a Pohodlí tvoří exlávu na jižní straně, protože je od zbytku města oddělují území obcí Benátky a Osík.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční spojení[editovat | editovat zdroj]

Litomyšl leží na křížení těchto silničních tras:

Autobusové spojení[editovat | editovat zdroj]

Autobusové nádraží se nachází na křižovatce ulic Kapitána Jaroše a Mařákova. Spojení nabízí jak do blízkého okolí (Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Choceň, Polička, Proseč), tak dálkové (Pardubice, Hradec Králové, Brno, Liberec, Jihlava). Po silnici I/35 jezdí četné autobusové linky včetně dálkových.

Železniční spojení[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava ve městě má menší význam. Končí zde železniční trať Choceň – Litomyšl se zastávkami Litomyšl-Nedošín, Litomyšl zastávka a Litomyšl (konečná stanice). Na dráze měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena osobní doprava. Po protestech veřejnosti došlo pouze k jejímu zredukování.[11] Česká Třebová potom leží na frekventovaných železničních tepnách č. 010 a 270 propojující Prahu, Pardubice, Olomouc a Ostravu, kde staví dálkové vlaky.

Cyklobusy[editovat | editovat zdroj]

Od června do září v pátky, soboty, neděle a sváteční dny je návštěvníkům k dispozici cyklobus s okružní jízdou po česko-moravském pomezí:[12]

Od června do září v soboty, neděle a sváteční dny jezdí dva cyklobusy do Orlických hor:[13]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • I. mateřská škola
  • II. mateřská škola
  • III. mateřská škola

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Litomyšl, Zámecká 496
  • Základní škola Litomyšl, U Školek 1117
  • Základní škola Litomyšl, T. G. Masaryka 1145
  • Základní škola Mozaika, o.p.s. Rychnov nad Kněžnou, pracoviště Litomyšl
  • Speciální základní škola Litomyšl

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium A. Jiráska
  • Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
  • Soukromá střední odborná a jazyková škola Trading Centre, s.r.o., Litomyšl
  • Vyšší odborná škola a střední pedagogická škola

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Poutní soše Panny Marie Litomyšlské z kostela svatého Kříže byla zasvěcena 22. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690. Donátorem této kaple byl Jan Bedřich z Trauttmansdorffu, nejvyšší komorník.

Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narození v Litomyšli[editovat | editovat zdroj]

Působící v Litomyšli[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. SEVEROVÁ, Michaela. Litomyšl – moderní historické město [online]. litomysl.cz, 2001-11-05, [cit. 2017-09-05]. Dostupné online.  
  3. LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Renesanční město moderní architektury [online]. neviditelnypes.lidovky.cz, 2014-12-09, [cit. 2017-09-05]. Dostupné online.  
  4. Litomyšl – hlavní město současné české architektury [online]. rlm.cz, 2016-10-01, [cit. 2017-09-05]. Dostupné online.  
  5. Litomyšl – moderní historické město [online]. kampocesku.cz, 2015-05-02, [cit. 2017-09-05]. Dostupné online.  
  6. E. Poche, Umělecké památky Čech II., str. 299 an.
  7. E. Poche, Umělecké památky Čech II., str. 292–299.
  8. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2017-09-07]. Dostupné online.  
  9. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2017-09-07]. Dostupné online.  
  10. Historický lexikon České republiky 1869–2005 I. díl [online]. Český statistický úřad, [cit. 2017-09-07]. Dostupné online.  
  11. Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Svitavský deník, 19. 5. 2011.
  12. Cyklobus Českomoravským pomezím zahajuje provoz [online]. litomysl.cz, [cit. 2017-09-07]. Dostupné online.  
  13. Cyklobusy Orlických hor 2017 [online]. euro-glacensis.cz, [cit. 2017-09-07]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • AUTRATOVÁ, Ludmila. Píseň o erbu města Litomyšle: K oslavám 300letého trvání gymnasia v Litomyšli... Rovnost, Litomyšl 1948.
  • BOŠTÍK, Martin. Hnízdo kosů litomyšlských 1889–1903: k dějinám spolkového života v Litomyšli na přelomu 19. a 20. století. Regionální muzeum v Litomyšli, Litomyšl 2006. ISBN 80-239-6674-X Dostupné online
  • BOŠTÍK, Martin. Monstrproces „Stříteský a spol.“ Litomyšl 1950: historická studie o síle a slabosti poválečného člověka. Regionální muzeum v Litomyšli, Litomyšl 2004. ISBN 80-239-2449-4 Dostupné online
  • BOŠTÍK, Martin. Sametová revoluce v Litomyšli: příspěvek k politickým dějinám okresu Svitavy v letech 1989–1991. RLM, Litomyšl 2009. ISBN 978-80-904064-1-4
  • HOFFMANN, František. Litomyšl v husitském revolučním hnutí. In 700 let Litomyšle, Vlastivědný sborník. Pardubický kraj, Praha 1959.
  • HORSKÝ, Karel. Pokus o rekonstrukci zástavby návrší v Litomyšli v době biskupské ve 14. století. In Zprávy museí od Trstenické stezky, č. 7. Vlastivědné muzeum, Litomyšl 1969.
  • JELÍNEK, František. Historie města Litomyšle. Díl 1.–3. Litomyšl 1838–1845.
  • KAPUSTA, Jan. Josef Matička: Sen o Litomyšli. Kruh, Hradec Králové 1972.
  • KAPUSTA, Jan. Nejstarší vyobrazení Litomyšle. In Zprávy museí od Trstenické stezky, č. 3. Vlastivědné muzeum, Litomyšl 1967.
  • KMOŠEK, Pavel. Malované terče Litomyšlské střelecké společnosti. Městské muzeum, Litomyšl 1988.
  • KŘIVKA, Josef. Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů. In Sborník příspěvků k dějinám českého velkostatku v 16.–17. století. Nakladatelství ČSAV, Praha 1959.
  • KŘIVKA, Josef. O stavbě litomyšlského zámku. In Sborník příspěvků k dějinám českého velkostatku v 16.–17. století. Nakladatelství ČSAV, Praha 1959.
  • LAŠEK, František. Litomyšl v dějinách a výtvarném umění. J. R. Veselík, Litomyšl 1945.
  • LAŠEK, František. Oživené litomyšlské paměti, kulturně-historické črty z 2. pol. 19.století. Městské muzeum, Litomyšl 1940.
  • LAŠEK, František. Po stopách litomyšlských Valdštejnů a jich doby: kulturně historická črta. Vlastním nákladem, Litomyšl 1936.
  • LAŠEK, František. Ze staré slávy Litomyšle. Časopis Od Trstenické stezky, Litomyšl 1933. Městská rada, Litomyšl 1937.
  • METYŠ, Jaromír. Vlastimil, pěvecký soubor Osvětové besedy v Litomyšli v letech 1932–1952: Struč. přehled činnosti za posledních 20 let. Osvětová beseda, Litomyšl 1953.
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny města Litomyšle a okolí. Díl I.: Dějiny kláštera a biskupství Litomyšlského (do r. 1421). Nákladem osady, města a okresu Litomyšlského 1903, vytiskl Augusta, Litomyšl 1903.
  • NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšl: tisíc let života českého města. I. a II. díl. Výstavní výbor města Litomyšl, Litomyšl 1934. Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1954.
  • NEPRAŠ, Jaromír. Litomyšlsko v odboji. OV ČSPB, Okresní muzeum dělnického hnutí, Svitavy 1987.
  • NOVOTNÝ, Vojtěch. Litomyšl před třicetiletou válkou a po ní. In MÍK, František. Od Trstenické stezky: Vlastivědný sborník okresu litomyšlského a poličského. Vlastním nákladem, tiskem Augusty, Litomyšl 1921. Dostupné online
  • Ottův slovník naučný. Heslo Litomyšl, sv. 16, str. 174.
  • Pamětní kniha děkanství litomyšlského.
  • REICHERTOVÁ, Květa. Odkrytí a výzkum románské baziliky v areálu litomyšlského zámku. In Zprávy památkové péče. Státní nakladatelství, Praha 1962.
  • REICHERTOVÁ, Květa – MERHAUTOVÁ, Anežka. Počátky monumentální architektury v Litomyšli. In Umění, č. 14. Praha 1966.
  • RŮŽIČKA, Jindřich. Litomyšl 981–1981: Sborník statí o dějinách a současnosti českého města k 1000. výročí první zmínky. TEPS místního hospodářství, Praha 1981.
  • RŮŽIČKA, Jindřich. Litomyšl: Duch a tvář českého města v kresbách Karla Vika. Krajský dům osvěty, Pardubice 1959.
  • RŮŽIČKA, Jindřich. Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí. Krajský dům osvěty, Pardubice 1959.
  • SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl 1259–2009: město kultury a vzdělávání. Město Litomyšl, Litomyšl 2009. ISBN 978-80-254-5129-8 Město Litomyšl, Litomyšl 2016. ISBN 978-80-905821-4-9
  • SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšlský zámek ve svých počátcích, Litomyšl 981–1981. In Sborník příspěvků o minulosti a současnosti města. Praha 1981.
  • SKŘIVÁNEK, Milan. Materiály k dějinám Litomyšle, zpráva č. 4: Litomyšlský zámek – stavba a nejdůležitější úpravy do konce XVIII. století. Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, Litomyšl 1978.
  • ŠKORPIL, Emanuel. Tři sta let Litomyšlského gymnasia 1644–1944. Státní reálné gymnasium Litomyšl, Litomyšl 1948.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladateství V. Kotrba, Praha 1926.
  • ŠTULC, Josef. Obnova národní kulturní památky zámku v Litomyšli. In Památky a příroda, č. 8. Orbis, Praha 1983.
  • VESELÍK, Karel. Vyobrazení Litomyšle na starých litomyšlských tiscích. In Zprávy museí od Trstenické stezky, č. 3. Vlastivědné muzeum, Litomyšl 1967.
  • WIRTH, Zdeněk. Inventář zámku litomyšlského z roku 1808. In Časopis přátel starožitností českých, roč. XXI. Společnost přátel starožitností českých v Praze, Praha 1913.

Architektura a současnost[editovat | editovat zdroj]

  • BOŠTÍK, Martin – HUDEČEK, Milan. Litomyšlsko. Mikroregion Litomyšlsko, Litomyšl 2008. Dostupné online
  • BURIAN, Aleš – PELČÁK, Petr – WAHLA, Ivan. Litomyšl a soudobá architektura – Litomyšl and contemporary architecture: 1990–2001. Spolek Obecní dům Brno, Brno 2001.
  • HANŠOVÁ, Helena. Zámek Litomyšl. Praha 1953.
  • HERZÁN, Lubor. UNESCO je blízko. České dědictví UNESCO, Litomyšl 2012. ISBN 978-80-260-3711-8
  • JIRÁSEK, Alois. Umělecké památky v Litomyšli. Spořitelna, Litomyšl 1937.
  • KALOVÁ, Zdeňka a kol. Zámek Litomyšl. Národní památkový ústav, Litomyšl 2014. ISBN 978-80-905555-8-7
  • KŘÍŽOVÁ, Květa. Litomyšl: Zámek a město. Ing. Ivan Ulrych – Nakladatelství VEGA-L, Nymburk 2003.
  • LNĚNIČKA, Jindřich. Smetanův dům: 1905–2005. Město Litomyšl, Litomyšl 2005.
  • MATĚJKA, BohumilŠTĚPÁNEK, JosefWIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Litomyšlském. Praha 1908.
  • PÁTA, František. Litomyšl. Litomyšl 1910. Litomyšl 1929.
  • PÁTA, František. Litomyšl: průvodce památkami města. Litomyšl 1921.
  • PĚŠINA, Jaroslav a kol. ABC kulturních památek Československa. Panorama, Praha 1985.
  • POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech II. Academia, Praha 1977.
  • REICHERTOVÁ, Květa. Litomyšl. Odeon, Praha 1977.
  • RANDÁKOVÁ, Alena. Litomyšl na prahu třetího tisíciletí. Město Litomyšl, Litomyšl 2009 Dostupné online
  • RŮŽIČKA, Jindřich. Litomyšl. Olympia, Praha 1978.
  • RŮŽIČKA, Jindřich. Litomyšl (edice Města ČSSR). Pressfoto, Praha 1988.
  • SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl: Průvodce městem. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-375-5
  • SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl (edice Zmizelé Čechy). Paseka, Praha, Litomyšl 2006. ISBN 80-7185-744-0
  • SKŘIVÁNEK, Milan – VOPÁLKA, Pavel. Litomyšl, starobylé město. Paseka, Praha 1994. Paseka, Litomyšl Praha 1997.
  • STEHLÍK, František. Zámek Litomyšl: Komposiční studie. Nakladatelství československých výtvarných umělců, Česká architektura, sv. 1, Praha 1957.
  • ŠKORPIL, Emanuel. Litomyšl: Stručný průvodce městem. J.R. Veselík, Litomyšl 1947.
  • VOLF, Petr. Litomyšl: renesanční město moderní architektury = a renaissance town of modern architecture. Město Litomyšl, Litomyšl 2014. ISBN 978-80-905821-1-8
  • WIRTH, Zdeněk. Státní zámek v Litomyšli. Orbis, Státní hrady a zámky, sv. 3, Praha 1949.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • BOŠTÍK, Martin. Spasitel všednosti Quido Šimek (1857–1933): život a dílo neobyčejného litomyšlského kupce. Paseka, Praha, Litomyšl 2007. ISBN 978-80-7185-849-2
  • BOŠTÍK, Martin – VOSYKA, Stanislav. Vladyka z Bídy: malíř a Litomyšlan Bohdan Kopecký. Městská galerie Litomyšl, Regionální muzeum v Litomyšli, Arbor vitae, Řevnice 2016. ISBN 978-80-905617-6-2
  • GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl: městem krok za krokem. Aroo, Praha 2005. ISBN 80-7203-749-8
  • KLIMEŠOVÁ, Hana. Josef Portman, knihtiskař litomyšlský. Regionální muzeum v Litomyšli, Litomyšl 2008. ISBN 978-80-254-1161-2
  • KOVÁŘÍK, Vladimír. Literární toulky po Čechách. Albatros, Praha 1984.
  • KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Paseka, Praha, Litomyšl 2012. ISBN 978-80-7432-253-2
  • MAREŠOVÁ, Marie. Evžen Savojský píše litomyšlskému pánu Františku Václavovi z Trauttmansdorffu. Edice osmi dopisů z let 1718–1726. Prameny k dějinám Pardubického kraje, sv. 3. Pardubice 2007. Dostupné online
  • MAREŠOVÁ, Marie. Každodenní život barokního aristokrata Františka Václava z Trauttmansdorffu na počátku 18. století. In Historie 2004, s. 68–88. Brno 2005.
  • RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic: obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Vyšehrad, Praha 2016. ISBN 978-80-7429-527-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace[editovat | editovat zdroj]

Archivní fotografie[editovat | editovat zdroj]

Videa[editovat | editovat zdroj]