Petr Rezek (filosof)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petr Rezek
Narození 9. ledna 1948
Československo Praha, Československo
Povolání filosof
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Rezek (* 9. ledna 1948, Praha) je český fenomenologický filosof a teoretik umění.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval psychologii, filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, následně se několik let živil jako klinický psycholog; v letech 19791989 vykonával nekvalifikovaná zaměstnání. Od studií spolupracoval s Jiřím Němcem, v polovině 70. let byl v těsném kontaktu s Janem Patočkou, měl blízko k Jindřichu Chalupeckému, společně se sochařem Zdeňkem Palcrem zformuloval svébytnou koncepci sochy. V 80. letech vedl jeden z nejvýznamnějších filozofických bytových seminářů a ve spolupráci s britskou Asociací Jana Husa spoluorganizoval tajné návštěvy britských akademiků. Po změně politického režimu nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, následně působil na Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

V 70. letech se věnoval především otázkám fenomenologické psychologie a fenomenologie umění (vliv E. Husserla, M. Heideggera, E. Finka, M. Bosse, H. Rombacha), v 80. letech se zčásti i s ohledem na možnosti tajné spolupráce se zahraničními kolegy začal intenzivněji věnovat antické filozofii (Platón, Aristotelés, Plótinos). Šířeji je známa jeho kritika Z. Neubauera, V. Havla a některých dalších českých intelektuálů, kterou poprvé publikoval v samizdatu. Po převratu inicioval edici PomFil (Pomocník filosofa) v nakladatelství Oikúmené, byl faktickým editorem časopisu Konserva (v dvoj-časopisu Konserva / Na hudbu) a založil vlastní nakladatelství, v němž mimo jiné nově zpřístupnil české překlady Aristotela.

Od roku 2004 vycházejí vybrané starší i zcela původní texty v jednotné grafické úpravě přičiněním nakladatelství Ztichlá klika pod označením "Sebrané spisy". 17. 5. 2010 získal Cenu Toma Stopparda za knihu Architektonika a protoarchitektura.[1]

Výběr bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1976 Filosofické skici k umění poslední doby (samizdat)
  • 1978 Body-art (samizdat)
  • 1978 Happening jako vzpomínka, in: Happening (samizdat), s. 42-48
  • 1979 Performance (samizdat)
  • 1981 Minimal art (samizdat)
  • 1981 Nemožné umění, in: Fluxus (samizdat), s. 4-21
  • 1981 Otázky konceptuálnímu umění, in: I.D. Praha (samizdat), s. 255-275
  • 1983 Tělo, věc a skutečnost] v současném umění (vydala Jazzová sekce)[2]
  • 1985 Přednášky k fenomenologické psychologii (samizdat)
  • 1991 Filosofie a politika kýče, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha, Ztichlá klika Praha 2007
  • 1993 Jan Patočka a věc fenomenologie, Svojtka a Co. 2010
  • 2004 K teorii plastičnosti, Triáda Praha
  • 2007 Carusova operní hlídka, Ztichlá klika, Praha
  • 2008 Fenomenologická psychologie, Ztichlá klika, Praha
  • 2009 Architektonika a protoarchitektura, Ztichlá klika, Praha
  • 2009 Husserlova věcnost, Ztichlá klika, Praha
  • 2011 Démanty české filozofie, Ztichlá klika, Praha, ISBN 9788090464124
  • 2014 Proklouznutí, neboli smrt, Ztichlá klika, Praha, ISBN 9788088047001

Vybrané překlady[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidové noviny, 19.5.2010
  2. Tělo, věc a skutečnost, Spisy V, rozšířené vydání, 2010

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1212-1213, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]