Jáchym Topol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jáchym Topol
Jáchym Topol s knihou 2010-09-22 b.jpg
Narození 4. srpna 1962 (56 let)
Praha
Povolání překladatel, novinář, básník a spisovatel
Významná díla Sestra
Noční práce
Chladnou zemí
Kloktat dehet
Citlivý člověk
Ocenění Cena Toma Stopparda (1988)
Cena Jaroslava Seiferta (2010)
Vilenická cena (2015)
Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2017)
Rodiče Josef Topol
Příbuzní Filip Topol
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchym Topol (* 4. srpna 1962 Praha) je český básník, prozaik, hudebník a žurnalista, jenž se stal v říjnu roku 2017 za román Citlivý člověk laureátem Státní ceny za literaturu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Jáchym Topol se narodil 4. srpna 1962Praze jako syn básníka a dramatika Josefa Topola a Jiřiny Topolové, dcery spisovatele Karla Schulze.

V roce 1981 složil maturitu. V letech 1981–1984 studoval na střední škole sociálně právní, kterou předčasně opustil. V jeho klubovém bytě v Radlicích tehdy proběhlo pásmo literárně-dramatických pořadů.

Do roku 1986 pracoval jako skladník, topič, nosič uhlí, poté do roku 1990 pobíral invalidní důchod. Od roku 1991 je spisovatelem z povolání, od roku 1996 byl posluchačem oboru etnologie na Filozofické fakultě UK, studium nedokončil.

Přibližně od roku 1980 působil jako zpěvák a textař skupiny Psí vojáci (frontman skupiny byl jeho bratr Filip Topol), později skupiny Národní třída, jeho básně zhudebnila i Monika Načeva. Je představitelem undergroundu.

Do roku 1993 byl šéfredaktorem časopisu Revolver Revue. Byl členem redakce týdeníku Respekt od jeho založení v roce 1990 do roku 2007. V letech 2009–2011 působil v redakci deníku Lidové noviny, nyní pracuje jako dramaturg Knihovny Václava Havla.

V září 2010 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta.[2] V září 2015, na závěr Vilenického mezinárodního literárního festivalu, byl oceněn Vilenickou cenou, kterou mu udělil Slovinský svaz spisovatelů za mimořádnou literární činnost ve střední Evropě.[3]

V roce 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, podepsal otevřený dopis premiérovi ČR, který vyzýval vládu ČR k přijímání a integraci uprchlíků z Blízkého východu a Afriky a k odmítnutí xenofobních postojů části veřejnosti.[4] Sám sebe označuje za rusofoba. Podle Topola je rusofobie ve střední Evropě legitimní postoj.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jáchym Topol v roce 2011

Během první poloviny 90. let opustil básnickou tvorbu a věnuje se doposud výhradně próze.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • do roku 1989 pouze v samizdatu
  • Miluju tě k zbláznění (1991) – shrnutí básní z předchozího období, buřičská revolta proti společnosti
  • V úterý bude válka (1992) – představa o nepřijatelném vnějším světě, ke kterému citlivý vnitřní svět nepatří

Próza[editovat | editovat zdroj]

Publicistika[editovat | editovat zdroj]

  • Výstup Jižní věží – výbor publicistických textů (Torst, 2018)

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Doležel charakterisuje dílo jako protifaktovou historickou fikci, protože Topol vychází z fiktivní situace, kdy se v roce 1968, kdy se československá armáda i lid postavili okupační armádě se zbraní v ruce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jáchym Topol získal za román Citlivý člověk a za dosavadní tvorbu Státní cenu za literaturu. Aktuálně.cz. 2017-10-22. Dostupné online [cit. 2017-10-22]. (česky) 
  2. Kolega Jáchym Topol oceněn Seifertovou cenou – lidovky.cz, 23. 9. 2010
  3. ČTK. Spisovatel Jáchym Topol obdržel slovinskou literární cenu. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-06 [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. 
  4. Otevřený dopis premiérovi ČR kvůli přijímání uprchlíků. www.petice24.com [online]. 25. května 2015. Dostupné online. 
  5. Rusofobie je u nás legitimní. Souvisí s tanky, říká Topol. Echo24 [online]. 11. dubna 2015. Dostupné online. 
  6. DOLEŽEL, Lubomír. Heterocosmica II: fikční světy postmoderní české prózy. Praha: Karolinum, 2014, s. 151. ISBN 978-80-246-2661-1.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOLEŽEL, Lubomír. Heterocosmica II: fikční světy postmoderní české prózy. Praha: Karolinum, 2014. 190 stran. ISBN 978-80-246-2661-1.
  • ENGELKING, Leszek. Nowe mity. Twórczość Jáchyma Topola. Łódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego, 2016. ISBN 978-83-8088-038-2.
  • ENGELKING, Leszek. „V mládí jsem občas chtěl být Polák...“: Polsko, polština a Poláci v románu Sestra Jáchyma Topola. In: FEDROVÁ, Stanislava, ed. Hodnoty a hranice: svět v české literatuře, česká literatura ve světě: sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky, Praha 28.6.-3.7.2005. Svazek 1, Otázky českého kánonu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006, s. 562–574. Edice K, sv. 11. ISBN 80-85778-50-5.
  • ENGELKING, Leszek. Zplozenci zlýho ducha (Násilí a agrese v tvorbě Jáchyma Topola). In: KUBÍKOVÁ, Pavlína. Agresivita a násilí v jazyce, literatuře, médiích a společnosti: sborník referátů z konference uspořádané 28. června 2008 Obcí spisovatelů. Praha: Obec spisovatelů, 2008. ISBN 978-80-904218-1-3.
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. Brno: Centa, 2005. S. 987–989. ISBN 80-86785-03-3.
  • PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. Sokolov: O.K.-Soft, 1998. S. 76. ISBN 80-238-2348-5.
  • ŘÍHA, Ivo. Otevřený rány: vybrané studie o díle Jáchyma Topola. Praha: Torst, 2013. 391 s. ISBN 978-80-7215-451-7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]