Festival spisovatelů Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Festival spisovatelů Praha
Prague Writers' festival logo color.jpg
Lokace Praha
Zakladatel Michael March
Aktivní roky 1991–dosud
Datum duben
Žánr literatura
Web

http://www.pwf.cz/

http://www.youtube.com/user/writersFESTIVAL

Festival spisovatelů Praha je literárně-kulturní festival, který se koná v Praze. V rámci autorských čtení se na festivalu každoročně přestavuje řada mezinárodních i domácích spisovatelů. Autorská čtení jsou doprovázena diskuzemi a dalším programem, jako jsou například křty knih, divadelní představení nebo filmové projekce.

Nadační fond Festivalu spisovatelů Praha také udílí ceny: výroční Cenu za svobodu projevu, Cenu rytíř kultury za filantropii a literární soutěž pro studenty středních škol Cenu Waltera Sernera.

V roce 2017 byl FSP nominován v žebříčku The Top 36 Global Festivals společností FlightNetwork.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky Festivalu se datují už do roku 1980, kdy se ve spolupráci s časopisem „Index on Censorship“ v londýnském Keats House předčítala díla autorů ze střední a východní Evropy. U zrodu těchto čtení stál Michael March, jeho dnešní prezident, který se v roce 1991 rozhodl uspořádat v Praze přehlídku literatury českých autorů, kteří stáli v opozici proti komunistickému režimu. Ve Valdštejnském paláci tak na téma „Svatební přípravy na venkově: Rozvod politiky a kultury“ diskutovali například Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Eva Kantůrková, či Jiří Stránský. Původně festival probíhal jako součást Mezinárodního knižního veletrhu, v roce 1996 se však osamostatnil a o rok později se proměnil v kulturní nadaci.

Festival spisovatelů Praha se během svého vývoje stal mezinárodně uznávanou kulturně-společenskou událostí,[zdroj?] v roce 2005 se konal ve Vídni a v roce 2013 v Pittsburghu. Každoročně se zde představí řada světových literátů. V minulosti to byli například John Banville, Lawrence Ferlinghetti, Salman Rushdie, Irvine Welsh, William Styron či Nadine Gordimerová.

Hlavním posláním festivalu je propagovat českou i světovou literaturu, představovat českému publiku známé i méně známé literáty, básníky a spisovatele ze zahraničí (včetně laureátů Nobelových cen). Diskusní fóra jsou místem ke konfrontaci světových otázek s myšlením českým. Jsou podstatným vkladem k demokratizaci myšlení občanské společnosti. Festival dlouhodobě podporuje hlavní město Praha.[1]

Témata

Program[editovat | editovat zdroj]

Program se skládá z odpoledních debat, večerních autorských čtení a doprovodných akci, jako jsou autogramiády ve spřízněných knihkupectvích, koncerty či filmové projekce. Dění na festivalu je simultánně tlumočeno do češtiny a angličtiny a živě přenášeno také na domovské stránky festivalu nebo přes iVysílání.

Festival spisovatelů Praha se koná každoročně v druhé polovině roku. Organizuje festivaly prezentující Prahu a Českou republiku, je ve spojení s podobně zaměřenými partnerskými organizacemi. Směřuje své aktivity také ke studentům. Dlouhodobě spolupracuje s posluchači Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity a Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Spravuje také stránky literarni.cz, na nichž uveřejňuje materiál z domácí i světové literární scény. Řada textů z této stránky je pak využívána pro potřeby FSP.

Další činnosti[editovat | editovat zdroj]

Nadační Fond festivalu spisovatelů Praha[editovat | editovat zdroj]

Pod záštitou Nadačního fondu také probíhá digitalizace rozsáhlého Archivu Festivalu Spisovatelů Praha, který je dostupný online.[2]

Cena Spirose Vergose za Svobodu projevu[editovat | editovat zdroj]

Cenu Spirose Vergose za Svobodu projevu předává mezinárodní Festival spisovatelů Praha pravidelně od roku 2008. Soškou Zrození jezerní panny od akademického sochaře Olbrama Zoubka odměňuje autory, kteří se svou tvorbou a občanským postojem aktivně zasazují o prosazování a dodržování lidských práv a demokratických principů ve společnosti. Cena je pojmenována na paměť řeckého básníka, diplomata a ředitele mezinárodního Festivalu spisovatelů Praha Spirose Vergose.

Spiros Vergos se narodil v Athénách. Společensky se začal angažovat už v mládí – ještě jako středoškolák byl odsouzen za účast při studentských demonstracích a po puči v roce 1967 byl nucen odejít do exilu. Po návratu do Řecka se aktivně podílel na demokratizaci řeckých médií. Působil v diplomatických službách i jako tiskový poradce pro NATO. Vydal soubor esejů a tři sbírky poesie, z nichž do češtiny byl přiložen výbor „Kořeny v čase“.

Cenu Spirose Vergose za Svobodu projevu získala jako první v roce 2008 ruská básnířka Natalja Gorbaněvská, jedna z osmi statečných lidí, kteří v osmašedesátém roce na moskevském Rudém náměstí otevřeně protestovali proti okupaci Československa.

Druhým oceněným byl v roce 2009 syrský básník Adonis, který s osobitou poetikou proměnil pohled na arabskou historii i současnost. Autor, jehož hlas a myšlenky přetavují tradici i historii v nevšední a neotřelý zážitek a otevírají nové cesty psaní, myšlení i životu arabského společenství.

V roce 2010 získal cenu americký spisovatel Peter Matthiessen, který začal aktivně bojovat proti porušování lidských práv v padesátých letech. Ve svém filozofickém postoji, který do značné míry ovlivnilo i zen buddhistické smýšlení, zkoumá roli člověka a společnosti ve vztahu k prostředí, v němž žije. Pojilo jej rovněž přátelství s Janem Masarykem, se kterým se v New Yorku osobně setkal.

Za rok 2011 cenu obdržel irácký básník Saadi Yousef, který vystupoval proti Saddámově režimu.

V roce 2012 cenu obdržel španělský spisovatel José Goytisolo.

Za rok 2013 cenu obdržel německý spisovatel Günter Grass.

Cena Waltera Sernera[editovat | editovat zdroj]

Výroční cena Nadačního fondu FSP pro studenty středních škol mladší jedenadvaceti let, pořádaná ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a spřátelenými nakladatelstvími, které škole vítězného studenta věnují tituly ze své produkce.

Vítěznou povídku vybírá odborná porota složená z významných českých autorů a literárních znalců. Text je veřejně publikován a ohodnocen finanční odměnou a věcnými cenami.

Cena nese od roku 2007 jméno Karlovarského rodáka Waltera Sernera, světáka, hochštaplera a provokatéra, aktéra curyšského Kabaretu Voltaire a spolutvůrce myšlenkového hnutí dada.[3]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Edice SVĚTOVÍ BÁSNÍCI V PRAZE

  • 1997 Portugalští básníci v Praze – antologie současných portugalských básníků přeložená Pavlou Lidmilovou
  • 1997 Michael March: Když tančila – překlad: Hana Žantovská
  • 1998 Giuseppe Conte: Modlitba k Lárům – překlad: Zdeněk Frýbort
  • 1998 Dante Marianacci: Odysseovy návraty, překlad: Zdeněk Frýbort
  • 1999 Spiros Vergos: Kořeny v čase – výbor z básní řeckého básníka a diplomata a exprezidenta mezinárodního Festivalu spisovatelů Praha v překladu Alexandry Büchler, Claudine Tourniaire
  • 1999 Švédští básníci v Praze – Ostrými paprsky- překlad: Dagmar Hartlová a Milan Richter
  • 2003 Bei Dao: Noční hlídka – antologie tvorby čínského básníka, zakladatele a významného představitele modernistického směru Zastřená poesie, přeložila Lucie Olivová
  • 2006 Hans Magnus Enzensberger: Jed – Das Gift – bilingvní výbor z díla současného německého básníka, které bylo v naší zemi od šedesátých let téměř zapomenuté, přeložil Tomáš Kafka
  • 2000 Černé olivy – antologie současných řeckých povídek
  • 2005 Nelze-li jinak – kniha rozhovorů prezidenta mezinárodního Festivalu spisovatelů Praha Michaela Marche s významnými hosty festivalu
  • 2006 The Garden Is Open- zvukový záznam ze společného koncertního vystoupení Eda Sanderse a The Plastic People of the Universe v Praze
  • 2007 METANOIA- kniha fotografií Toma Lesleyho editovaná a uvedená Michaelem Marchem.
  • 2008 Kateřina Anghelaki-Rooke: Když končí den, i v těle se stmívá / The Body grows dark together with the day – překlad: Miroslav Jidnra, Hana Žantovská, Zuzana Mayerová
  • 2009 Dimitris Nollas: Dávný nepřítel – knihu povídek řeckého prozaika přeložila Nicole Votavová Sumelidisová a Simone Sumelidu
  • 2010 Hans Magnus Enzensberger: Historie mraků – překlad: Tomáš Kafka
  • 2010 Michael March: Jen slib – překlad: Hana Žantovská a Jiří Josek
  • 2010 Derek Walcott: Hostina života – překlad: Miroslav Jindra
  • Do publikační činnosti Nadačního fondu Festivalu spisovatelů Praha spadá také nepravidelné vydávání katalogů k jednotlivým ročníkům festivalu nebo jeho doprovodným akcím (výstava Dada East? v roce 2007).

Kritika[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 festival sklidil kritiku ze strany lidskoprávních aktivistů a části veřejnosti za účast australské spisovatelky Germaine Greerové, kterým vadili její transfobní výroky na adresu trans žen, kdy v rozhovoru pro BBC prohlásila, že „transgender ženy nejsou ženy“, nebo její kontroverzní názory na znásilnění či ženskou obřízku.[4] Proti tomu se festival na svém facebookovém profilu ohradil: „(…) To, že dáváme prostor jinému názoru neznamená, že se Festival spisovatelů Praha s tímto názorem ztotožňuje. Naopak dává veřejnosti možnost vyjádřit mu svůj protichůdný názor. Musíme spolu mluvit.“[5] Dle vyjádření organizace Trans*parent však pořadatelé tím, že jí dávají veřejný prostor prezentovat své výroky pouze „posilují ve společnosti nenávist vůči trans ženám, které jsou už tak často terčem útoků“.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pwf.cz/rubriky/nadacni-fond//
  2. http://www.pwf.cz/archivy/
  3. http://www.pwf.cz/rubriky/dalsi-projekty/cena-waltera-sernera/
  4. Festival spisovatelů letos oslaví krásu, přijede feministka Greerová. Aktuálně.cz [online]. 2019-05-27. Dostupné online. 
  5. PETŘÍK, Lukáš. Festival spisovatelů pozval legendární feministku Greerovou, sklidil za to ovšem bouři kritiky. Literární noviny [online]. 2019-05-23. Dostupné online. 
  6. Transparent CZ: „📖🖋️👎Autorka pozvaná na Pražský festival spisovatelů neuznává trans ženy jako ženy🏳️‍⚧️🚶🏽‍♀️“ [online]. Facebook, 2019-07-01. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]