Natalja Gorbaněvská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Natalja Gorbaněvská
C22693-gorbanevskaya02.jpg
Narození 26. května 1936
Moskva
Úmrtí 29. listopadu 2013 (ve věku 77 let)
Paříž
Místo odpočinku Hřbitov Père-Lachaise
Povolání jazykovědkyně, básnířka, knihovnice, novinářka, překladatelka a spisovatelka
Alma mater Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity
Témata poezie
Ocenění medaile Za zásluhy (2014)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Natalja Jevgenjevna Gorbaněvská, rusky: Наталья Евгеньевна Горбаневская, Natalja Jevgenjevna Gorbaněvskaja (26. května 1936 Moskva – 29. listopadu 2013 Paříž[1]) byla ruská básnířka, disidentka a účastnice demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Roku 1964 vystudovala překladatelství na Petrohradské státní univerzitě, pracovala jako knihovnice a překladatelka a vydávala významný samizdatový časopis „Kronika běžných událostí“ (Хроника текущих событий). 25. srpna 1968 byla jednou z osmi protestujících na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Byla zatčena a v prosinci 1969 nuceně umístěna do psychiatrické léčebny s diagnozou schizofrenie. Tuto praxi tzv. „psychušek“ sama popsala v článku „Bezplatná lékařské péče“.

Roku 1973Joan Baez věnovala píseň „Natalia“. Dne 17. prosince 1975 odjela do Paříže, kde žila až do své smrti v roce 2013. Pracovala v redakci ruských časopisů „Kontinent“ a „Russkaja mysl“. Po roce 1989 několikrát navštívila Prahu, vystupovala v rozhlase a v televizi a dostala pamětní medaili Karla Kramáře[2]. Roku 2005 získala polské státní občanství, roku 2008 obdržela Cenu Spirose Vergose[2] na Pražském festivalu spisovatelů a čestný doktorát univerzity v polském Lublinu. 25. srpna 2013 se účastnila vzpomínkové akce na Rudém náměstí pri příležitosti 45. výročí protestu. Akce byla rozehnáva policií a 10 účastníků bylo zadrženo, samotná Gorbaněvská však nikoliv.[3][4] Během návštěvy Prahy byla dne 22. října 2013 vyznamenána Zlatou medailí Univerzity Karlovy v Praze. Zemřela 29. listopadu téhož roku ve svém domově v Paříži.

Dne 28. října 2014 ji český prezident Miloš Zeman udělil in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně, když ocenění zvažoval již o rok dříve ještě za jejího života.[5] Na podzim 2014 po ní byla pojmenována jedna pražská soukromá jazyková škola.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřela Natalja Gorbaněvská, jedna z 'osmi statečných' sovětských disidentů | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2013-11-29 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  2. a b Zemřela Gorbaněvská, demonstrantka ze srpna 1968 u Kremlu [online]. 2013-11-29 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  3. RIA Novosti: 10 Russians Detained for Commemorating Czechoslovakian Invasion – Police
  4. Rusové se omlouvali za invazi 1968. Zatkli je dříve než před 45 lety. iDNES.cz [online]. 2013-08-25 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  5. ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Dostane Gorbaněvská od Zemana vyznamenání? [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  6. Jazyková škola v Praze nese nově jméno disidentky Natálie Gorbaněvské [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  7. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. Gorbaněvská, Poledne. Praha: Torst 2012
  • A. Hradilek, Za naši i vaši svobodu. Praha: Torst 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]