Česká televize

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo ČT. Tento článek pojednává o veřejnoprávním médiu. O plemeni koní pojednává článek Český teplokrevník.
Česká televize
Česká televize 2012.svg
Zahájení vysílání 1. ledna 1992
Provozovatel Česká republika
Generální ředitel Petr Dvořák (od 1. října 2011)
Formát obrazu 16:9 4:3
Slogan Česká televize ve Vašich barvách.
Země ČeskoČesko Česko
Jazyk Čeština
Oblast vysílání ČeskoČesko Česko
Nahradil Československá televize
Web www.ceskatelevize.cz

Česká televize je jedinou českou veřejnoprávní televizí poskytující své vysílání celoplošně na území Česka. Je zřízena zákonem o České televizi,[1] který stanoví rámec jejího fungování, včetně plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a způsobu financování. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě. Sídlí v Praze na Kavčích horách.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československá televize.
Budova České televize na Kavčích horách v Praze
Detail výškové budovy České televize v Praze na Kavčích horách

Česká televize byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 jako právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. Česká televize nejprve provozovala vysílání na programech ČTV a OK3 pro českou část federace, zároveň vyráběla pořady pro federální československý kanál F1 až do rozpadu Československa a zániku Československé televize.

Se vznikem samostatné České republiky a zánikem federálního programového okruhu došlo od 1. ledna 1993 k přejmenování jednotlivých televizních kanálů: na frekvencích dřívějšího ČTV začal nově vysílat program ČT1, na frekvencích bývalého federálního okruhu F1 začal vysílat program ČT2 a program OK3 byl přejmenován na ČT3. K dalším změnám došlo od 4. února 1994, kdy byl kanál ČT3 bez náhrady zrušen a na jeho frekvence byl přesunut program ČT2, který musel uvolnit frekvenci bývalého federálního okruhu pro soukromou televizi Nova. Následující řadu let Česká televize vysílala pouze na dvou okruzích – ČT1 a ČT2.

K rozšíření programové nabídky došlo po více než jedenácti letech, když bylo 2. května 2005 ve 13 hodin spuštěno vysílání zpravodajského kanálu ČT24. Necelý rok poté došlo k dalšímu rozšíření, když dne 10. února 2006 v 9:00 začal vysílat sportovní kanál ČT4 Sport (dnešní ČT sport). Dne 31. srpna 2013 byl spuštěn dlouho připravovaný dětský a vzdělávací kanál ČT :D a zároveň s ním i kanál ČT art zaměřený na kulturní pořady. ČT :D a ČT art od spuštění sdílejí společnou frekvenci, přičemž dětský kanál vysílá od 6:00 do 20:00 a umělecký kanál ve zbylém čase.

Vysílání a program[editovat | editovat zdroj]

Česká televize provozuje šest televizních programů, vysílaných pozemně na pěti digitálních frekvencích. Dva plnoformátové programy (ČT1 a ČT2) doplňují čtyři další tematické programy, určené užšímu vybranému publiku (ČT24, ČT sport, ČT art a ČT :D). Všechny programy jsou dostupné také prostřednictvím satelitu, kabelových sítí a IPTV. Pořady lze sledovat na internetu v rámci tzv. iVysílání, kde Česká televize divákům nabízí živé vysílání vybraných programů a sledování pořadů z archivu.

ČT1[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT1
Podrobnější informace naleznete v článku ČT1.

První program České televize vysílá pořady především pro většinové publikum, tedy se nejvíce podobá komerčním stanicím. Průvodním heslem ČT1 je Vítejte na jedničce. Od 1. března 2012 vysílá i vysokém rozlišení jako ČT1 HD, která je dostupná buď přes družicové vysílání nebo na multiplexu 1a pozemního vysílání.

ČT2[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT2
Podrobnější informace naleznete v článku ČT2.

ČT2 by na rozdíl od ČT1 měla být určena pro náročnější diváky.[3] Tomu odpovídá i její aktuální (2008) reklamní slogan Jiný prostor. I ČT2 je dostupná ve verzi ČT2 HD přes Regionální síť 7.

ČT3[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku ČT3.

ČT3 býval třetí program České televize, dočasně vysílající od 1. ledna 1993 do 3. února 1994. Využíval frekvence bývalého kanálu OK3, na které pak byl přesunut kanál ČT2. Později byl název ČT3 uvažován při přípravě vysílání programového kanálu pro děti a mládež, který byl nakonec spuštěn pod názvem ČT :D.

ČT24[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT24
Podrobnější informace naleznete v článku ČT24.

ČT24 je zpravodajskou stanicí vysílající 24 hodin denně zprávy a publicistiku, podobně jako BBC World nebo CNN. Mezi 6:00 a 0:00 vysílá stanice každou půlhodinu až hodinu zpravodajskou relaci. Některé pořady jsou vysílány souběžně na programu ČT1. Mezi ně patří hlavní zpravodajská relace Události a první část diskusního pořadu Otázky Václava Moravce či ranní zpravodajská relace Studio 6. HD verze je dostupná přes satelitní službu skylink.

ČT sport[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT Sport
Podrobnější informace naleznete v článku ČT sport.

ČT sport vznikl v roce 2006, tehdy pod názvem ČT4 sport (šlo tehdy o de facto čtvrtý programový kanál České televize), v roce 2008 byl přejmenován na ČT4, současný název používá od 1. října 2012. Stanice je zaměřena na sportovní přenosy, pořady o sportu a další sportovní relace.[4]. Verze v HD rozlišení byla spuštěna u příležitosti Mistrovství světa v ledním hokeji 2012 ve Finsku a Švédsku, tehdy pod názvem ČT4 HD, později ČT sport HD. Je dostupná přes družicové vysílání a přes Regionální síť 7, do začátku září 2012 byla dostupná i v pražské pozemní Regionální síti 4 pod názvem ČT sport HD test.

ČT :D[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT :D
Podrobnější informace naleznete v článku ČT :D.

ČT :D je televizní stanice určená mladým divákům od 4 do 12 let. Její vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT art, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci. Svůj program nešíří kvůli nedostatečné datové kapacitě ve veřejnoprávním multiplexu 1 jako ostatní stanice České televize, ale v multiplexu 3 a v nově budovaném multiplexu 1a. Ten vznikl rozšířením původně plánované Regionální sítě 7..[5][6] V HD je dostupný přes skylink.

ČT art[editovat | editovat zdroj]

Logo ČT Art
Podrobnější informace naleznete v článku ČT art.

ČT art je kulturní kanál České televize. Jeho vysílání bylo zahájeno 31. srpna 2013 společně s kanálem ČT :D, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci. Podobně jako stanice ČT :D, ani on svůj program nešíří kvůli nedostatečné datové kapacitě ve veřejnoprávním multiplexu 1, ale v multiplexu 3 a v nově budovaném multiplexu 1a. Ten vznikl rozšířením původně plánované Regionální sítě 7.[6] V HD je dostupný přes skylink.

Organizace ČT[editovat | editovat zdroj]

Přenosový vůz České televize

Hlavou České televize je generální ředitel volený Radou ČT na šestileté období. Prvním generálním ředitelem České televize byl Ivo Mathé. Nejvyšší management dále tvoří finanční a provozní ředitel, ředitel programu, ředitel vývoje pořadů a programových formátů, ředitel výroby, ředitel zpravodajství, ředitel techniky, ředitel marketingu a ředitelé televizních studií v Brně a Ostravě.[7]

Generální ředitelé České televize
Jméno Nástup do funkce Opuštění funkce
Ivo Mathé 1. ledna 1992 1. dubna 1998
Jakub Puchalský 1. dubna 1998 31. ledna 2000
Dušan Chmelíček 1. února 2000 21. prosince 2000
Jiří Hodač 22. prosince 2000 11. ledna 2001
ČT bez generálního ředitele - vedena Věrou Valterovou 11. ledna 2001 9. února 2001
Jiří Balvín 9. února 2001 27. listopadu 2002
Petr Klimeš (prozatímní ředitel) 27. listopadu 2002 18. července 2003
Jiří Janeček 19. července 2003 31. srpna 2011[8]
Petr Dvořák 1. října 2011[9] dosud

Financování[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem financování jsou televizní poplatky, které pokrývají téměř 90 % celkových nákladů. Výše televizního poplatku činí 135 Kč pro domácnost (s platností od 1. 1. 2008; do 30. 9. 2005 to bylo 75 Kč, do 31. 12. 2006 to bylo 100 Kč a do 31. 12. 2007 to bylo 120 Kč),[10] podnikatelé tento poplatek odvádějí za každý televizní přijímač. Roční výnos poplatků do rozpočtu ČT je přibližně 5,7 miliardy Kč. Dalšími výnosy jsou tržby za vlastní výkony a zboží, které zahrnují vysílání reklamy a sponzoringu, prodej práv k pořadům, vydavatelskou činnost, televizní a filmové služby poskytované externím zájemcům, pronájem volných prostor a další.

Pro podnikatelskou činnost stanoví zákon o České televizi podmínku, že musí souviset s vlastním předmětem činnosti České televize a současně nesmí ohrozit její poslání. Zákon dále určuje, že Česká televize na programech ČT2 a ČT sport nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Výnosy z reklamy České televize směřují Státnímu fondu kultury České republiky (reklamní výnos ČT2) a na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou (reklamní výnos ČT sport). Na kanálech ČT1 a ČT24 je reklama zakázána s výjimkou kulturních a sportovních přenosů, pokud je reklama jejich součástí z hlediska podmínek vysílacích práv.[11]

Rada České televize[editovat | editovat zdroj]

Kontrolním orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Působnost Rady definuje zákon o České televizi, mimo jiné ve věcech jmenování a odvolání generálního ředitele, zřizování televizních studií, schvalování rozpočtu a kontroly hospodaření České televize nebo předkládání Výroční zprávy o činnosti České televize a Výroční zprávy o hospodaření České televize Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.[12]

Zákony a předpisy[editovat | editovat zdroj]

Zákon o České televizi zejména stanoví podmínky naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání a definuje působnost Rady České televize jako kontrolního orgánu.[13] Na Českou televizi se dále vztahují například zákony č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, č. 132/2010 Sb., o audiovizuální službě na vyžádání, č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon.

Zvláštním dokumentem je Kodex České televize,[14] jehož vznik předjímá zákon o České televizi. Kodex stanovuje zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Dokument schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

„Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence“ (citát z Kodexu ČT).[15]

Dalším dokumentem, jehož vznik upravuje zákon o České televizi, je Statut České televize.[16] Na návrh generálního ředitele jej schvaluje Rada České televize. V jednotlivých částech definuje postavení, veřejnou službu, působnost generálního ředitele či televizních studií. Statut rovněž stanovuje způsob jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců.

Televizní studia[editovat | editovat zdroj]

Budova ČT Brno z Jakubského náměstí

V rámci televize působí ze zákona Televizní studio Brno, které vzniklo 1961, a Televizní studio Ostrava, které vzniklo 1955. Televizní studia se původně podílela na televizní tvorbě v rozsahu asi každé po 5 %. V roce 2001 na návrh poslanců Zdeňka Koudelky (ČSSD) a Petra Plevy (ODS) zákon nařídil dohromady nejméně 20% podíl studií na celostátním televizním vysílání a alespoň 25 minut regionálního zpravodajství studií z oblasti jejich územní působnosti. V čele studia stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný Radou České televize na návrh generálního ředitele.

Filmová podpora[editovat | editovat zdroj]

Povinnost podporovat českou filmovou tvorbu a kulturní projekty České televizi ukládá zákon o České televizi. V oblasti domácí kinematografie Česká televize představuje největšího filmového koproducenta. S nezávislými filmovými producenty spolupracuje prostřednictvím Filmového centra ČT.

Archiv[editovat | editovat zdroj]

Česká televize pečuje o důležité materiály vzniklé z činnosti České, resp. Československé televize od roku 1953 do současnosti. Částí svých archivních sbírek spadá podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, mezi takzvané specializované archivy, které pečují o kulturní dědictví. Archiv je akreditován u Ministerstva vnitra ČR a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se zejména péče a zpřístupňování archiválií – Národního archivního dědictví. Archiv zároveň poskytuje podporu všem útvarům televize (zejména pro vysílání, novou výrobu, obchod) a plní významnou roli při digitalizaci historických materiálů.

Charitativní činnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavním nástrojem, který Česká televize využívá k podpoře charitativních projektů a veřejně prospěšných aktivit, jsou osvětové a benefiční pořady a bezplatné spotové kampaně v rámci vysílání. S Nadací rozvoje občanské společnosti organizuje sbírkový projekt Pomozte dětem. K vlastním charitativním projektům patří Adventní koncerty České televize. Vedle benefičních formátů do programu zařazuje přenosy a záznamy z kulturně významných událostí. Česká televize je spoluzakladatelem nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Česká televize se v Kodexu ČT zavazuje vytvářet a vysílat populárně vzdělávací a osvětové pořady určené různým věkovým i zájmovým skupinám. Z hlediska programových typů rozlišuje tzv. pořad přímo vzdělávací, neboli osvětový (definovaný EBU) a nepřímo vzdělávací, což jsou žánrově bohatší pořady, kde je vzdělávací prvek přítomný spíše obsahem než formou.

Ke konkrétním vzdělávacím aktivitám České televize patří spolupráce se základními, středními školami a vysokými školami. Jedná se například o poskytování metodických, pracovních listů, které jsou doplňkem k audiovizuálním ukázkám televizních pořadů.[17] Pro vysokoškolské studenty organizuje například projekt ČT start.[18]

Evropská vysílací unie[editovat | editovat zdroj]

Česká televize spolupracuje s významnými mezinárodními organizacemi zaměřenými na televizní výrobu, vysílání a nová média. Od roku 1993 je členem Evropské vysílací unie, která je největší profesní asociací národních vysílatelů na světě a sdružuje přes 70 aktivních členů z více než padesáti států Evropy, severní Afriky a Středního východu a další přidružené členy z celého světa. Prvním českým zástupcem, který zasedl ve výkonném výboru, jež je nejvyšším vedením Evropské vysílací unie, byl Ivo Mathé v letech 1995 až 1998. V roce 2014 se členem výkonného výboru stal Petr Dvořák, který v roce 2016 mandát na další dva roky obhájil.[19]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Televizní krize (2000)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Krize v České televizi.

Na přelomu let 2000 a 2001 se budova zpravodajství České televize stala dějištěm tzv. televizní krize, kdy se redakce zpravodajství vzbouřila proti způsobu odvolání a volby generálního ředitele Radou ČT, proti samotnému řediteli Jiřímu Hodačovi a především proti jím jmenované ředitelce zpravodajství Janě Bobošíkové. Po dobu více než dvou týdnů pak bylo vysíláno dvojí zpravodajství - oficiální na pozemních sítích a vysílání protestujících redaktorů přes družici. Obě komory parlamentu se nakonec postavily spíše na stranu vzbouřenců (někteří politici dokonce na podporu redaktorů přespávali v prostorách zpravodajského velínu).

Stížnost skupiny redaktorů (2013)[editovat | editovat zdroj]

Moderátorka Daniela Drtinová spolu se zástupcem šéfredaktora zpravodajství Adamem Komersem v říjnu odevzdala Radě ČT stížnost na vedení televize. Podepsalo ji celkem 24 zaměstnanců, k podpisu se později přihlásila i Nora Fridrichová.[20] Kritici údajných zásahů do reportáží uváděli, že porušování objektivity a vyváženosti zaznamenali v době kampaně před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu. Na to reagovala skupina redaktorů, která naopak odmítala, že by v období před parlamentními volbami a během nich byla vystavena jakémukoli tlaku či ovlivňování reportáží.[21] Kritiku odmítl ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který polemizoval s jednotlivými body stížnosti[22] a nesouhlasil s jejím údajným zpolitizováním.[23]

Stížnost novinářů mělo posoudit pět osobností oslovených generálním ředitelem Petrem Dvořákam. Byli mezi nimi tehdejší prorektor UK Michal Šobr, předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová, sociolog Jaromír Volek, zahraniční zpravodajové Rob Cameron z BBC a Dana Schmidt z dánského deníku Politiken.[24] Činnost komise byla ukončena poté, co z ní odstoupili Michal Šobr a Dana Schmidt. Rada České televize na zasedání 8. února 2014 konstatovala, že neshledala porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT jako celku.[25]

Kritika ze strany politiků[editovat | editovat zdroj]

Vůči České televizi se několikrát kriticky vyjádřil prezident Miloš Zeman. Podle prezidenta Miloše Zemana ČT neplní veřejnoprávní funkci a do značné míry je ovlivňována TOP 09. Uvedl, že v Radě pro televizní a rozhlasové vysílání zasedají minimálně tři členové se vztahem k této straně a například tisková mluvčí ČT je bývalou mluvčí TOP 09.[26] V květnu 2016 prezident prohlásil, že „…Česká televize by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí, že by koncesionáři neměli platit 135 korun měsíčně za její provoz, že by tento provoz měl být hrazený ze státního rozpočtu“.[27] K velkým kritikům ČT patří senátor Jan Veleba, který veřejnoprávní televizi označil za protizemanovskou a navrhoval zrušit povinnost platit koncesionářské poplatky.[28]

Kritika objektivity zpravodajství[editovat | editovat zdroj]

Někteří komentátoři vyjadřující se pro web Parlamentní listy se pozastavují nad objektivitou v České televizi a kritizují příliš protiruské zpravodajství.[29][30] Magazín Petra Hájka, který publikuje pro web Parlamentní listy, také tvrdí, že je ve vysílání přítomna cenzura.[31]

V srpnu 2015 zveřejnil server bs-life.ru pravděpodobně lživou informaci, že na Ukrajině zahynulo 2000 ruských vojáků. Ruský opoziční blogger Ruslan Levijev označil údaje za vymyšlené,[32] přesto zprávu z neznámého zdroje o 2000 padlých vojácích na Ukrajině Česká televize zveřejnila na své zpravodajské stanici ČT24.[33] Server bs-life.ru později zprávu o počtu padlých vojáků bez vysvětlení stáhnul.

Na konci dubna 2016 byla Radě ČT doručena stížnost na zpravodajství o ukrajinské krizi v období od 1. února 2014 do 31. ledna 2016.[34] Autorem téměř pětisetstránkového dokumentu byl oficiálně uveden Petr Pražák.[35] Stížnost předkládá výčet případů, které podle autora dokládají rozsáhlé porušování zákona o ČT a Kodexu ČT. Rada ČT odmítla stížnost většinou hlasů jako nedůvodnou na svém jednání 22. června 2016. Vyjádření Rady zveřejnil autor stížnosti,[36] který následně odpověděl formou otevřeného dopisu. V něm mimo jiné tvrdí, že Rada nebyla schopna stížnost ani její části zpochybnit žádnými konkrétními argumenty.[37]

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem a později i s uprchlickou krizí se začala v médiích a na sociálních sítích objevovat kritika zpravodajství České televize. Kritické články ve větším rozsahu zveřejnily například server Parlamentní listy.[38][39] Na problematiku možného zneužívání informací se od začátku roku 2017 zaměřuje nově vytvořený odbor Ministerstva vnitra ČR pod názvem Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.[40][41]

Během amerických prezidentských voleb podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ČT porušila zákon, kdy neplnila svou povinnost „poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“. Zpravodajství stranilo kandidátce Hillary Clintonové na úkor Donalda Trumpa.[42]

Propagace pseudovědy[editovat | editovat zdroj]

Česká televize dostala v roce 2004 od Českého klubu skeptiků Sisyfos bronzový Bludný balvan za pořad Sama doma kvůli „soustavné propagaci astrologie a veškeré jurodivosti“.[43] Navíc se jí týkaly i Bludné balvany udílené za rok 2008, protože zlatý Bludný balvan v kategorii družstev[44] a stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců[45] byly uděleny za pořad Detektor.[46]

Další bludný balvan, tentokrát zlatý, byl České televizi udělen v roce 2013 za „propagaci a šíření pavědy na kanále ČT2“. Konkrétně šlo o pořady Tajný projekt voda – zkoumání nevysvětlitelných jevů, 2012 Mayská proroctví a kruhy v obilí, Pološero/Setkání s UFO, Pyramidy a Plný signál - nebezpečí mobilních telefonů a elektromagnetického záření.[47]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČT. Zákony — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  2. ČT. Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  3. ŠTICHA, Ladislav. O kulturních novinkách v České televize. TZ ČT [online]. 2009-01-12 [cit. 2009-02-01]. Dostupné online.  
  4. VYLEŤAL, Martin. Kanál ČT4 Sport byl přejmenován na ČT4. Parabola.cz [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-02-01]. Dostupné online.  
  5. POTŮČEK, Jan. Dětský kanál České televize, pracovně označovaný ČT 3, začne vysílat letos v září. Digizone.cz [online]. 2013-01-10 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online.  
  6. a b POTŮČEK, Jan. Dětský kanál ČT :D odstartuje 31. srpna. Od 20:00 ho vystřídá ČT art. DigiZone.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2013-02-22]. Vždy pro celý odstavec. Dostupné online.  
  7. ČT. Vedení České televize — Management — Lidé — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  8. ROŽÁNEK, Filip. Generální ředitel ČT Janeček oznámil rezignaci [online]. Rozhlas.cz, 2011-6-8, [cit. 2011-09-21]. Dostupné online.  
  9. PERGLEROVÁ, Jana; TROUSILOVÁ, Alžběta. Českou televizi povede bývalý šéf Novy Petr Dvořák. Novinky.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2011-09-21]. Dostupné online.  
  10. MAM, Economia,. Sněmovna schválila zvýšení televizních i rozhlasových poplatků. Marketing & Media. 2005-06-29. Dostupné online [cit. 2017-01-09]. (cs-CZ) 
  11. RRTV. www.rrtv.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  12. ČT. Výroční zprávy — Publikace — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  13. ČT. Zákony — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  14. ČT. Preambule a výklad pojmů — Kodex ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  15. ČT. Preambule a výklad pojmů — Kodex ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  16. TELEVIZE, Česká. Statut ČT — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  17. Moderní-Dějiny.cz | České století v jedné hodině. www.moderni-dejiny.cz [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  18. ČESKÁ TELEVIZE. ČT start — Česká televize. Česká televize [online].  [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.  
  19. HERWIG, Bohumil. Petr Dvořák opět zvolen do vedení EBU. Na starosti bude mít sport - DigiZone.cz. DigiZone.cz. . Dostupné online [cit. 2017-01-09].  
  20. Třetím signatářem stížnosti v ČT je Nora Fridrichová | MediaGuru. www.mediaguru.cz [online].  [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  21. SMLSAL, Matěj. Zpravodajství ČT rozdělil spor o objektivitu. Nikdo nás neovlivňuje, vzkazuje 61 redaktorů. Hospodářské noviny. 2013-10-31. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. (cs-CZ) 
  22. Šámal vyvracel body stížnosti 23 redaktorů | MediaGuru. www.mediaguru.cz [online].  [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  23. Žádný nátlak politiků, jen měníme pravidla, tvrdí šéf zpravodajství ČT. iDNES.cz [online]. 2011-12-13 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  24. MEDIA, News. Spor ve zpravodajství ČT mají rozsoudit Schmidt, Cameron, Volek, Osvaldová a Šobr. Médiář. . Dostupné online [cit. 2017-01-10].  
  25. Zpravodajství ČT je vyvážené, zamítli radní stížnost redaktorů. iDNES.cz [online]. 2014-01-08 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  26. Zeman: Česká televize je do značné míry ovlivňována TOP 09
  27. Miloš Zeman pro PL přednesl radikální návrh, co s Českou televizí. Způsobí to poprask. page-maintitle-short-default. . Dostupné online [cit. 2017-01-10].  
  28. Pokud se ČT nezmění, přijde o peníze, říká o své novele Veleba. iDNES.cz [online]. 2015-03-04 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  29. Petr Žantovský rozebral další nálož protiruských manipulací v českých televizích.
  30. Taková propaganda. Eva Jurinová se zhrozila nad objektivitou České televize
  31. - Cenzura ruského prezidenta v přímém přenosu ČT
  32. Údaje o vojenských ztrátách Moskvy na Ukrajině jsou vymyšlené, tvrdí ruský aktivista. Novinky. 28. srpna 2015
  33. Rusko omylem zveřejnilo počty svých padlých na Ukrajině. ČT24.
  34. Stížnost na ČT - archiv. Stížnost na ČT - archiv [online].  [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  (cs-CZ) 
  35. ROŽÁNEK, Filip. Vojna a mír ve zprávách České televize. Hospodářské noviny. 2016-04-25. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. (cs-CZ) 
  36. VLKP. KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! [online]. 2016-06-26, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  37. VLKP. KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! [online]. 2016-06-27, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  38. Expert v šoku: Dramatická chyba České televize. To na pokraji války není legrace!. page-maintitle-short-default. . Dostupné online [cit. 2017-01-10].  
  39. Petr Žantovský v úžasu: Co dokázala tento týden ČT splácat proti Rusku, tomu jednou nikdo nebude věřit. page-maintitle-short-default. . Dostupné online [cit. 2017-01-10].  
  40. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám - Terorismus a měkké cíle. www.mvcr.cz [online].  [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  41. LIGAS, Aleš. Vnitro spustí nový útvar proti dezinformacím. Bude sledovat lživé weby a bojovat s propagandou. Hospodářské noviny. 2016-10-20. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. (cs-CZ) 
  42. Vítězství Trumpa jako hrozba. ČT informovala o amerických volbách jednostranně, kritizuje rada [online]. Aktuálně.cz, 2017-01-12. Dostupné online.  
  43. Bronzový Bludný balvan za rok 2004 - Česká televize, pořad „Sama doma“ [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2006-08-02, [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.  
  44. Zlatý Bludný balvan za rok 2008 - Rada České televize [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2009-03-16, [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.  
  45. Stříbrný Bludný balvan za rok 2008 - JUDr. Darja Macáková [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2009-03-16, [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.  
  46. TUČEK, Josef. Česká televize dostala Bludný balvan za šíření nesmyslů. Aktuálně.cz [online]. 2009-03-17 [cit. 2011-08-24]. Dostupné online.  
  47. Zlatý Bludný balvan 2012 v kategorii družstev - Česká televize [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2013-03-22, [cit. 2013-04-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pitterman, Jiří – Saturková, Jitka – Šnábl, Vít (eds.): (Prvních) 10 let České televize. Česká televize, Praha 2002.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]