Donald Trump

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Donald Trump
Donald Trump v roce 2016
Donald Trump v roce 2016

Zvolený prezident USA
Úřadu se ujme
20. ledna 2017
Viceprezident Mike Pence (zvolený)
Nastupující za Baracka Obamu

Stranická příslušnost
Členství Republikánská strana
(1987–1999, 2009–2011, od 2012)
Demokratická strana
(před 1987, 2001–2009)
Reformní strana
(1999–2001)
nezávislý
(2011–2012)[1][2]

Narození 14. června 1946 (70 let)
Queens, New York, New York, USA
Národnost Bílí Američané
Choť Ivana Trumpová (1977–1991)
Marla Maplesová (1993–1999)
Melania Trumpová (od 2005)
Rodiče Fred Trump
Mary Anne MacLeodová
Děti Donald Trump
Ivanka Trumpová
Eric Trump
Tiffany Trump
Barron William Trump
Sídlo Trump Tower
Mar-A-Lago
Alma mater Pensylvánská univerzita
Profese politik, podnikatel, investor, restauratér, spisovatel literatury faktu, developer, moderátor televizní reality show
Podpis Donald Trump, podpis
Webová stránka www.greatagain.gov
Ocenění Jewish National Fund Tree of Life Award (1983)
Ellis Island Medal of Honor (1986)
Golden Raspberry Award for Worst Supporting Actor (1990)
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (2007)
Osobnost roku časopisu Time (2016)
Commons Donald Trump
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Donald John Trump (* 14. června 1946 New York) je americký republikánský politik, podnikatelzvolený prezident Spojených států amerických,[3] jehož inaugurace do úřadu je naplánována na 20. ledna 2017.

Kandidaturu do amerických prezidentských voleb 2016 za Republikánskou stranu formálně oznámil 16. června 2015 a po vítězných primárkách získal nominaci na úřad prezidenta USA během červencového stranického sjezdu v Clevelandu. Ve volbách dne 8. listopadu 2016 získal 306 hlasů volitelů (oproti potřebnému počtu 270) a porazil tak svou hlavní soupeřku, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, na kterou připadá 232 hlasů volitelů.[4]

Doposud působí jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ a příbuzní[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v newyorském Queensu jako čtvrté z pěti dětí. Jeho rodiči byli Frederic C. Trump (11. října 1905, New York – 25. června 1999) a Mary A. MacLeod (10. května 1912, Skotsko – 7. srpna 2000). Otec se stal v New Yorku velkým stavebním podnikatelem. Jeho prarodiče z otcovy strany byli původem němečtí emigranti, kteří se přistěhovali do Spojených států v roce 1885. Dědeček Frederic Trump (původním jménem Friedrich Trump) se narodil v malé vinařské obci Kallstadt v oblasti, která patří do německé spolkové země Porýní-Falc. Babička se jmenovala Elisabeth roz. Christ. Již dědeček Trump nabyl značného majetku jako majitel řetězce pohostinství mj. ve městě Seattle ve státě Washington.[5]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Mladý Trump studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy). Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. Od basketbalového trenéra dostal v roce 1964 cenu Coach's Award. Poté studoval dva roky na Fordham University, pak přestoupil na Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě. Po absolvování bakalářského studia v oboru ekonomie a finančnictví nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou (první manželka). Do tohoto manželství se narodily tři děti: Donald Jr., IvankaEric.[6] Nejstarší z těchto dětí, Donald Jr., hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah k prarodičům z matčiny strany, od roku 1980 také pravidelně trávil část letních prázdnin ve Zlíně.[7]

Československá Státní bezpečnost vedla od dubna 1978 sledovací svazek na tehdejší Trumpovu manželku Ivanu. Při té příležitosti získávala také informace o Trumpově angažmá v tehdejší americké politice. Byla tak mimo jiné informována o Trumpově zájmu ucházet se o křeslo prezidenta USA už v roce 1988, respektive 1996.[7]

Samotný Donald Trump navštívil Československo v roce 1990, kdy se ve Zlíně zúčastnil pohřbu svého tchána Miloše Zelníčka.[8] Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou (druhá manželka), s níž má dceru Tiffany.[9] Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou (třetí manželka), která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa [10].

Podnikatelská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátky podnikatelské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Zeť Jared Kushner, nejstarší dcera Ivanka, Trump, manželka Melania, snacha Lara a druhý nejstarší syn Eric

Trump začal svou podnikatelskou kariéru ve společnosti svého otce (Trump Organization). Pro začátek jeho vlastního podnikání mu otec poskytl úvěr ve výši jednoho milionu dolarů.[11] Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio. Když předal Swifton Village firmě svého otce, dosáhli zisku 6 milionů amerických dolarů.

V roce 1980 v New Yorku začaly práce na obnovení Wollman Stadium (stadionu) v Central Parku. Projekt měl předpokládaný stavební plán na 2½ roku. Jenže v roce 1986 nebyli ani blízko dokončení a už proinvestovali 12 milionů dolarů. Trump nabídl převzetí těchto prací bez toho, že by město muselo něco zaplatit. Nabídka byla odmítána, dokud se nedostala do pozornosti médií. Nakonec dostal příležitost a projekt dokončil během tří měsíců za 1,95 milionu dolarů, což bylo o 750 000 dolarů méně než původní rozpočet.

Do konce osmdesátých let se dostal do finanční krize. Výstavbu svého třetího kasína, Trump Taj MahalAtlantic City (New Jersey), financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které následně nedokázal splácet. Banky a držitelé dluhopisů přitom ztratili stovky milionů dolarů. 50 % vlastnictví kasína Taj Mahal musel převést na původní držitele dluhopisů, aby snížil úrokové zatížení a dostal více času na splacení dluhu. Do roku 1994 se mu podařilo značně snížit svůj 900milionový osobní dluh a též výrazně snížil svůj 3,5miliardový obchodní dluh. V roce 1995 spojil svoje kasína do společnosti Trump Hotels & Casino Resorts.

Kluziště Wollman Rink v Central Parku

Úspěchy a neúspěchy[editovat | editovat zdroj]

Trump je předsedou a generálním ředitelem (Chief Executive Officer, CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa. [12]

V letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásil bankrot. První dva bankroty byly v souvislosti s jeho nemovitostmi: Trump Taj Mahal a Trump Plaza Hotel. S odstupem času sám tvrdil, že tehdy, kdy nechal postavit ona luxusní kasína, příliš zpyšněl.[13] V roce 1994 se jeho osobní dluh vyšplhal na 900 milionů a obchodní dluh 3,5 mld. USD. Tehdy musel prodat část svých firem a nemovitostí a vzdát se svého podílu v dalších společnostech. K finančnímu zotavení mu pomohly mj. výhodné smlouvy u nemovitostí za možnost zobrazit na nich nápis „TRUMP“. Bankroty z let 2004 a 2009 byly opět spojeny s jeho nemovitostmi, mezi jinými Trump Taj Mahal a Trump Hotels & Casino Resorts.

Mnohé projekty jeho podnikání skončily neúspěchem, nebo již byly zrušeny – např. Trump Airlines, Trump University, Trump Magazine, Trump Vodka, Trump Steaks, Trump Mortgage. Projekt Trump University (2004-2011) se v roce 2013 a v březnu 2016 dostal do zájmu médií, když státní návladní Eric Schneiderman zahájil vyšetřování, které skončilo žalobou, říkající, že se škola „angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech“.[14] Nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky.

Jiné Trumpovy projekty jsou ziskové – např. Trump Financial (hypoteční firma), Trump Sales and Leasing (rezidentní prodeje), Trump International Realty (rezidenční a komerční nemovitosti), Trump Restaurants, Go Trump (on-line cestovní vyhledávač), Select By Trump (řada kávových nápojů), Trump Drinks (energetický nápoj pro izraelský a palestinský trh), Donald J. Trump Signature Collection (řada pánského oblečení a hodinky), Trump Ice (balená voda), Trump Golf, Trump Chocolate, Trump Productions (televizní produkční společnost) anebo Trump Home (bytové zařízení).

Trump Tower v New Yorku
Trump Hotel v Las Vegas, jehož okna jsou pozlacena 24 karátovým zlatem

Nemovitosti[editovat | editovat zdroj]

Donald Trump vlastní v USA několik nemovitostí:

administrativní a rezidenční budovy
  • Trump Tower (mrakodrap s hodnotou 318 milionů dolarů je jednou z nejcennějších nemovitostí v New Yorku)
  • Trump World Tower (newyorský mrakodrap oceněný na 290 milionů dolarů)
  • 40 Wall Street (Trump Building, původní budovu z roku 1930 Trump renovoval v roce 1996. Budova je 283 m vysoká a má 72 podlaží.)
hotely
kasína

V zahraničí nesou Trumpovo jméno následující budovy:

  • Trump International Hotel and Tower (Toronto)
  • The Palm Trump International Hotel and Tower (Dubaj)
  • Trump Ocean Club International Hotel and Tower (Panama City)
  • Trump Ocean Club Baja Mexico (nedaleko od San Diego)

Mediální působení[editovat | editovat zdroj]

Trumpova hvězda na Hollywoodském chodníku slávy

Donald Trump byl dvakrát nominován na Cenu Emmy a účinkoval v cameo rolích v několika filmech (Sám doma 2: Ztracen v New Yorku) a seriálech (Chůva k pohledání, Tak jde čas).[15] Mnohokrát byl hostem různých talk show. Objevil se i v jiných zábavných pořadech, např. ve World Wrestling Entertainment, kde se v ringu pral s vlastníkem organizace, Vincem McMahonem.

V roce 2003 se stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show The Apprentice na kanále NBC, ve které skupina lidí bojovala o práci v jeho podniku. V první sérii The Apprentice dostával Trump plat 50 000  dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován 3 miliony za epizodu. Po 10 sériích přidal spin-off The Celebrity Apprentice, kde vystupovaly celebrity. Peníze, které se jim podařilo vybrat v každém kole, šly na charitativní projekt dle výběru projektového manažera vítězného týmu. V roce 2007 za The Apprentice dostal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, která byla už několikrát vandalizována.[16]

Trump se po úspěchu show The Apprentice stal šéfem i dalších projektů, jako byly soutěže krásy Miss USA a Miss Universe Pageant, které vysílala NBC.

Poté, co oznámil prezidentskou kandidaturu a v preferencích šel mezi republikány do vedení, je mediálně exponován nesrovnatelně intenzivněji, typicky s několika rozhovory denně a získává nejvíce prostoru a času v médiích nejen mezi republikánskými ale všemi prezidentskými kandidáty. Pro média jsou zprávy zahrnující Donalda Trumpa atraktivní z hlediska sledovanosti a tak na zpravodajství ani mediálním času jemu věnovaném nešetří, čímž i on dostává zdarma prostor pro vyjadřování svých názorů, který mimo jiné konvertuje mnohé nerozhodnuté voliče. Celkem je odhadováno, že hodnota mediálního prostoru jemu „zdarma“ poskytnutého (na rozdíl od reklam, za něž by musel platit komerční ceny) činí 1,9–2,0 miliardy dolarů.[17][18]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Politické pozice[editovat | editovat zdroj]

Trump přijímá republikánskou nominaci, červenec 2016

Vnitropoliticky se především profiloval svými požadavky na snížení daní firmám, zjednodušení daňového systému, snížení federálního dluhu a také svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví.[19] V zahraniční politice je proti smlouvám o svobodném obchodu a prosazuje názor, že Spojené státy nemají příliš intervenovat ve světě.[20][21]

Ke konci prvního funkčního období Baracka Obamy se zviditelnil jako sympatizant tzv. Birthers, skupiny lidí vyžadující důkaz o tom, že se Obama narodil v USA a je tedy způsobilý být prezidentem USA (viz Spory o volitelnost Baracka Obamy). Minimálně v jednom televizním vystoupení Trump veřejně slíbil, že pokud Obama poskytne vyžadované dokumenty, věnuje on 5 milionů dolarů na charitu dle prezidentova uvážení.[22] Obama na tuto výzvu nereagoval.

V roce 2015 Trump kritizoval bývalého amerického prezidenta Bushe za invazi do Iráku[23] a také prohlásil, s ohledem na dění v Libyi, Sýrii a Egyptě, že zahraniční politika Baracka Obamy a bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Africe a na Blízkém východě zapříčinila smrt "stovek tisíc" lidí.[24]

Utratili jsme 4 biliony dolarů ve snaze svrhnout různé lidi. Které, na rovinu, kdybychom měli tady a mohli jsme tak utratit 4 biliony dolarů ve Spojených státech na opravu silnic, mostů, našich letišť a spoustu dalších problémů, jež máme, by utraceny byly mnohem lépe.[25]

V roce 2015 označil Trump německou kancléřku Angelu Merkelovou za "pravděpodobně největšího světového vůdce současnosti", ale o rok později Angelu Merkelovou ostře kritizoval za její vstřícnou imigrační politiku během evropské migrační krize.[26]

Trump má kladný postoj k Izraeli a prohlásil, že by uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele.[27] K Číně má Trump spíše negativní vztah. Čínu kritizoval za její obchodní politiku, která podle něho poškozuje Spojené státy a připravuje Američany o práci, a pohrozil, že zavede vysoká dovozní cla na čínské zboží.[28]

Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí:

Když Mexiko k nám posílá své lidi, neposílají své nejlepší. Neposílají tebe nebo tebe. Posílají lidi, kteří mají spoustu problémů a přinášejí tyto problémy k nám. Přinášejí drogy, přinášejí kriminalitu, jsou to znásilňovatelé. Ale někteří – předpokládám – jsou dobří lidé.

Stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny Trumpovy televizní pořady na ní vysílané. Podnikatel se nechal slyšet, že si za svými slovy stojí a bude stanici žalovat.[29] V USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika.[30]

V srpnu 2016 Trump řekl, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Ruskem.[31] Vladimir Putin se k americké volební kampani vyjadřoval minimálně, ale ruská média o Trumpovi psala pozitivně. Trump uvedl, že Putin je „silný vůdce", s nímž by „zřejmě dobře vycházel", ale v rozhovoru s ABC uvedl, že k Putinovi nemá žádný vztah a nikdy se s ním nesetkal.[31] Podpořil ruské nálety proti povstalcům a Islámskému státu (IS) v Sýrii[32] a vyjádřil ochotu spolupracovat s Ruskem v boji proti IS.[33]

Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku, než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet.

Syrského prezidenta Assada označil Trump za "padoucha", ale také řekl: "Nemám rád syrského prezidenta Bašára Asada, ale Asad zabíjí bojovníky IS. Rusko zabíjí bojovníky IS a Írán zabíjí bojovníky IS."[28]

V pozdějším rozhovoru s přítomností veřejnosti řekl na adresu senátora Johna McCaina o jeho vojenské kariéře, zejména během války ve Vietnamu: „Není to hrdina. Ok, je hrdina, protože byl chycen. Já preferuji ty, kteří nebyli chyceni.“ McCain totiž havaroval se svým letadlem během náletu na Hanoj při operaci Rolling Thunder, zlomil si nohu, byl chycen vietnamskými bojovníky a vězněn pět let. Trumpův výrok rozvířil debatu o tom, zda-li je McCain válečný hrdina.

7. prosince 2015, několik dní po teroristickém útoku v San Bernardinu, vydal Trump prohlášení začínající touto větou:

Donald J. Trump volá po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států, dokud zástupci naší země nezjistí, co se děje.

Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že by toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám – i pro muslimy-turisty, obchodní cestující či muslimy americké státní příslušnosti, vracející se do země např. z dovolené. Toto Trumpovo prohlášení se setkalo s převážně negativní reakcí v médiích.[34] Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“. Trump na to odpověděl, že princ „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“ a on tomu po svém zvolení prezidentem USA učiní přítrž.[35] Trump později zmírnil svou pozici v červnu 2016 s tím, že dočasný zákaz by se vztahoval pouze na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“.[36]

Trump v Oválné pracovně s prezidentem Obamou 10. listopadu 2016

Trump se vyjádřil kriticky na adresu Saúdské Arábie, která je klíčovým americkým spojencem na Blízkém východě, a naznačil, že její představitelé mohli nést odpovědnost za teroristické útoky 11. září 2001.[37] Trump také vyzval Saúdskou Arábii, aby se více zapojila do boje proti Islámskému statu[38] a hradila náklady za pobyt amerických vojsk na jejím území.[39] Od Hillary Clintonové požadoval, aby její Clinton Foundation vrátila dary, které obdržela od Saúdské Arábie, protože podle Trumpa Saúdská Arábie jedná s ženami jako s otroky a zabíjí gaye.[40]

Ve čtvrté republikánské debatě v roce 2016 Trump prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu, ale také dodal, že by udělal vše pro minimalizaci počtu civilních obětí.[41] Cílení na ostatní členy rodin, za což byla kritizována i administrativa Baracka Obamy při náletech bezpilotních letadel,[42] by se dalo vyložit jako porušení Ženevských konvencí, což mu bylo vytýkáno v televizních komentovaných zpravodajstvích (např. Last Week Tonight with John Oliver nebo The Young Turks).

9. srpna 2016 řekl na mítinku přenášeném CNN o Hillary Clintonové:

Pokud přijde na to, že si bude vybírat své (nejvyšší) soudce, (potom) není nic, co byste s tím mohli udělat, vážení. … I když, pro stoupence druhého dodatku možná je – nevím.

Jeho slova by se dala vykládat (v nejzazším případě) jako nabádání k zastřelení své protikandidátky.[43] Po vítězství ve volbách Trump zmírnil svou ostrou rétoriku a ve svém prvním povolebním projevu pochválil Clintonovou za "houževnatou kampaň".[44]

Prezidentská kampaň[editovat | editovat zdroj]

Donald Trump hovoří během kampaně v Arizoně
Republikánské primárky 2016. Trump vyhrál ve státech označených modře.

Trump se začal politicky výrazněji angažovat od konce sedmdesátých let 20. století, kdy organizačně i finančně podporoval některé volební kampaně. Na konci osmdesátých let mu bylo republikány poprvé neformálně nabídnuto, aby kandidoval. Jako potenciálního politického partnera ho zřejmě vnímal i Michail Gorbačov, který měl velký zájem se s ním v roce 1988 v New Yorku setkat. Trump nakonec nabídku republikánů odmítl. Zároveň ale začal uvažovat o vlastní kandidatuře pro rok 1996, kterou chtěl už tehdy koncipovat jeho nezávislou na republikánech i demokratech.[45]

V show Oprah Winfreyové v roce 1988 byl pravděpodobně poprvé dotázán, zda přemýšlí o kandidatuře na prezidenta Spojených států amerických. Trump sice odpověděl „pravděpodobně ne“, ale tuto možnost zcela nevyloučil. Do předvolebního boje o kandidaturu pak vstoupil již v roce 2000. Zúčastnil se primárek Reformní strany USA a vyhrál ve dvou státech, pak od kandidatury ustoupil. V roce 2014 řekl, že „velmi vážně zvažuje“ opětovnou kandidaturu.

Dne 16. června 2015 formálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. Tehdy také představil své předvolební heslo „Udělejme Ameriku opět velkou/skvělou!“[46][47] (v originále anglicky „Make America Great Again“).[48] Při první republikánské debatě byl jediný, který se nezavázal slibem, že v případě svého neúspěchu bude podporovat vítěze primárek a nebude kandidovat za nějakou nezávislou třetí stranu.

Podle vlastního vyjádření byl proti americké invazi do Iráku v roce 2003. Během televizní debaty republikánských kandidátů na prezidenta v září 2015 kritizoval dřívějšího amerického prezidenta George W. Bushe a jeho bratra Jeba Bushe kvůli válce v Iráku.[49]

Trump se svou manželkou během kampaně v New Hampshire

Při oznámení své kandidatury na prezidenta řekl, že má majetek o výši 8,7 miliard dolarů; podle časopisu Forbes jeho majetek činí 4,5 mld. dolarů.[50]

Rychle se stal vedoucím kandidátem Republikánské strany.[51] K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 republikánských primárkách a shromážděních (tzv. caucuses) v unijních státech a teritoriích. Poté, co 3. května 2016 zvítězil v indianských primárkách, odstoupili zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz[52] i ohijský guvernér John Kasich,[53] a stal se předpokládaným kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.[54][55][56]

Trump hovoří se svými příznivci v Jižní Karolíně

V průměru pěti nejdůležitějších průzkumů veřejného mínění měl Trump v květnu 2016 poprvé malý náskok před svou pravděpodobnou soupeřkou v prezidentských volbách, kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Na internetové stránce Real Clear Politics (RCP) byl pro něj vypočten náskok 0,2 % v celých Spojených státech. Průzkumy, které dopadly ve prospěch Trumpa (s procentním náskokem), jsou tyto: Rasmussen Reports - 5 %, Fox News: 3 %, ABC News/Washington Post - 2 %. Ve prospěch Clintonové dopadly tyto průzkumy: NBC News/Wall Street Journal - 2 %, CBS News/New York Times - 6 %.[57]

Ke konci května 2016 měl Trump již zajištěn potřebný počet hlasů pro svou nominaci oficiálním kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Podle tiskové agentury Associated Press překonal počtem 1 238 delegátů stanovenou hranici o jeden hlas. Vyslovili se pro něj dosud nerozhodnutí delegáti, mezi nimi předsedkyně republikánů ve státě Oklahoma Pam Pollardová.[58]

Výsledky amerických prezidentských voleb v listopadu 2016. Trump vyhrál ve státech označených červeně.

Krátce po skončení sčítání hlasů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii přiletěl Trump dne 24. června 2016 do Skotska. Jeho vrtulník pak přistál na ploše golfového hřiště Trump Turnburry u obce Turnberry na jihozápadě země (hrabství Ayrshire).[59] Po ohlášení výsledků referenda prohlásil Trump, že „britští voliči si vzali svoji zemi zpět“, což je obměnou jeho vlastního hesla z předvolebního boje v USA. Podle amerického časopisu Time lze hlasování o brexitu označit za nový mezník v globální (resp. celosvětové) „válce o elity“. V jistém slova smyslu je prý také vítězstvím trumpismu ve světovém měřítku.[60]

V červenci 2016 se Trump zabýval přípravami na kongres Republikánské strany v Clevelandu v druhé polovině toho měsíce, na kterém byl posléze určen oficiálním kandidátem strany pro prezidentské volby v listopadu 2016. Úvahy komentátorů se točily kolem dvou jmen politiků, kteří se mohli stát Trumpovými kandidáty na místo viceprezidenta USA, tzv. „running mate“. Jmenovitě to byli guvernér státu New Jersey Chris Christie a guvernér státu Indiana Mike Pence.[61] Trump si pak jako svého spolukandidáta vybral Mika Pence.

Zvolený prezident USA[editovat | editovat zdroj]

Přípravy na převzetí úřadu[editovat | editovat zdroj]

Donald Trump zvítězil ve volbách dne 8. listopadu 2016 a stane se 45. prezidentem Spojených států amerických. Úřadu se oficiálně ujme 20. ledna 2017.

Dne 11. listopadu jmenoval Trump budoucího viceprezidenta USA Mikea Pence vedoucím týmu, který připravuje nástup nové administrativy. V tomto týmu budou dále pracovat Chris Christie, guvernér státu New Jersey, generál Michael T. Flynn, bývalý mluvčí Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, lékař a politik Ben Carson, bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani a senátor za Alabamu Jeff Sessions. Členy týmu jsou dále předseda Republikánské strany Reince Priebus, šéf Trumpovy volební kampaně Stephen Bannon a podnikatel německého původu Peter Thiel, který investuje kapitál v Silicon Valley. Spolupracovat budou také Donald Trump Jr., Ivanka Trumpová, Eric Trump a zeť Jared Kushner.[62]

Protesty proti Trumpovi v New Yorku 10. listopadu 2016
Trump a japonský premiér Šinzó Abe se setkávají 17. listopadu 2016

Dne 13. listopadu 2016 jmenoval Trump dosavadního předsedu Republikánského národního výboru Reince Priebuse do významné funkce jako příští šéf jeho štábu v Bílém domě. Priebusovi se přičítají k dobru jeho značná podpora Trumpa ve volebním boji, organizační schopnosti a také jeho dobré vztahy například s mluvčím Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem. Zároveň bylo oznámeno, že Stephen Bannon, dosavadní majitel internetového portálu Breitbart.com, zaujme pozici hlavního poradce prezidenta (senior advisor).[63]

Brzy po vítězství Trumpa ve volbách prezidenta, a sice 14. listopadu 2016, se uskutečnil první telefonický rozhovor mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politikové si navzájem slíbili, že budou konstruktivně spolupracovat. Putin nabídl Trumpovi partnerský dialog za předpokladu vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhé strany. Oba se shodli na tom, že dosavadní vztahy obou zemí nejsou uspokojivé. Podle prohlášení Kremlu se musí obě strany „vrátit k pragmatické spolupráci k oboustrannému užitku, která zohlední zájmy obou států a bezpečnost a stabilitu ve světě“. Zvláště musí být propojeno úsilí obou států v boji proti mezinárodnímu terorismu a extremismu. Trumpův tým se vyjádřil, že zvolený prezident hovořil s Putinem o celé řadě témat. Trump si přeje „silné a trvalé vztahy s Ruskem“.[64]

Čína podala oficiální protest proti telefonátu Trumpa s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen z 2. prosince 2016, což byl první oficiální kontakt mezi americkým a tchajwanským vůdcem od přerušení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou republikou (Tchajwanem) v roce 1979, poté co již za vlády prezidenta Richarda Nixona došlo v roce 1972 k velkému obratu v americké politice vůči Číně. Obamova administrativa prohlásila v reakci na telefonát, že Spojené státy nadále podporují politiku jedné Číny a považují Čínskou republiku na ostrově Tchajwan za provincii pevninské Číny.[65] Deníky New York Times a Guardian označily Trumpův telefonát za "provokaci" vůči pevninské Číně a Trumpa kritizovali také někteří američtí politici.[66] Trump na kritiku reagoval na twitteru: "Je zajímavé, že Spojené státy prodávají Tchaj-wanu vojenský materiál za miliardy dolarů, a já bych přitom neměl přijmout blahopřejný telefonát."[65]

Sestavování nové administrativy[editovat | editovat zdroj]

Brzy po vítězství ve volbách začal Trump řešit personální otázky spojené se sestavením nové vlády USA a obsazením dalších klíčových pozic ve státním aparátu. Deset dní po volbách již rozhodl o třech důležitých postech. Novým ministrem spravedlnosti se má stát dosavadní alabamský senátor Jeff Sessions. Poradcem pro národní bezpečnost bude jmenován bývalý generálporučík a šéf vojenské kontrarozvědky DIA Michael T. Flynn. Ředitelem zpravodajské služby CIA bude po nástupu Trumpa do prezidentského úřadu republikánský kongresman Mike Pompeo.[67]

Ke dni 23. listopadu 2016 předpokládali pozorovatelé, že na listině kandidátů pro post ministra zahraničí USA (Secretary of State) sestavené Donaldem Trumpem figuruje na prvním místě Mitt Romney, republikánský kandidát v prezidentských volbách 2012.[68] Novou ministryní pro vzdělání bude Betsy DeVos ze státu Michigan, která se touto agendou již dlouho zabývá. Jako velvyslankyni při OSN předpokládá Trump dosavadní republikánskou guvernérku Jižní Karolíny Nikki Haley, jejíž rodiče se do USA přistěhovali z Indie.[69]

Po svátku Thanksgiving pokračoval Trump v jednáních s možnými kandidáty na místa v americké vládě. Rozhodl se jmenovat republikánského poslance Toma Price ministrem zdravotnictví. Price je známým odpůrcem Obamovy reformy zdravotního pojištění (Obamacare). Krom toho je Trump v kontaktu s bývalým čtyřhvězdičkovým generálem a posléze šéfem zpravodajské služby CIA Davidem Petraeusem, který přichází v úvahu jako ministr zahraničí nebo ministr obrany USA.[70]

Dne 29. listopadu 2016 se Trump v New Yorku opět setkal s Mittem Romneym. Po této schůzce v luxusní restauraci Jean-Georges, která se nachází v Trump Tower na Manhattanu a při které byl přítomen také předseda republikánů Reince Priebus, vzrostly podle pozorovatelů opět šance Romneyho stát se ministrem zahraničí. Romney obsáhle chválil nástup Trumpa do prezidentské funkce a jeho schopnost „sjednotit USA“. Jako další pravděpodobné personální rozhodnutí zvoleného prezidenta se očekává jmenování bývalého manažera bankovní společnosti Goldman Sachs Stevena Mnuchina novým ministrem financí USA.[71]

Dalším členem Trumpovy vlády bude penzionovaný 66letý generál James Mattis, který se ujme úřadu ministra obrany. V průběhu své 44leté působnosti v ozbrojených silách USA sloužil Mattis převážně u složek námořní pěchoty, mj. v obou válkách v Iráku a v Afgánistánu. Barack Obama jej v roce 2010 učinil šéfem strategicky důležitého centrálního velitelství, kterým zůstal až do roku 2013. Mattis se však stal kritikem Obamovy strategie zvláště v boji proti Islámskému státu a jeho politiky vůči Íránu. Obamu považuje za „slabého prezidenta“.[72][73]

Novým ministrem pro bytovou výstavbu a rozvoj měst bude afroamerický politik a bývalý Trumpův konkurent v kandidatuře na prezidenta Ben Carson, původním povoláním chirurg.[74]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gillin, Joshua."Bush says Trump was a Democrat longer than a Republican `in the last decade’", PolitiFact.com, 24-08-2015. Ověřeno k 2015-10-21. 
  2. SARGENT, Hilary. The Man Responsible for Donald Trump’s Never-Ending Presidential Campaign [online]. 22-01-2014. [1]. (anglicky) 
  3. Voice Of America:U.S. Election Map 2016
  4. LEIP, David: 2016 Presidential General Election Results. Dave Leip's Atlas of U.S. Presidential Elections. Massachusetts. http://uselectionatlas.org/RESULTS/index.html, 22. listopadu 2016 (anglicky).
  5. ROZHON, Tracie: Fred C. Trump, Postwar Master Builder of Housing for Middle Class, Dies at 93. (Fred C. Trump, poválečný mistr-stavitel bytových projektů pro střední třídu, zemřel ve věku 93 let.) The New York Times, http://www.nytimes.com/1999/06/26/nyregion/fred-c-trump-postwar-master-builder-of-housing-for-middle-class-dies-at-93.html?pagewanted=all, 26. června 1999 (anglicky).
  6. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib#space-b
  7. a b Trump v hledáčku komunistické Státní bezpečnosti (StB), abcHistory.cz, 9. 11. 2016
  8. Ze Zlína až do Trump Tower, Lidovky.cz, 10. 11. 2016
  9. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib&strana=5#space-b
  10. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib&strana=6#space-b
  11. http://edition.cnn.com/2015/10/26/politics/donald-trump-small-loan-town-hall/
  12. "The World's Billionaires: Donald Trump", October 20, 2016. Ověřeno k October 20, 2016. 
  13. HARANTOVÁ, Emilie. Donald Trump: šampion lží, předsudků, urážek a velkého ega. Xman.cz. . Dostupné online.  
  14. http://abcnews.go.com/Politics/controversy-surrounding-trump-university/story?id=37374821
  15. Casting Notes: Donald Trump Cameos in Wall Street 2; Jeremy Piven and Kate Walsh go to Canada [online]. Slashfilm.com, 30. listopadu 2009, [cit. 2011-04-21]. [2]. (anglicky) 
  16. Trump's Hollywood Star Destroyed
  17. http://www.huffingtonpost.com/entry/donald-trump-2-billion-free-media_us_56e83410e4b065e2e3d75935
  18. http://money.cnn.com/2016/03/15/media/trump-free-media-coverage/
  19. KOHOUT, Kohout. Kdo se má bát Donalda Trumpa [online]. 2016-11-10. Dostupné online.  
  20. CASSIDY, John: Donald Trump Is Transforming the G.O.P. Into a Populist, Nativist Party (Donald Trump přeměňuje Grand Old Party, t.j. Republikánskou stranu, na stranu populistickou, národoveckou). http://www.newyorker.com/news/john-cassidy/donald-trump-is-transforming-the-g-o-p-into-a-populist-nativist-party, The New Yorker, 29. února 2016, staženo 5. března 2016 (anglicky).
  21. http://theweek.com/articles/612240/disintegration-donald-trump. „The disintegration of Donald Trump“ (Desintegrace Donalda Trumpa), theweek.com (anglicky).
  22. Donald Trump offers Obama 5 million dollars
  23. "Jsem nejlepší vládce, holedbal se Trump. Bush přiznal kouření marihuany". iDNES.cz. 17. září 2015
  24. Donald Trump: Hillary Clinton 'killed hundreds of thousands of people with her stupidity'. Yahoo News. 13. prosince 2015.
  25. "Is The Middle East Better Off With Dictators? Republican Candidates Sound Off On Foreign Policy Strategy During Debate". International Business Times. 15. prosince 2015.
  26. "Donald Trump Called Germany’s Angela Merkel ‘The Greatest’ Last Year". TIME. 15. srpna 2016.
  27. "Zájmy místo šíření hodnot. Trump půjde s Rusy proti Číně, soudí analytik". iDNES. 20. listopadu 2016.
  28. a b Trump má v zahraničí jasné nepřátele: Chce cla na čínské zboží a zničit Islámský stát. Hospodářské noviny. 10. listopadu 2016.
  29. http://www.nbcnews.com/politics/2016-election/nbc-cuts-business-ties-donald-trump-over-immigration-remarks-n383856
  30. "Trump: Ilegální přistěhovalce vyhostíme, Mexiko oddělíme zdí". Aktuálně.cz. 17. srpna 2015.
  31. a b Trump je pro uznání ruské anexe Krymu [online]. Novinky.cz, 2016-08-01. Dostupné online.  
  32. Putin podporuje Trumpa. Podívejte se proč [online]. EuroZprávy, 2016-04-01. Dostupné online.  
  33. "Donald Trump’s talk of teaming with Russia against Islamic State draws pushback on Hill". The Washington Times. 15. listopadu 2016.
  34. Media's Trump Honeymoon Phase Is Over…
  35. "Urážky mezi miliardáři: Saúdský princ a Trump se do sebe pustili!". TN.cz, 13. prosince 2015.
  36. Trump now says Muslim ban only applies to those from terrorism-heavy countries [online]. Washington Post, 2016-06-25. Dostupné online. (Anglicky) 
  37. "Donald Trump still does business in Saudi Arabia, despite blaming the country for 9/11". The Independent. 20. května 2016.
  38. "Trump tells NYT he would consider halting purchase of oil from Saudi Arabia". The Guardian. 27. března 2016.
  39. "Donald Trump Adds Saudi Arabia to List of Countries Ripping Off the U.S.". Bloomberg. 16. srpna 2015.
  40. "Trump demands Clinton Foundation return $25 million from Saudis". Politico. 13. června 2016.
  41. http://www.ibtimes.co.uk/donald-trump-says-families-terrorists-should-be-targeted-1531587
  42. "In attack on Trump, Clinton accidentally admits drone killing of Abdulrahman al-Awlaki may have been a war crime". Salon. 6. června 2016.
  43. BREAKING: Donald Trump Threatens Hillary Clinton With Gun Violence
  44. "Vítěz Trump chce sjednotit USA, Clintonová nabídla spolupráci". České noviny. 9. listopadu 2016.
  45. Trump v hledáčku komunistické Státní bezpečnosti (StB), abcHistory.cz, 9. 11. 2016
  46. Donald J. Trump byl zvolen novým prezidentem USA. Republikáni ovládli i americký Kongres [online]. Byznys Noviny, 2016-11-09. Dostupné online.  
  47. Clintonovou a Trumpa čeká první zkouška ohněm, Iowa spouští primárky [online]. Novinky.cz, 2016-02-01. Dostupné online.  
  48. Here’s Donald Trump’s Presidential Announcement Speech. TIME [online]. June 16, 2015 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.  
  49. "Jsem nejlepší vládce, holedbal se Trump. Bush přiznal kouření marihuany". iDNES.cz. 17. září 2015
  50. http://www.celebritynetworth.com/richest-businessmen/richest-billionaires/donald-trump-net-worth/
  51. PINDELL, James: Why Donald Trump is (still) the GOP Front-runner (Proč je Donald Trump stále vedoucím kandidátem GOP), https://www.bostonglobe.com/news/politics/2016/01/14/why-donald-trump-still-gop-front-runner/ZKIXTJXQqnFhZN6rPjQEaN/story.html. The Boston Globe, 14. ledna 2016, staženo 14. března 2016 (anglicky).
  52. Ted Cruz drops out of the Republican presidential race [online]. The Washington Post, May 3, 2016. [3]. (anglicky) 
  53. CNN, Phil Mattingly, David Mark and Tom LoBianco. Sources: John Kasich to drop out [online]. . [4]. (anglicky) 
  54. US-Wahlkampf: Auch letzter Trump-Rivale Kasich gibt auf (Volební boj v USA: Také poslední Trumpův soupeř Kasich to vzdává), Neue Zürcher Zeitung, 4. května 2016 (německy).
  55. COLLINSON, Stephen. Donald Trump: Presumptive GOP nominee; Sanders takes Indiana. CNN [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.  
  56. GRAHAM, Chris; MOLLOY, Mark. Donald Trump mocked over ‘win bigly’ victory speech – Twitter reacts. The Telegraph [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.  
  57. KREUTZER, Christian: Trump überholt Clinton erstmals in Umfragen (Trump poprvé předstihl Clintonovou v průzkumech), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/internationale-politik/id_77925046/us-vorwahlen-donald-trump-ueberholt-hillary-clinton-in-umfragen.html. T-online.de, 24. května 2016 (německy). Staženo 24. května 2016, 16:18 hod.
  58. Trump hat notwendige Delegiertenzahl für Präsidentschaftskandidatur (Trump má nutný počet hlasů delegátů pro prezidentskou kandidaturu), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_77949678/trump-hat-notwendige-delegiertenzahl-fuer-praesidentschaftskandidatur.html. T-online.de, 26. května 2016, staženo 27. května 2016, 13:52 hod. (německy).
  59. Donald Trump landet in Großbritannien, Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/brexit/liveticker-zum-brexit-briten-stimmen-ueber-eu-austritt-ab-14300118.html, 24. června 2016 (německy).
  60. SHUSTER, Simon: The Brexit Vote Is a New Milestone in the Global War on Elites (Hlasování o brexitu je novým mezníkem v globální válce o elity), Time, http://time.com/4381313/brexit-vote-david-cameron-elites/?xid=newsletter-brief, 24. června 2016 (anglicky).
  61. ROSS, Andreas: Möglicher Vizepräsident Trumps. Casting-Show geht in die Endrunde (Možný Trumpův viceprezident. Casting-show jde do posledního kola). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/trump-bestimmt-kandidaten-fuer-vizepraesidentschaft-14340900.html#/elections, 14. července 2016 (německy).
  62. Erste große Personalentscheidung. Trump besetzt sein Team um (První velké personální rozhodnutí. Trump přeorganizoval svůj tým), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79524864/donald-trump-besetzt-sein-uebergangsteam-um.html. T-Online, 12. listopadu 2016 (německy).
  63. Reince Priebus. Trump macht Republikaner-Chef zu Stabschef (Reince Priebus. Trump jmenoval šéfa republikánů šéfem štábu). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trump-macht-republikaner-reince-priebus-zu-stabschef-14526653.html, 14. listopadu 2016 (německy).
  64. USA und Russland. Putin telefoniert erstmals mit Trump (USA a Rusko. Putin telefonoval poprvé s Trumpem). Der Spiegel, http://www.spiegel.de/politik/ausland/wladimir-putin-telefoniert-erstmals-mit-donald-trump-a-1121275.html, 15. listopadu 2016, 08:43 hod. (německy).
  65. a b "Trump pohněval rudou Čínu, telefonoval si s prezidentkou Tchaj-wanu". iDNES.cz. 3. prosince 2016.
  66. "Why Trump was right to talk with Taiwan's president". Fox News. 4. prosince 2016.
  67. Trump wählt Hardliner für Spitzenpositionen aus (Trump zvolil tvrdé politiky do vrcholných funkcí), T-Online / AFP, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79589874/usa-donald-trump-holt-hardliner-in-sein-team.html, 19. listopadu 2016, 11:29 hod. (německy).
  68. CUMMINGS, William: Romney tops Trump's picks for secretary of State, Wall Street Journal reports (Romney je vrcholným Trumpovým kandidátem jako ministr zahraničí, zpráva listu Wall Street Journal), USA Today, http://www.usatoday.com/story/news/politics/onpolitics/2016/11/22/romney-trump-favorite-state-wsj/94319602/, 23. listopadu 2016 (anglicky).
  69. Betsy DeVos. Trump nominiert Milliardärin als Bildungsministerin (Betsy DeVos. Trump nominuje miliardářku jako ministryni pro vzdělání). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/trump-nominiert-eine-milliardaerin-als-bildungsministerin-14542178.html, 23. listopadu 2016 (německy).
  70. Tom Price. Obamacare-Gegner wird Trumps Gesundheitsminister (Tom Price. Odpůrce Obamacare bude Trumpovým ministrem zdravotnictví). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/trump-macht-tom-price-zum-gesundheitsminister-14550757.html, 29. listopadu 2016 (německy).
  71. Amt des Außenministers. Romney biedert sich bei Trump an (Úřad ministra zahraničí. Romney se snaží zalíbit Trumpovi). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trump-mitt-romney-moechte-us-aussenminister-werden-14551867.html, 30. listopadu 2016 (německy).
  72. James Mattis. Erprobter Krieger mit markigen Sprüchen (James Mattis. Osvědčený válečník s rázovitými výroky). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/james-mattis-erprobter-krieger-mit-markigen-spruechen-14555064.html, 2. prosince 2016 (německy).
  73. NOVÁK, Martin. Šílený pes Mattis bude Trumpovým ministrem obrany. Hrozbou je pro něj Írán. Aktualne.cz [online]. 2016-12-2. Dostupné online.  
  74. KÜHN, Oliver: Donald Trumps Kabinett. Ben Carson wird Wohnungsbauminister (Kabinet Donalda Trumpa. Ben Carson se stane ministrem pro bytovou výstavbu). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trumps-kabinett-ben-carson-wird-wohnungsbauminister-14559828.html, 5. listopadu 2016 (německy).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]