Wehrmacht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak wehrmachtu tvořil rovnoramenný řecký kříž, tzv. Balkenkreuz, vycházející ze znaku Luftstreitkräfte

Název wehrmacht[pozn. 1] (německy branná moc) označuje ozbrojené síly Třetí říše v letech 19351945.

Wehrmacht byl tvořen třemi hlavními složkami:

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Znak na helmě wehrmachtu (model 1942)

Ačkoliv se kvůli svému významu v němčině slovo Wehrmacht objevovalo i v oficiálních dokumentech už ve dvacátých letech, oficiálně Wehrmacht vznikl z Reichswehru až v období po smrti Paula von Hindenburg 2. srpna 1934. Werner von Blomberg, Reichswehrminister (ministr obrany či války) nařídil vojákům Reichswehru přísahat věrnost vůdci.

Přísaha německého vojáka, platná po 2. srpnu 1934:
německy: „Ich schwöre bei Gott diesen heiligen Eid, dass ich dem Führer des Deutschen Reiches und Volkes, Adolf Hitler, dem Oberbefehlshaber der Wehrmacht, unbedingten Gehorsam leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen.“
„Před Bohem skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše a německého lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Jako statečný voják budu připraven za tuto přísahu v každém okamžiku nasadit život.“

16. března 1935 zavedl Hitler zákonem (Gesetz über den Aufbau der Wehrmacht) všeobecnou brannou povinnost, v rozporu se smlouvou z Versailles. V roce 1936 obsadil wehrmacht po první světové válce demilitarizované Porýní.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Vlajka vrchního velitele německých ozbrojených sil (1935-1938)

Wehrmacht řídilo od 4. února 1938 Oberkommando der Wehrmacht (OKW). OKW nemělo bezprostřední velení nad jednotlivými velitelstvími svých složek:

  • OKH Oberkommando des Heeres
  • OKL Oberkommando der Luftwaffe
  • OKM Oberkommando der Marine

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Od vzniku v roce 1935 wehrmacht tvořilo dvanáct armádních sborů sestávajících z 38 divizí o síle 580 000 mužů. Následovala mobilizace záložníků v červenci a srpnu 1939.

Počet vojáků sloužících ve wehrmachtu za dobu jeho existence je odhadován na 15 až 20 milionů mužů. Kolem 5,3 milionů mužů padlo a 11 milionů mužů bylo zajato (část zemřela v zajetí). Wehrmacht utrpěl 80 % svých ztrát v bojích na východní frontě.[2]

Zprávy z fronty byly v tisku nebo v rozhlasu uváděny touto formulací: „Führer-Hauptquartier. Das Oberkommando der Wehrmacht gibt bekannt.“ („Vůdcův hlavní stan. Vrchní velitelství branné moci oznamuje.“)

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Veteráni wehrmachtu bez ohledu na národnost i jejich vdovy mají nárok na německý důchod.[3] V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V češtině se slovo wehrmacht píše zpravidla s malým písmenem a je nejčastěji mužského rodu, ale lze použít i nesklonný rod ženský.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo wehrmacht. 
  2. William J. Duiker. Contemporary World History. [s.l.]: Wadsworth Pub Co, 2009. ISBN 978-0-495-57271-8. S. 128
  3. Češi ve wehrmachtu. Česká televize [online]. 2. listopadu 2013. Dostupné online. 
  4. Německo vyplácí důchody belgickým kolaborantům a členům jednotek SS. Novinky.cz [online]. 22. února 2019. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]