Pěchota
Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád. Její příslušníci – vojáci – jsou vybaveni ručními zbraněmi a během boje se pohybují po vlastních nohou. Vzhledem k velké operativnosti a flexibilitě nasazení je páteří všech moderních armád. Území je považováno za dobyté, pokud je obsazeno pěchotou.
Ve 20. století začala být pěchota vybavována lehce pancéřovanými motorovými přepravními prostředky. Říká se jí proto motorizovaná pěchota. Zejména od druhé světové války se prosazuje také námořní pěchota, a tzv. výsadkáři.
Formace pěchoty[editovat | editovat zdroj]
Formace pěchoty představuje uspořádání (seřazení), které pěchota vytvoří. Rozlišujeme pochodovou formaci a bojovou formaci.
Některé typy bojových formací:
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
Starověk[editovat | editovat zdroj]
Ve starověké řecké a římské armádě byla pěchota hlavní složkou vojska.
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Raný a vrcholný středověk znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje jízda. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v husitství.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha: Naše vojsko, 1960. 196 s. Kapitola Období vzniku samostatné pěchoty, s. 132-141.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěchota na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo pěchota ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pěchota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie pěchota na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo 