Internetová jazyková příručka
Internetová jazyková příručka je webová aplikace, která vznikla v rámci projektu Jazyková poradna na internetu. Na jeho realizaci se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Příručka se skládá ze dvou částí – slovníkové a výkladové. Server s výkladovou částí byl spuštěn v dubnu 2008, slovníková část byla zpřístupněna v lednu 2009. Od té doby stránky zaznamenaly více než 214 milionů uživatelských přístupů z více než 4 000 000 různých IP adres (únor 2022). Průměrná návštěvnost dosahuje 68 tisíc přístupů denně a v pracovní dny dokonce 83 tisíc přístupů denně.[1] Oproti tištěným příručkám má internetová verze výhodu ve snadné aktualizaci dat, tím je její obsah aktuálnější než u knih.
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Slovníková část[editovat | editovat zdroj]
Slovníková část obsahuje více než 102 tisíc[2] slovníkových hesel. Databáze hesel byla vytvořena na základě Pravidel českého pravopisu, Slovníku spisovné češtiny, Nového akademického slovníku cizích slov a ze slovníků neologismů Nová slova v češtině (1 a 2). Jednotlivá hesla obsahují tabulku skloňování, fonetickou transkripci, poznámky k heslu a hypertextové odkazy na výkladovou část a hesla v dalších slovnících a korpusu jazyka českého.
Výkladová část[editovat | editovat zdroj]
Ve výkladové části jsou zařazeny ty jazykové jevy, na které se uživatelé češtiny ptají opakovaně v jazykové poradně ústavu. Neobsahuje tedy komplexní popis současného systému českého jazyka. Většina výkladů je podložena Pravidly českého pravopisu a současnou mluvnicí. Krom toho byly použity také speciální jazykové příručky, odborné studie v časopisech a české státní normy.
Tvůrci[editovat | editovat zdroj]
Na vzniku Internetové jazykové příručky se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Anna Černá, Jan Chromý, Hana Konečná, Hana Mžourková, Markéta Pravdová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová, Ivana Svobodová a Ludmila Uhlířová a pracovníci Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity Dana Hlaváčková, Karel Pala, Pavel Šmerk.[2]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Za projekt Internetové jazykové příručky obdržel v roce 2009 kolektiv autorů Medaili ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 1. stupně.[3]
Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]
V únoru 2014 vznikla knižní podoba výkladové části příručky. Publikaci vydalo nakladatelství Academia pod názvem Akademická příručka českého jazyka.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Internetová jazyková příručka – Návštěvnost
- ↑ a b O internetové jazykové příručce
- ↑ Akademický bulletin: Medaile Ministerstva školství. abicko.avcr.cz [online]. [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-23.
- ↑ Academia.cz [online]. Academia.cz [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Internetová jazyková příručka
- Za spisovnou češtinou na web, Lidové noviny, 2009-01-14
- Nejobsáhlejší příručka češtiny je na internetu, ČT24, 2009-02-05
- Internetová jazyková příručka, Ikaros, 2008-11-04
- Centrum zpracování přirozeného jazyka