Spor o užití slova Česko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dnešním oficiálním označením českého státu je Česká republika. Tento politický název se také vyskytuje v Ústavě České republiky.[1] Hned po osamostatnění státu v roce 1993 se však objevovaly snahy o zavedení kratšího obecného (zeměpisného) jednoslovného názvu. Jako tento jednoslovný název se dnes používá slovo Česko, nezanedbatelná část veřejnosti však dosud k tomuto názvu zaujímá z různých důvodů nepříznivý postoj[2], převážně je nepoužívá a místo něho zpravidla volí politický název i v nepolitických souvislostech.

Čechy[editovat | editovat zdroj]

Po zániku Československa se dodnes jako jednoslovný název České republiky opakovaně objevuje označení Čechy, které má však zásadní nedostatek: Čechy jsou jednou z částí dnešní České republiky a jednou z historických zemí Koruny české.[3] Tak lze použití tohoto slova k označení území celého státu (např. „Brno je druhým největším městem Čech“) chápat jako nesprávné a obyvatelé MoravyČeského Slezska se tím po právu mohou cítit přehlíženi (protože „Brno neleží v Čechách, ale na Moravě“).

Slovo Čechy jako souhrnné označení všech českých zemí se sice zřídka objevuje i v některých historických dílech (např. Zikmund Winter publikoval v roce 1910 Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách 1526–1620 a pojem Čechy je zde zahrnut v širším smyslu; podobně Josef Pekař v roce 1914 napsal Prvé sčítání obyvatelstva v Čechách, které opět zahrnuje i Moravu a Slezsko), tomuto faktu lze ale sotva přisoudit relevanci, byť přenesení či rozšíření významu z části na celek (synekdocha), v tomto případě názvu historické země či území na celý stát není v evropském kontextu ničím výjimečným: příkladem mohou být Rakousko (Ober- a Niederösterreich), Polsko (Wielkopolska, Małopolska), Francie (Île-de-France), Švýcarsko (Schwyz), Finsko (Varsinais Suomi) anebo Chorvatsko (Središnja Hrvatska). Případ České republiky zde ale postrádá příslušný historický vývoj pojmu. Ač s Čechami těsně spjaté, zůstávala svébytnost Moravy a Slezska v průběhu dějin poměrně výrazná.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Název Česká republika je používán v oficiálních dokumentech, např. státní pečeť České republiky, cestovní pas, občanský průkaz apod. Tento název je někdy používán i v případech, kde ostatní státy jsou označovány krátkým názvem (Slovensko, Francie – ale Česká republika).[4]

Preambule Ústavy České republiky (1/1993 Sb.) začíná slovy „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.“ V článku 99 se píše: „Česká republika se člení na obce…“, přičemž obce i vyšší územní samosprávné celky jsou definovány výlučně jako „územní společenství občanů“, nikoliv jako sama území. O území však hovoří článek 11: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“ Ústava tedy nepoužívá výraz Česko. Krátký geografický název země nepoužívají ani ústavy některých jiných států; např. Ústava Slovenské republiky nebo Ústava Republiky Srbsko znají jen oficiální název státu.

Česko[editovat | editovat zdroj]

Název Česko se z jazykového hlediska hodnotí jako název plně spisovný již řadu let, jeho utvoření je považováno za ústrojné odvozením z přídavného jména český, podobně jako máme dvojice: slovenský — Slovensko, polský — Polsko, srbský — Srbsko, maďarský — Maďarsko atd.[5] Vznikl zjednodušením původního tvaru Češsko odvozeného od adjektiva češský, je ve významu Čechy doložen již z 18. století, od 19. století se objevuje též jako označení pro celé České země.[6] V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat moravský jazykovědec František Trávníček.[6] Slovník spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech a jako zastaralý,[6] Slovník spisovné češtiny z roku 1978 již archaičnost konstatuje jen u prvního významu, zatímco ve významu označení české části federace stylovou příznačnost neuvádí.[7]

Hledání jednoslovného názvu není výhradně záležitostí doby po zániku Československa. Už za jeho existence, dokonce i za Rakouska-Uherska, se objevovaly požadavky[zdroj?] na výstižné označení českých zemí, zejména jako protějšek slova Slovensko.[zdroj?] První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako označení pro země Koruny české[8] v roce 1777 pak jako synonymum ke slovu Čechy:[9] „Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…“[10] Později je toto označení užíváno již jako společné označení českých zemí, jistě u Jana Kollára (Slávy dcera), ale patrně i v časopise Čechoslav v roce 1830: „Pivo píti, vlasti žíti, řeč a krále slušně ctíti: tak zní naše právo, Česko ať je zdrávo.“ Výraz Česko se vyskytuje i u řady pozdějších autorů, např. u básníka Jablonského aj.

Od roku 1918 byl tvar „Česko“ součástí spojení Československo, vytvořeného původně mluvnicky obdobným způsobem jako spojení „Rakousko-Uhersko“[zdroj?], dokonce v prvních měsících společného státu se stát nazvýval Česko-Slovensko, až posléz došlo k vymizení pomlčky, též proto signatáři stanoviska odborníků na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v lednu 1998 vyslovili názor, že i po sloučení obou částí do jednoho slova bez spojovníku (pod vlivem čechoslovakismu) si obě části zachovaly charakter samostatných podstatných jmen, avšak stanovisko zmiňuje i existenci opačného názoru (autory stanoviska označovaného za mylný a za neodbornou dezinformaci), podle nichž je „Česko“ ve slově Československo odvozeninou z přídavného jména „český“ (podobně jako ve složených přídavných jménech) čili tzv. pseudoadverbiem (nepravým příslovcem). Návrat k původnímu[zdroj?] zápisu se spojovníkem s sebou přinesla druhá republika i tzv. pomlčková válka v 90. letech.

Slovník spisovného jazyka českého ve vydání z roku 1989 uvádí dva významy slova Česko. První z nich jako archaismus „Čechy, Čechy a Morava (na rozdíl od Slovensko) (Ján Kollár aj.)“; druhý význam „nově ČSR (od r. 1969)“. Jako oficiální označení české části federace se slovo Česko objevilo v roce 1978 ve Slovníku spisovné češtiny,[7] do běžného - ani oficiálního - jazyka takto ale nikdy plně neproniklo; spíše bylo možné se s ním setkat v hovorové mluvě, inspirované nezřídka samizdatovou literaturou, kde bylo užíváno poměrně běžně jako jasná opozice proti tehdejším režimem typické zdůrazňování politických názvů zemí socialistického bloku (socialistické, lidově-demokratické ad.republiky)[11], proto také nejspíše nabylo mylně povahy výrazu nespisovného. Současně se stále ještě potýká u některých obyvatel východní části země s domněnkou, že se jedná o synonymum pro Čechy, jak se stalo v některých případech v historii před vznikem československého státu. Svou roli tam hraje též současná identifikace adjektivního tvaru "český" jak s obyvatelem Čech, tak Česka, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že politický název Česká republika disponuje naprosto identickým problémem aniž by vyvolával podobné konotace, je nutno tento problém považovat pouze za reminiscenční.

Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky.[12] Zeměpisné jméno Česko bylo i s cizojazyčnými variantami (anglicky Czechia, francouzsky Tchéquie, německy Tschechien, rusky Чехия, španělsky Chequia) kodifikováno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním[13] v publikaci Jména států a jejich územních částí (Names of States and their Territorial Parts) v edici Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR, Praha, 1993, 3. přepracované vydání. Podpořila jej i skupina „vědních pracovníků“[14] a Česká geografická společnost.[6]

Navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně rozšířil a prosadil[6][15] a rozšířil se do jazykové praxe a sdělovacích prostředků.[16][7] Snad nejvýrazněji se geografický název Česko prosadil ve sportu, kde je asymetrie označení zápasu „Rakousko – Česká republika“ (v kontrastu s označením „Rakousko – Česko“, případně symetrickým, avšak nepraktickým „Rakouská republika – Česká republika“) jasně patrná.

Zachoval si však jistou míru kontroverznosti a někteří lidé jej dodnes (jakkoli bez faktografické opory) pociťují jako novotvar.[17]. Spory o užívání slova Česko navazovaly na tzv. pomlčkovou válku, která předcházela dělení československé federace. Nedlouho po vzniku samostatného státu vzniklo několik oficiálních stanovisek podporujících verzi Česko, respektive její cizojazyčné verze.[16] Některé organizace však později od používání výrazů Czechia a Česko ustoupily (například vládní agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v roce 2004, údajně především kvůli častým záměnám s Čečenskem).[18]. Odborníky byla taková reakce odmítnuta s tím, že výskytu podobných slov nelze zabránit a tato možnost nemůže být v případě názvu země důvodem k jeho neužívání (cit."To, že na světě existují národy, jejichž jména mohou znít podobně, a tudíž i státy, jejichž jména mohou někomu znít podobně, je až sekundární efekt a nám nezbývá, než se je prostě naučit nezaměňovat)[19]. V dubnu 2013 byl v souvislosti s teroristickým útokem v Bostonu zaměněněn též název Česká republika (anglicky Czech Republic) s názvem Čečensko (anglicky Chechnya).[20] Popleten byl anglický název Czech Republic (policejním mluvčím tehdy vysloven jako "čeč rypablik"), nikoliv anglický ekvivalent pro Česko - Czechia.

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ve svém stanovisku[21] k názvu Česko mimo jiné uvádí: „Situace po roce 2000 se jeví už poněkud klidnější. Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko.“

O prosazování názvů Česko a v angličtině Czechia se snaží Občanská iniciativa Česko / Czechia, která byla založena v roce 1997 v Brně lingvistou a předním badatelem v oblasti onomastiky Rudolfem Šrámkem, profesorem na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, a Karlem Kopřivou, tehdejším komunálním politikem brněnské městské části Židenice.

Česko – český[editovat | editovat zdroj]

Název Česko je vytvořen obdobně jako názvy mnoha jiných států (např. Polsko, Německo, Rakousko atd.). Vztah přídavného jména český k němu však není tak přímočarý a bezproblémový jako např. vztah Polsko – polský. Český se totiž zároveň vztahuje k názvu Čechy. Z kontextu však obvykle jsme tuto skutečnost schopni rozlišit. Podobně je tomu u názvu Rakousko, kde se přídavné jméno rakouský vztahuje k Rakousku i Horním či Dolním Rakousům.

Složené zeměpisné názvy obsahující jako druhou část -český se tradičně vztahují k Čechám, nikoliv k Česku. Východočeský se tedy nevztahuje na místa ležící na východě České republiky (Česka), tedy na Moravě či ve Slezsku, ale ve východních Čechách – v okolí měst Hradec Králové a Pardubice. Zajímavostí je název Českého Těšína, který leží ve Slezsku. Název Český Těšín se užívá od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa.[22]

Rozlišení podstatného jména Čechy jako jedné z historických zemí a Česko pro celé území dnešního státu nemá svůj protějšek u dalších odvozených slov: k oběma slovům existuje jediné přídavné jméno český, které se vyvinulo zjednodušením ze slova češský (odvozeného od slova Čech), které se však již neužívá.[21] Obdobná situace je u rozlišování obyvatel: Obyvatelé Moravy jsou Moravané, Slezska Slezané, Čech Češi (dříve však Čechové), avšak obyvatelé celé České republiky jsou také Češi.

Neologismy a další alternativy[editovat | editovat zdroj]

Místo označení Česko se v některých diskusích objevily další návrhy na jednoslovné označení, většinou tvořené jako neologismy. Kromě latinského Bohemie či jeho počeštěné verze Čechie (které ovšem opět označují výhradně Čechy) byly navrhovány nejrůznější, často bizarní složeniny, někdy spíše coby projev recese, případně názvy jako Českozemsko či Čechoslávie.[7][23] Tyto návrhy se však vůbec neprosadily a neužívají se.

Název v jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]

Latina[editovat | editovat zdroj]

Přestože v latině byly české země označovány souhrnným názvem "Bohemia", vycházejícím z faktu, že se jednalo o země, jež byly součástí "Regnum Bohemiae" (Království české), v první polovně 17.století se objevuje i termín "Czechia", jehož historicky první záznam lze nalézt v knize exulantského spisovatele Pavla Stránského "Respublica Boiema", publikované v nizozemském Leidenu v roce 1634. Latinský název byl posléze přejat i do anglického jazyka (stejně tak jako v minulosti běžné "Bohemia").

Angličtina[editovat | editovat zdroj]

Anglickou obdobou slova Česko je oficiálně Czechia. Užití anglického slova Czechia je doloženo již v roce 1841 (Poselkynie starych Przjbiehuw Czeskych - Messenger of the old Fates of Czechia)[24], dále v roce 1856[25] nebo v roce 1866.[26]

Kromě něho byly navrhovány konstrukce jako Czechland (poprvé doloženo v roce 1882[27]; analogicky např. Finland) nebo the Czechlands (poprvé doloženo v roce 1916[28]; analogicky např. the Netherlands), případně poněkud agramatické Czecho (navazující[zdroj?] na všeobecně známé Czechoslovakia); tradiční anglické pojmenování českého státu Bohemia je dnes chápáno pouze jako obdoba slova Čechy ve smyslu historické země.

Ani oficiální Czechia se však dosud příliš neujalo a v běžné praxi se objevuje zřídka,[29] jakkoli relativně četné zastoupení má v oficiální geografické literatuře,[30] učebnicích[31] a databázích map, stejně jako v turistických průvodcích a atlasech[32] a mapách.[33] Největší v Česku vydaná obrazová publikace pro zahraniční návštěvníky nese rovněž jméno „Czechia“.[34] Užívání názvu Czechia anglicky mluvícími občany zemí, jejichž ekvivalent názvu v mateřském jazyce je identický či velmi podobný (Izrael, Rusko, Řecko, Bělorusko, Norsko, Bulharsko ad.) je běžné, přičemž téměř výhradní je užívání tohoto názvu v tamních, anglicky psaných médiích. Rovněž největší internetová databáze heraldických znaků a vlajek „World Civic Heraldry Guide“ užívá geografické jméno země.[35] Jednou z hlavních příčin celkově limitovaného užití názvu v anglofonních zemích je zřejmě skutečnost, že sami Češi tento název v podstatě nepoužívají, přičemž mezi citovanými důvody se objevuje prakticky jen možná záměna s Čečenskem (anglicky Chechnya).[7] Podobně se ovšem zaměňují názvy i jiných zemí, např. Austria (Rakousko) a Australia (Austrálie). Místo Czechia se však zpravidla užívá plný politický název the Czech Republic,[36] který je s názvem Chechnya zaměňován též.[20] V oficiálním seznamu OSN obsahující krátká jména států[37] se také objevuje jen dlouhý politický název.

Taková situace však není zcela unikátní. Podobně problematické je užívání zkrácených názvů samotných hlavních anglofonních zemí. A to jak Britain (Británie), případně Great Britain (Velká Británie) pro celé Spojené království (United Kingdom of ....), ze kterého se uniká užíváním zkratky UK, tak neexistuje ani korektní krátký název pro Spojené státy americké, zkratkou USA, kde někdy užívané America je zároveň označením mnohem rozsáhlejšího kontinentu. Proto se často užívá výhradně politický zkrácený název United States (Spojené státy, hovorově také jen Státy) se zkratkou US.

Jako kratší označení Češi někdy používají (např. na dresech sportovců či v názvech českých firem) slovo Czech, které však je přídavným jménem (český, Česká), případně označením příslušníka národa (Čech) či jazyka (čeština), nikoli jménem země. Po protestech některých jazykovědců proti chybnému užívání tohoto slova[38] se na dresech českých reprezentantů objevuje opis Czech team (české družstvo) namísto obecně užívané konstrukce typu Team Germany (družstvo Německa).

Ostatní jazyky[editovat | editovat zdroj]

Přehled cizojazyčných ekvivalentů názvu Česko[editovat | editovat zdroj]

Language Translation Language Translation Language Translation
Afrikánština Tsjeggië Francouzština Tchéquie Norština Tsjekkia
Albánština Çekia Fríské jazyky Tsjechje Polština Czechy
Aragonština Chequia Němčina Tschechien Portugalština Chéquia
Běloruština Чэхія Řečtina Τσεχία Rumunština Cehia
Bretonština Tchekia Maďarština Csehország Ruština Чехия
Bulharština Чехия Islandština Tékkland Srbština Чешка
Chorvatština Češka Indonéština Ceko Slovenština Česko
Dánština Tjekkiet Interlingua Chechia Slovinština Češka
Holandština Tsjechië Italština Cechia Španělština Chequia
Esperanto Ĉeĥio Latina C(z)echia Švédština Tjeckien
Estonština Tšehhi Lotyšština Čehija Turečtina Çekiye
Finština Tšekki Litevština Čekija Ukrajinština Чехія

V ostatních jazycích – mimo slovenštinu, která převzala název Česko spolu s češtinou – nějaký problém s krátkým názvem země prakticky nenastal, protože nesdílejí citlivost na rozlišení samotné země české (Čechy) a celku zemí českých (Česko) a mají jediný název. Ve většině případů jsou přitom tvořeny z podobného slovního základu jako "Czechia" (viz tabulka).

V polštině se tradičně používá označení Czechy jak pro vlastní Čechy coby historickou zemi, tak pro český stát jako takový. Podobně má dvojí význam i maďarské označení Csehország, chorvatské, slovinské a srbské Češka, resp. Чешка nebo ruské Чехия (byť v ruštině existuje současně i samostatný výraz pro historickou část Čechy, a sice Богемия z latinského Bohemia).

Jednoslovná označení ve slovenštině (Česko), němčině (Tschechien nebo neoficiální Tschechei),[39] španělštině (Chequía), italštině (Cechia), francouzštině (Tchéquie), finštině (Tšekki), dánštině (Tjekkiet), norštině (Tsjekkia), švédštině (Tjeckien), nizozemštině (Tsjechië), hebrejštině (צ'כיה, Čechija) či vietnamštině (Séc) se ujala a běžně se používají.[zdroj?]









Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. viz Ústava České republiky, dostupné: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html (navštíveno 25. 10. 2008)
  2. Hirsch V.: Pokus o analýzu odporu proti jednoslovnému názvu českého státu; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny, ročník 10/2013, č.1–2, str.1–12 (http://www.klaudyan.cz/dwnl/201301/2013_1-2_1_1-12_Hirsch.pdf)
  3. Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku, leden 1998. Koncept přednesen a projednán na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově dne 29. 1. 1998. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005, dnes nedostupné, ale zachováno na web.archive.org. Autoři konceptu ani konečné redakce tohoto textu ani seznam signatářů nejsou na webových stránkách uvedeni – seznam signatářů je údajně na „zvláštním listě“, který však na webu není připojen.
  4. Členské státy EU, přehled na webové prezentaci Českého předsednictví Evropské unie, aktualizace k 16. 1. 2009
  5. Knappová Miroslava v "Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4" [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6404
  6. a b c d e Česko, heslo v Internetové jazykové příručce, 2008–2012 Ústav pro jazyk český AV ČR, naposledy změněno 8. ledna 2012
  7. a b c d e Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů. Těsnopisecký záznam ze 7. veřejného slyšení Senátu Parlamentu České republiky, 11. 5. 2004
  8. ZÍDEK, Petr. „Česko“ je starší, než se myslelo. Lidové noviny. 2016-04-27, s. 3.  
  9. Eva Horová: Česko/Czechia po dvanácti letech in Akademický bulletin AV ČR 05/2005
  10. Jazyková poradna ÚJČ AV ČR
  11. Hirsch V.: Pokus o analýzu odporu proti jednoslovnému názvu českého státu; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny, ročník 10/2013, č.1–2, str.1–12 (http://www.klaudyan.cz/dwnl/201301/2013_1-2_1_1-12_Hirsch.pdf)
  12. Leoš Jeleček: Jméno Czechia/Česko po šestnácti letech, Geografické rozhledy, 2009, přepis na webu Czechia – články, statě analýzy
  13. Leoš Jeleček: Základní publikace ČÚZK k českému geografickému názvosloví, 27. 4. 2004. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005
  14. Stanovisko vědních pracovníků k otázce oficiálního jednoslovného názvu ČR
  15. ČIŽMÁROVÁ, Libuše. K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 : Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky. Naše řeč. 1999, roč. 82, čís. 1. Dostupné online.  
  16. a b FELIX, Jiří. Název Česko proniká do běžného výraziva. In Fakulta pedagogická Katedra českého jazyka a literatury. Sborník 2002: Sborník k významnému životnímu jubileu doc. PhDr. Milana Žemličky. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2002. Dostupné online. ISBN 80-7083-632-6. S. 155–161.
  17. např. Jiří Gruša: Česko – návod k použití, Barrister & Principal, 2. vydání, 2009
  18. Místo Česka bude stát v cizině nově používat název Česká republika. Novinky.cz, 14. 7. 2004
  19. Krejčí P.: (Filozofická fakulta, Ústav slavistiky) "Čečenský blud" v "Czechia: devadesát let po vzniku Československa, patnáct let po jeho rozpadu, ale i deset let po naganském triumfu"; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny; Ročník 4/2007, č. 2, s. 51–58; http://www.klaudyan.cz/dwnl/200702/03_krejci.pdf
  20. a b Amerika napravuje záměnu Česka s Čečenskem, stěžoval si i velvyslanec. iDnes.cz, 20. dubna 2013
  21. a b Česko v odpovědích jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR
  22. Cibula A. a kol. O češtině. Česká televize, Praha 2007, s. 11–12. ISBN 978-80-85005-83-7.
  23. Česká republika, Česko, Czechia… o názvu naší země a jeho proměnách v čase in: Časopis Zeměměřič, prosinec 2006
  24. Hugh James Rose (1841): A New General Biographical Dictionary, Vol. III, BAH-BEE.
  25. Notes and Queries: Medium of Inter-Communication for Literary Men, Artists, Antiquaries, Genealogists, etc. Second Series, Volume Second, July-December, 1856.
  26. Latest from Prussia. in: The Mercury, strana 4, sobota 21. července 1866
  27. TEE HOLY ROMAN EMPIRE. A.D. 800—1804. in: Advocate, strana 18,sobota 18. února 1882
  28. OTHER ITEMS Spain and Submarines. in: The Riverine Grazier, strana 2, pátek 15. prosince 1916
  29. Eva Horová pro časopis českých novinářů a překladatelů: “Where are you from?“ – “I am from Czechia.“ (anglicky)
  30. Martson, S. et al.: World Regions (3)
  31. Allen, J., Sutton, C.: A Student Atlas of World Politics, 9th Edition. McGraw-Hill Higher Education, 240 p.
  32. Silniční atlas "Česko - Czechia - Tschechien"
  33. Turistická silniční mapa "Česko - Tschechien - Czechia" (Freytag & Berndt)
  34. Thomová S., Thoma Z.: [1] Czechia - obrazová encyklopedie
  35. World Civic Heraldry Guide: Coats of arms and flags of cities, regions, states
  36. Česko si dosud nedokázalo vybrat své anglické jméno. iDnes, 16. 2. 2006
  37. List of Territories, United Nations Cartographic Section (anglicky)
  38. Teze o lhostejnosti k užívání anglických a jiných cizojazyčných variant oficiálního geografického jednoslovného názvu českého státu (Otevřený dopis Českému olympijskému výboru, Českým sportovním svazům, politikům, podnikatelům, médiím apod. uveřejněný v časopise Zeměměřič)
  39. (německy) Hans Lemberg: 1993: Haben wir wieder eine „Tschechei“ ? Collegium Carolinum, časopis Bohemia 34, sešit 1, s. 106–114 (PDF)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]