Vladimír Hirsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Hirsch

Vladimír Hirsch
Základní informace
Narození 3. července 1954
Československo Benešov, Československo
Žánry industriál, dark ambient, soudobá vážná hudba, elektronická hudba, post-punk, jazz
Povolání hudební skladatel, hudebník
Nástroje klávesové nástroje, syntezátory, zpěv, digitální technika, elektroakustická technika
Aktivní roky od roku 1973
Vydavatelé Ars Benevola Mater, Integrated Music Records, CatchArrow Recordings, Chromozome, RRRecords, Epidemie Records, Twilight Records, Power & Steel, Dagaz Music
Příbuzná témata leader souborů Skrol, Aghiatrias a Zygote, Subpop Squeeze, Luminar Ax, Tiria, do r. 1996 Der Marabu
Web http://www.vladimirhirsch.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Hirsch (* 3. července 1954 Benešov u Prahy) je český hudební skladatel a instrumentalista (klávesové nástroje). Je autorem konceptu tzv. "integrované" hudební formy, spojující soudobou vážnou hudbu s hudbou dark-ambientní a industriální. Jeho kompoziční styl je charakterizován polymodální architektonikou a alchymistickou prací se zvukem,[1] využívající především digitální techniky k rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků.[2] Je či byl vedoucí osobností avantgardních projektů Aghiatrias, Skrol, Zygote, Subpop Squeeze a dalších. V letech 1986-1996 byl členem experimentální post-punkové formace Der Marabu.

Životopis a styl[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Hirsch se narodil Benešově, do 18 let žil v Ledči nad Sázavou a poté se přestěhoval do Prahy, kde dnes žije a tvoří. Komponuje od roku 1973, kdy jako klavírista a varhaník začínal drobnými romantickými a klasicistními skladbami pro tyto nástroje, velmi brzy však opouští tyto pokusy a po dlouhou dobu se věnuje pouze rockovým a jazzovým experimentům v rámci několika formací. Dlouho působil v pražské post-punkové skupině Der Marabu. Po jejím rozpadu založil v roce 1995 soubor Skrol a posléze i několik dalších paralelních projektů Aghiatrias, Zygote, Subpop Squeeze, Luminar Ax, ad.

Aniž by kdy dosud opustil činnost postavenou více či méně na rockových principech a představovanou uvedenými prokjekty a soubory, od roku 1987 se skladatel soustřeďuje též na sólovou produkci, která se kolem roku 2002 stává jeho hlavním programem. Jeho doménou se stává forma, kde klade důraz na využití potenciálu moderních výrazových prostředků a hledání specifických skladebných postupů. Byl postupně ovlivněn různými skladebnými technikami, především seriální, atonální, mikrotonální, polymodalitou, spektralismem a dalšími. Byl též částečně inspirován tradicemi slovanské klasické hudby 20. století, postupně však vytváří vlastní pracovní model jak v tónorodých principech, tak kompozici a instrumentaci s trvalou snahou o prolomení hranic mezi primárně hudebními a nehudebními prvky a rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků prostřednictvím moderních technologií. Využívá především digitální technikou vytvořené zvukové charakteristiky nástrojů z obsazení klasického orchestru spolu s širokou škálou rozmanitých zdrojů zvuku se snahou dosáhnout organického sepětí zdánlivě odlišných prvků do živého tvaru jejich alchymistickou transformací v homogenní, dále nedělitelnou substanci. Tento princip, nazývaný jím samým "integrovanou hudbou"[3] představuje též metafyzicky ústřední myšlenku tvůrčího konceptu, který spočívá v kolizi a smíření dvou zdánlivě duchovně protilehlých světů uvnitř jedince.

Vladimír Hirsch pravidelně koncertuje jak doma, tak v zahraničí (včetně turné v USA, Německu, Velké Británii a Itálii, kde také publikuje. V roce 2010 byl vydán osmidiskový komplet stěžejních nahrávek jeho souborného díla italským vydavatelstvím Ars Benevola Mater pod názvem "The Assent to Paradoxon". V rámci několika projektů spolupracuje též se zahraničními umělci (Dawn Carlyle aka Dove Hermosa, Nadya Feir, Igor Vaganov, Alessandro Aru, Kenji Siratori, atd.). K jeho aktivitám patří i komponování scénické a filmové hudby.

Charakteristika tvorby[editovat | editovat zdroj]

Spektrum hudby Vladimíra Hirsche obsahuje jak experimentální projekty, tak skladby velmi přísného kompozičního řádu, téměř vždy však konceptuální povahy. "Jde o práci nekonformního individualisty, vykovavšího zcela originální estetickou formu, kde jednotícím prvkem je povýtce temná, emočně vypjatá, často až apokalyptická atmosféra skladeb, charakteristických svou metafyzičností, existenciální úzkostí a spiritualitou." (Stephen Ellis) [4]

K jeho nejvýznamnějším pracím patří "Symfonie č. 4" s podtitulem "Snímání z kříže"[5] a její revidovaná, živá verze s názvem "Graue Passion" (Šedé pašije)[6], konceptuální dark ambientní alba "Underlying Scapes", "Exorcisms", "Invocationes" a "Scripta Soli" [7], rozsáhlá ingresivní kompozice "Contemplatio per nexus", postindustriální mše "Missa Armata", kompozice pro klavíry, bicí nástroje a kombinované elektroakustické techniky "Endoanathymia", digitální symfonie "Axonal Transit", mikrotonální dark ambientní album "Epidemic Mind", výběr skladeb pro varhany a klavír "Selected Organ and Piano Works" a Koncert pro varhany č.2 "Horae".

Všechny z nich představují velmi propracované a autentické vyjádření jak vnitřního hodnotového střetu jedince, tak ilustraci jeho konfrontace s antropocentrickým modelem současné společnosti, s nímž nesouzní. Toto téma prolíná většinu skladatelovy práce. Jeho jméno je pro zasvěcence industriální a postindustriální scény synonymem pro velmi intenzivní hudbu, plnou sugestivní a bouřlivé atmosféry.[8].


Vybrané skladby[editovat | editovat zdroj]

Hirschova tvorba je reprezentována nejen činností jím vedených souborů, ale také rozsáhlou kolekcí sólových prací. Je autorem řady konceptuálních alb, několika symfonií, suit, koncertních a experimentálních skladeb, scénické hudby a mnoha drobnějších kompozic.

  • Synthetics - Themes, op. 17, album experimentálních kompozic elektronické hudby, 1987
  • Symphony no. 1 in E, Op. 20; symfonie pro dva syntezátory. 1988–9
  • The Ambits Of Material World; cyklus varhanních skladeb, 1990
  • 7 Parts Of Desolation, op. 29; tematický klavírní cyklus, 1986–1991
  • Aion, op. 33; skladba pro varhany, vodní harfu a terénní zvukové záznamy, 1992
  • Simplicity Of Heresy, op. 37; suita pro integrovaný hudební soubor, 1996
  • Nenia, op. 40; experimentální varhanní kompozice, 1996
  • Musik für die Metamorphose, op. 45; scénická hudba pro divadelní přepis povídky Franze Kafky "Proměna", 1997
  • Symphony no. 2 „Defensa“, op. 47; symfonie pro synthezátory a digitální techniku, 1997
  • Concert industriel pour orgue, op. 49; koncert pro varhany, perkuse a integrovaný soubor, 1997–8, existující ve třech verzích (49a, b, c)
  • Casual Crime, op. 51; nově aranžované skladby pro jazzový kvartet 1977–1998
  • Symphony no. 3 „Brands Of Tyranny, op. 52; symfonie pro integrovaný orchestr, varhany, bicí nástroje a ženský vokál, 1998-9
  • Sense Geometry, op. 54; experimentální elektronicko-industriální kompozice, 1998
  • Dances & Marches, op. 57; suita pro varhany, klavír a integrovaný soubor, 1998
  • Exorcisms, op. 61; suita pro integrovaný soubor, 2000, přepracováno 2006
  • Trigonal Sonata, op. 62; sonáta pro dva klavíry a digitální techniku, 2000
  • Missa armata, op. 64; industriální mše pro integrovaný soubor, 1999–2004, později přepracovaná a přejmenovaná na "Cryptosynaxis"
  • Elegy, op. 65; experimentální skladba pro klavír a "gas-organ" (plynové varhany), 2000
  • Symphony no. 4, “Descent From The Cross (Snímání z kříže)”, op. 67; symfonie pro integrovaný orchestr, sóla a sbor na téma Dostojevského výkladu stejnojmenného obrazu Hanse Holbeina mladšího z oltářního cyklu "Šedé pašije" (Graue Passion); 2001
  • De regionibus liminis, op. 68, ambientně-industriální elektronické album, později přepracované a přejmenované na Underlying Scapes; 2003
  • Hermeneutic cycle", op. 70,cyklus skladeb pro klavír, bicí nástroje, integrovaný soubor a digitální techniku, 2004; přepracováno jako konceptuální album Endoanathymia, 2009–2010
  • Les scènes ardentes, op. 72; konceptuální album, album skladeb pro integrovanou elektroakustickou techniku, 2004
  • Nonterra, op. 73; konceptuální album, suita pro integrovanou techniku, 2005
  • Torment Of Naissance, op. 79, skladba pro integrovanou techniku, konceptuální album, 2007
  • Contemplatio per nexus, op. 77; dvouvětá kompozice pro integrovaný hudební soubor a sólový zpěv na téma, inspirovaná spisem "Teologia spiritualis mystica", zabývající se procesem transformace lidského vědomí v průběhu mystické kontemplace, 2008
  • Tobruk, op. 82, původně soundtrack, později tematické album, 2008
  • Epidemic Mind, op.81, experimentální elektronické (elektroakustické) album, 2008
  • Graue Passion, op. 67b, kompletně revidovaná verze 4.symfonie, 2009
  • Markéta, the daughter of Lazar, op. 85, scénická hudba pro divadelní hru podle novely Vladislava Vančury "Markéta Lazarová", 2009–2010
  • Lamiadae: Symmetric Variations, op.88, skladby pro 2 klavíry a integrovanou techniku 2011
  • Horae, op.90, skladba pro dvoje varhany, integrovaný soubor, hodinové stroje, terénní záznamy a digitální techniku, 2012
  • Craving Urania, op. 95, skladba pro integrované techniky, 2014
  • Do Not Let Us Perish (St.Wenceslaus), op. 96, skladba pro integrované techniky (variace na téma Svatováclavského chorálu, 2015
  • Scripta Soli, op. 91, konceptuální dark ambientní album v duchu tzv. "integrované konkrétní hudby", 2017

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Hirsch - The Assent to Paradoxon
  • Synthetics - Themes, MC, D.M.R. 1987, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 1999)
  • Organ Pieces, MC, D.M.R. 1991, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2001)
  • Cruci-Fiction (Der Marabu)”, MC, D,M,R,, 1994, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2000)
  • There´s No Human Triumph”, CDr, CatchArrow Recordings, 1996
  • AllOf Us Will Fall Away” (Der Marabu), CDr, CatchArrow Recordings, 1996
  • Casual Crime, CDr, CatchArrow Recordings, 1998
  • Martyria (Skrol), 10´´, Loki Foundation (Power & Steel), 1999
  • Heretical Antiphony (Skrol), CD, M.D.Propaganda, 1999
  • Dreams Of Awakening, CD, CatchArrow Recordings, 1999
  • Geometrie nevědomí (Zygote), CDr, CatchArrow Recordings, 2000
  • Insomnia Dei (Skrol), CD, RRRecords, 2001
  • Epidaemia Vanitatis (Aghiatrias), CD, Integrated Music Records, 2002
  • Symphony no.2 & 3, CDr, CatchArrow Recordings, 2003
  • Regions Of Limen (Aghiatrias), Epidemie Records, 2004
  • Fragments, thèmes et images scéniques, CDr, CatchArrow Recordings, 2005
  • Dances & Marches For The Orphan Age (Skrol), CD, Dagaz Music, 2005
  • Sense Geometry, CD, Ars Benevola Mater, 2006
  • Ethos (Aghiatrias), Epidemie Records, 2006
  • Torment Of Naissance, CDr, Integrated Music Records, 2007
  • Concert industriel pour orgue, CD, Ars Benevola Mater, 2007
  • Epidemic Mind, CDr, Integrated Music Records, 2008
  • Symphony No.4 Descent From The Cross, CD, Ars Benevola Mater, 2008
  • Tobruk, CDr, CatchArrow Recordings, 2008
  • Exorcisms, CD, Ars Benevola Mater, 2008
  • Nonterra, CD, Ars Benevola Mater, 2008
  • Les scènes ardentes, CD, Ars Benevola Mater, 2009
  • Contemplatio per nexus, CD, Ars Benevola Mater, 2009
  • New Laws, New Orders (Skrol), CD, Twilight Records, 2009
  • Graue Passion, CD, Ars Benevola Mater, 2009
  • Underlying Scapes, CD, Ars Benevola Mater, 2009
  • The Assent to Paradoxon, 8 CD, Ars Benevola Mater, 2010 (kolekce)
  • Cryptosynaxis, DVD, Integrated Music Records, 2010
  • Markéta, dcera Lazarova, CDr, Integrated Music Records, 2010
  • Endoanathymia, CDr, Integrated Music Records, 2011
  • Missa Armata . Invocationes, CD, Ars Benevola Mater, 2012
  • Epidemic Mind, Surrism-Phonoethics, digital, 2013
  • Selected Organ & Piano Works, Integrated Music Records / Surrism-Phonoethics; CDr,digital, 2013
  • Axonal Transit (Symphony No.5), Integrated Music Records; CD, 2014
  • Horae (Organ Concerto No.2), Surrism-Phonoethics; digital 2015
  • Introscan (Subpop Squeeze) , CatchArrow Recordings, digital, 2016
  • Anacreontics (Subpop Squeeze)[9], E-Klageto (division of PsychKG), CD, 2017
  • Scripta Soli, Old Captain, CD, 2017

Ostatní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Hirsch se zabývá též počítačová grafikou - kromě jiného je autorem designu všech svých sólových alb a drtivé většiny alb jím vedených projektů. V tomto směru často spolupracuje s českým uměleckým fotografem Janem Vávrou, představitelem tzv. neopiktorialismu, jehož práce se staly předlohou pro jednotný design kompletu Hirschových alb "The Assent to Paradoxon". Je také autorem řady článků [10] a esejů [11] nejen o hudbě[12] a umění[13][14] a k tomuto účelu provozuje svůj blog [15]. Dlouhodobě se angažuje ve prospěch používání geografických názvů Česko a Czechia[16] [17]. Vladimír Hirsch vystudoval pražskou lékařskou fakultu Karlovy Univerzity a kratšími či delšími přestávkami lékařskou praxi dosud vykonává.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nováček, Igor: Freemusic
  2. Pustianaz, Maurizio: “The Assent to Paradoxon” box set released
  3. Claudia Admiron: Invocatio (rozhovor pro "Heathen Harvest", 2013)
  4. Stephen Ellis: Vladimír Hirsch - Symphony No.4 "Descent from the Cross"
  5. Adam X: Vladimír Hirsch - Symfonie č. 4: Descent From The Cross (angl.); Heathen Harvest
  6. M.Jarolím: Graue Passion recenze
  7. Full Moon Magazin / Richard Kutěj: Do posledního přísného detailu
  8. Blanický J., Auster M.: Vladimír Hirsch - Biografie
  9. Subpop Squezze / Anacreontics : recenze (německy)
  10. Břetislav Kafka: Za hradbami vědomí
  11. Eseje
  12. Jan Dismas Zelenka opomíjený a znovuobjevený (angl.)
  13. Mikuláš Medek - metyfyzická transformace bolesti (angl.)
  14. Vladimír Kokolia
  15. Blog
  16. Hirsch: Česko a Czechia? Nadčasový název země si zasloužíme, DVTV, 27. 8. 2015
  17. Lidové noviny: Spor o název Czechia

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]