Metafyzika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna - Boha (přirozená teologie). Metafyzika se nezabývá vlastnostmi různých jsoucen ani přírodními zákony, ale otázkami, které jdou za metodiku a možnosti přírodních věd. Stojí tak v protikladu k empirickým, například přírodním vědám, a zkoumá to, co tyto vědy nutně už předpokládají. Proto ji Aristotelés nazýval „první filosofií“, Kant se ji snažil nahradit kritikou poznání a mnozí moderní filosofové ji zcela odmítají.[1]

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Pojem metafyzika pochází z označení části Aristotelových spisů, které se nacházejí za spisy o přírodě (tzv. Fyzikami) a které se zabývaly duchovními a nehmotnými skutečnostmi. Svitky těchto spisů byly totiž ve starověkých knihovnách uchovávány za těmito Fyzikami.[2]

Později se metafyzika vyvinula v obecné označení nauky o nejvyšším Jsoucnu. Metafyzika ale není zkoumáním Boha, nýbrž součástí jejího zkoumání jsoucna je zvláště u klasických filozofů také otázka po Bohu z hlediska jsoucna a bytí.

Dělení metafyziky[editovat | editovat zdroj]

V klasickém třídění filosofické systematiky Christiana Wolffa se metafyzika jako taková dělí následovně:

Kritika metafyziky[editovat | editovat zdroj]

Metafyzice bývá vyčítáno nejasné vymezení, složitá výstavba pojmů a neověřitelnost jejích závěrů. Zásadní kritiku metafyziky podal Immanuel Kant: podle něho totiž přesahuje možnosti lidského poznání. Místo toho předložil v „Kritice čistého rozumu“ svoji vlastní „první filosofii“, totiž kritiku poznání. Mezi kritiky metafyziky patří také filosofové Vídeňského kroužku a mnoho představitelů empirismu. Marxismus klade metafyziku do protikladu k dialektice a vytýká jí, že jsoucno chápe jako neměnné a nehybné. Někteří novodobí myslitelé (například Rudolf Carnap) se domnívali, že metafyzika je v podstatě nesmyslná, protože její výpovědi se nedají ani ověřit ani vyvrátit.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. 265n.
  2. Ottův slovník naučný, heslo Metafysika.
  3. Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. 266.
  4. http://eridanus.cz/_E-Learning/VSMVV/Filosofie_/_CARNAP_Prekonani.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. 265n.
  • Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Metaphysik. Sv. 5, sl. 1186-1278
  • Ottův slovník naučný, heslo Metafysika. Sv. 17, str. 179
  • MACHULA, Tomáš. Metafyzika, video projektu Filosofie za minutu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]