Christian Wolff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Christian Wolff
Pamětní deska ve Vratislavi

Christian Wolff (24. ledna 1679 Vratislav9. května 1754 Halle) byl německý osvícenský filozof. Je po něm pojmenována měsíční hora Mons Wolff ležící v pohoří Montes Apenninus.[1][2]

Leibnizovy myšlenky by pravděpodobně neměly tak dalekosáhlý vliv na další vývoj filozofie, pokud by je Christian Wolff, jako jeho žák a následovník, neuspořádal v propracovaný systém, který oslovil širokou veřejnost.

Vyučoval nejprve v Halle, a když byl odtamtud přičiněním církevních kruhů vypuzen, přednášel s velkým úspěchem v Marburgu. Za jeho života ovládal „leibnizovsko-wolffovský“ systém německé univerzity až do doby, kdy vyšla hlavní díla Kantova.

Ve svých spisech filozoficky zpracoval všechny hlavní obory vědění, tedy i psychologii, kterou považoval za součást propedeutiky (přípravy) ke studiu filozofie. Termín psychologie se od té doby stal v Německu běžným. Psychologii rozdělil na dva obory, a to na psychologii empirickou a racionální. V díle Psychologia empirica z roku 1732 se zabýval zkoumáním duševního života metodou introspekce; zavedl zde také pojem psychometrie. Ve spise Psychologia rationalis z roku 1734 uvádí především metafyzické spekulace o podstatě lidské duše.

Podle něj je základní duševní silou síla představivosti (lat. vis repraesentativa), která je zároveň stálou snahou po činnosti, po změně představ. Uvádí, že živá představa pohybu vede k jeho uskutečnění, což považuje za důkaz, že i snažení je projevem základní síly představovací.

Pro vybavování představ vyslovil tento zákon: minulý obsah se vybavuje celý, když přítomný obsahuje jeho část.

Patří k zakladatelům nauky o pozornosti, kterou chápe jako schopnost duše dát jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním. Čím je pozornost větší, tím menší je její rozsah. Poznávací procesy dělil na vyšší a nižší. Vyšší vždy vyžadují užívání slov či jiných znaků.

Myšlenky Christiana Wolffa šířila první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis prostřednictvím prvního vědeckého časopisu v monarchii Monatliche Auszüge.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mons Wolff, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Timocharis, str. 68, č. mapového listu 21, ISBN 80-85277-10-7