Vratislav (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislav
Wrocław
centrum města
centrum města
Vratislav – znak
znak
Vratislav – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 105-155 m n. m.
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Dolnoslezské vojvodství Dolnoslezské
samosprávný orgán: městská rada
Wrocław
Red pog.png
Wrocław
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 293 km²
počet obyvatel: 632 996[1] (2010)
hustota zalidnění: 2161[1] obyv. / km²
správa
starosta: Rafał Dutkiewicz
oficiální web: http://www.wroclaw.pl
telefonní předvolba: (+48) 71
PSČ: 50-041 až 54-612

Vratislav (polsky zvuk Wrocław, slezskoněmecky: Brassel, německy Breslau, latinsky Wratislavia či Vratislavia) je historické hlavní město Slezska a Dolní Slezska a nyní hlavní město Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Je to čtvrté největší město Polska a současně i jedno z nejstarších polských měst. Má přibližně 631 tisíc obyvatel (2012) a jeho rozloha činí 293 km².

Hostitel UEFA EURO 2012, Evropské hlavní město kultury 2016, hostitel Světových her 2017.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Leží při soutoku Odry a Oławy, Bystrzycy, Ślęzy a Widawy v jihozápadním Polsku. Nachází se 60 km od českých hranic. Dále pak 350 km od hlavního města Polska Varšavy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli se můžeme setkat i s v různém stupni počeštěnými formami (Wroclaw, Wroclav, Vroclav, Vřeclav), jediné spisovné české tvary názvu tohoto města jsou dva: Wrocław a Vratislav.[2]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

O původu názvu města nepanuje shoda. Častý je názor, že nese název po českém knížeti Vratislavovi I., je ale také možné, že se jmenuje po nějakém slezském panovníkovi či po prvním vládci města nazývaném Vratislav.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vratislav 1945

První písemná zmínka o městě pochází z kroniky Dětmara z Merseburku a vztahuje se k roku 1000, kdy bylo v rámci zřízení polské církevní provincie založeno ve Vratislavi biskupství. Sídliště na křižovatce obchodních cest však existovalo již od pravěku. Podle některých hypotéz nese své jméno po údajném zakladateli města, českém knížeti Vratislavovi I., za jehož vlády již mohlo být území Slezska připojeno k českému státu.[3]

V roce 1138 se Vratislav stala hlavním městem celého Slezska a v 13. století získala městská práva, rozšířila se o Nové město. Za vpádu Mongolů do Slezska roku 1241 byla vypálena, netknutý zůstal jen Tumský ostrov s katedrálou.[4] V roce 1272 obdržela právo mílové a o dva roky později právo skladu.[5] Ve 14. století se stala členem hanzy. Roku 1327 uznal vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského, připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno v Trenčínské smlouvě (1335). Dodnes je ve vratislavském znaku zachován český lev. Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české.[6]

V 18. století zde pak byla založena jezuitská univerzita, v roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví byla Vratislav připojena k Prusku. V 19. století se stala jedním z nejvýznamnějších měst v Německu.

V noci z 9. na 10. listopadu 1938 ve Vratislavi proběhla tzv. „Vratislavská křišťálová noc“, kdy zde došlo k největšímu útoku na místní židovské obyvatelstvo. Ke konci 2. světové války byla Vratislav Němci prohlášena za pevnostní město (Festung Breslau) a za cenu obrovské materiální devastace a velkých ztrát na životech se zde německá vojska bránila postupující Rudé armádě. 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, město bylo připojenu k obnovenému Polsku a osídleno Poláky, především z oblastí odstoupených Polskem Sovětskému svazu (hlavně ze západní Ukrajiny, ze Lvova a okolí a z Litvy - Vilniusu a okolí).

V 80. letech 20. století byla Vratislav významným centrem polského protikomunistického odporu.[zdroj?]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Převládají severozápadní a severovýchodní větry. Především studené fronty přecházejí přes Vratislav 220 dní v roce. Průměrný tlak vzduchu je 999,6hpa-1003,6hpa. Průměrná měsíční teplota může být v různých letech velmi rozdílná (leden 2007 4°C/leden 1940 -11,2°C, červenec 2006 23,8°C/červenec 1898 14,9°C). Nejnižší naměřená teplota byla -30°C 8. ledna 1895 a nejvyšší 37,9 31. července 1994. Vegetační doba je v průměru 234 dní v roce. Letních dnů (maximální denní teplota nad 25°C) je 47, z toho tropických (maximální teplota během jednoho dne 30°C a více) 9 v roce. Ledových dnů (nejvyšší denní teplota pod 0°C) je průměrně 23 v roce.

Vratislav – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 9 10 17 24 27 29 31 29 25 21 15 10 31
Průměrné maximum [°C] 3 3,2 8,6 13,6 19,5 22 24,5 23,9 19,1 13,8 7 3,6 13,5
Průměrná teplota [°C] 0,5 0,1 4,2 9,9 14,9 18,2 19,9 19,5 15,2 10 4,7 0,6 9,8
Průměrné minimum [°C] -4 -3 0,3 6,2 10,3 14,4 15,3 15,2 11,2 6,2 2,3 -2,4 6
Nejnižší teplota [°C] -12 -11 -6 -1 4 7 11 8 4 -1 -4 -10 -12
Srážky [mm] 31 30 39 36 48 69 75 85 46 33 38 38 548
Zdroj: Srážky, průměrné minimum, průměrné maximum, průměrná teplota, Nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

V současnosti (2013) jezdí po Vratislavi tramvaje a autobusy, trolejbusy byly zrušeny už v roce 1913.

Tramvaje[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová síť ve Vratislavi

Délka všech kolejí je 258,2 km. Stálých tramvajových linek je celkem 22. Nejkratší linka je 23 (7,88 km) Kromera-Wrocławski Park Przemysłowy a nejdelší linka je 20 (20,63 km) Leśnica-Oporów. Noční linky byly zrušeny v roce 2003. Všech vagónů je dohromady 376 z toho je 19,7 % nízkopodlažních. První tramvaje tažené koňmi vyjely 4. července 1876. První tramvaj na elektřinu vyjela 14. července 1893, byla to vůbec první tramvaj poháněná elektřinou v Polsku.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Ve Vratislavi jezdí 6 typů tramvají. Počet vagónů je v závorce.

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Autobusových denních linek je dohromady 86. 37 pravidelných, 9 zrychlených, 7 jezdících ve špičce, 4 příměstské, na 9 linkách jezdí soukromí dopravci a 20 linek zonovych. Linky jezdící ve špičce, zrychlené a příměstské mají často skoro stejné trasy jako pravidelné základní linky. Linky které jezdí skoro po stejné trase mají stejný nebo podobný poslední 2 čísla jako původní linka která na trase jezdí (109/609,125/325), ale u některých linek které se kopírovaly byla jedna linka zrušena. Noční linky nekopírují trasy žádné denní linky.

Čísla autobusových linek[editovat | editovat zdroj]

Vždy podle prvního čísla se pozná jestli je linka zrychlená, noční, náhradní atd. Každá linka má dohromady 3 čísla.

  • ACDKN, 4?? - Zrychlené linky (projíždějí některé stanice)
  • 1?? - Pravidelné linky
  • 2?? - Noční linky
  • 3?? - Linky jezdící když jezdí nejvíce lidí (odpoledne, v některé dny, o svátkách)
  • 5?? - Linky soukromých dopravců
  • 6?? - Příměstské linky
  • 7?? - Náhradní autobusová doprava
  • 8?? - Linky jezdící v okolních vesnicích
  • 9?? - Zónové linky
  • S?? - Speciální linky jezdící jen když se něco děje na městském stadioně (koncert, fotbal)

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Počet všech autobusů je 355 z toho nízkopdlažních je 84,8%. Autobusy které nejsou plně nízkopodlažní jsou od roku 2008 vyřazovány. Počet autobusů v závorce. Autobusů je celkem 15 typů, dole jsou vybrány ty, kterých je nejvíc.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město je sídlem fotbalového klubu WKS Śląsk Wrocław.

Každý rok město hostí Wrocław Maraton.

V roce 2012 hostil UEFA EURO 2012

V roce 2017 bude město hostit Světové hry.

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Nobelovy ceny[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Nizozemsko Breda, Nizozemsko
Německo Drážďany, Německo
Mexiko Guadalajara, Mexiko
the Czech Republic Hradec Králové, Česká republika
USA Charlotte, USA
Litva Kaunas, Litva
Ukrajina Lvov, Ukrajina
Israel Ramat Gan, Izrael
Kanada Toronto, Kanada
Francie Vienne, Francie
Německo Wiesbaden, Německo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2010 r.,[1]
  2. Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 2006, s. 368
  3. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 16.  
  4. ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha : Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 50.  
  5. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 51.  
  6. JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 99.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DAVIES, Norman; MOORHOUSE, Roger. Mikrokosmos : Portrét jednoho středoevropského města. Přeložil Jiří Buchal. Praha : BB/art, 2007. ISBN 80-7341-799-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu