Ladislav Pohrobek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Pohrobek
Král uherský a český a vévoda rakouský
Portrét neznámého autora z roku 1457.
Portrét neznámého autora z roku 1457.
Doba vlády 1440/14531457
Korunovace 1453
Narození 22. února 1440
Komárno
Úmrtí 23. listopadu 1457
(ve věku 17 let)
Praha
Pohřben Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Albrecht II. Habsburský
Nástupce Jiří z Poděbrad
Dynastie Habsburkové
Otec Albrecht II. Habsburský
Matka Alžběta Lucemburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 také český král.[1]

Král dítě[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Pohrobek jako dítě, autor Karel Javůrek (1815–1909)

Byl čtvrtým dítětem českého, uherského a německého krále a rakouského vévody Albrechta II. (V.) Habsburského a jeho choti Alžběty Lucemburské, dcery císaře Zikmunda. Protože se narodil až čtyři měsíce po smrti svého otce, byl nazýván pohrobkem. V době jeho nezletilosti za něj rozhodoval zemský sněm. Jeho matka se všemožně snažila prosadit synova dědická práva především na vládu v Uhrách, kde měl jeho nároky hájit Jan Jiskra z Brandýsa, kterého přijala do svých služeb. Také nechala ukrást svatoštěpánskou uherskou korunu, k čemuž využila dvorní dámu Helenu Kottannerovou. Zařídila i Ladislavovu korunovaci ve Stoličném Bělehradě 15. května 1440, necelé dva měsíce po narození. Uherský sněm však Ladislavovy nároky odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále Vladislava III. Důvodem bylo stoupající turecké nebezpečí, které vyžadovalo, aby v čele království stál dospělý král, schopný řídit obranu země.

V Čechách propukla po Albrechtově smrti anarchie. Stavové začali hledat vhodného kandidáta na český trůn, nemohli však najít žádného vhodného. O českou korunu nebyl zájem. Královský majetek byl většinou rozkraden, to, co zůstalo, bylo ve špatném stavu. Přední šlechtické rody konaly výpady proti sousedícím panstvím. V této situaci byla 20. června 1440 v Praze učiněna královská volba – sbor 46 volitelů, mezi nimi i pozdější král Jiří z Poděbrad, dal své hlasy Albrechtu Bavorskému, synovci královny Žofie, manželky zemřelého Václava IV. Albrecht mluvil česky a dlouho pobýval na pražském dvoře. Zřejmě právě na základě znalosti neutěšených českých poměrů také Albrecht nabízenou korunu odmítl.

Koncem roku 1442 zemřela dvouletému Ladislavu Pohrobkovi také matka a poručníkem se stal jeho strýc Fridrich III. Habsburský, který byl po Albrechtově smrti zvolen římským králem, tj. císařem.

Roku 1444 padl Vladislav III. Jagellonský na křížové výpravě proti Turkům u Varny (proto dostal přízvisko Varnenčík). Poté uherský sněm uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal slavný vojevůdce, sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi. V českých zemích byl přijat nejdříve na Moravě v srpnu 1453, což vyvolalo negativní reakci ze strany českých stavů, podle kterých to měli být čeští stavové, kdo přijme nového panovníka jako první a ne moravští. Do Čech vstoupil až v listopadu 1453 u Jihlavy. Roku 1453 byl Ladislav jako třináctiletý zvolen a korunován také českým králem. Zde vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad.

Záhadné úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Ladislavovi nebylo dopřáno dlouhé panování. Roku 1457 přijel do Čech, aby se ujal vlády a seznámil se s českou společností a prostředím, neboť si Prahu zvolil za své rezidenční město. Stalo se tak i kvůli neutěšené situaci Ladislava v Uhersku. V březnu 1457 nechal popravit syna Jana Hunyadiho Ladislava Hunyadiho, který byl obviněn z vraždy Ulricha Celjského – Pohrobkova příbuzného a dlouholetého ochránce. Tato poprava vyvolala v Uhrách takový odpor, že Pohrobek se rozhodl odjet do Prahy, kde také strávil poslední měsíce života.

V Praze se též měla uskutečnit jeho svatba s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou krále Karla VII. Do Francie bylo vysláno poselstvo v čele s českým šlechticem Zdeňkem ze Šternberka, které mělo požádat o princezninu ruku a doprovodit nevěstu do Čech. Během příprav na svatbu však sedmnáctiletý král náhle onemocněl a po třech dnech zemřel.

Vzhledem k tomu, že se dosud těšil plnému zdraví, vznikla v té době i později celá řada dohadů o možné příčině královy smrti. Na králově těle byly patrné výrazné hematomy. Jedni usuzovali na otravu a podezřívali z královraždy Jiřího z Poděbrad, který poté získal český trůn. Další domněnkou bylo, že šlo o morovou nákazu. Teprve v roce 1985 dospěl antropolog MUDr. Emanuel Vlček po vyšetření králových kosterních pozůstatků k názoru, že Ladislav trpěl vzácnou formou leukémie.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Pohrobek

Ladislavovou smrtí skončil první pokus v dějinách střední Evropy vytvořit mohutné podunajské soustátí, jejž inicioval Ladislavův děd Zikmund Lucemburský. Toto soustátí, které mohlo nastavit hráz pronikání Osmanů do nitra Evropy, bylo odsouzeno k zániku právě v okamžiku, kdy bylo obrany nejvíce zapotřebí, krátce po dobytí Konstantinopole Turky.

Spor o dědictví po Ladislavu Pohrobkovi postavil na řadu desetiletí proti sobě dvě v té době nejmocnější dynastie ve střední Evropě: Habsburky, kteří se snažili uhájit to, co získal Albrecht II. sňatkem s dědičkou Lucemburků Alžbětou, a Jagellonce, opírající své nároky na českou a uherskou korunu o dědická práva Ladislavovy sestry Alžběty Habsburské, s níž se roku 1454 oženil polský král a litevský velkokníže Kazimír IV.

Ovládnout české a uherské království a připojit je k dosavadním državám by pro oba rody znamenalo získat převahu ve východní části střední Evropy. Naděje císaře Fridricha III. ani Kazimíra Jagellonského se však nesplnily, neboť v Uhrách i v zemích Koruny české byli zvoleni králové z domácích šlechtických rodů, Hunyadiho syn Matyáš zvaný Korvín a Jiří z Poděbrad.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ladislas V | king of Hungary and Bohemia. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vladislav I. (Varnenčik)
Znak z doby nástupu Uherský král
1444 - 1457
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Matyáš Korvín
Předchůdce:
Albrecht II. Habsburský
Znak z doby nástupu Český král
1440/1453 - 1457
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jiří z Poděbrad
Předchůdce:
Albrecht II. Habsburský
Znak z doby nástupu Moravský markrabě
1440/1453 - 1457
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jiří z Poděbrad
Předchůdce:
Albrecht II. Habsburský
Znak z doby nástupu Rakouský vévoda
1440 - 1457
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich III. Habsburský